korec

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔrɛt͡s]

dělení

• ko-rec

varianty

• kořec

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	korec	korce
genitiv	korce	korců
dativ	korci	korcům
akuzativ	korec	korce
vokativ	korci	korce
lokál	korci	korcích
instrumentál	korcem	korci

význam

1. stará česká objemová míra
2. stará česká plošná míra
   • „Tak vida, tenhle Čimpera v Straškově číslo 5, pošta Račiněves, prodá hospodářství s třinácti korci vlastních polí, škola a dráha na místě.“^[1]
   • Tatínek měl na Rendlíku dvanáct korců, samý kámen, samá holatina, bejvala tam kdysi holá stráň, a tak měl co dělat, aby nás všechny uživil.^[2]
3. dřevěná rybářská lopatka na vodu

synonyma

1. strych, měřice^[3]
2. staročeský korec

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo korec.

1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
2. BRANALD, Adolf. Dědeček automobil. Praha : Státní nakladatelství dětské knihy, 1963. S. 11.
3. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 1. Praha : J. Kolář, 1878. Dostupné online. Heslo „Korec“, s. 750.

externí odkazy

• Článek Korec (jednotka) ve Wikipedii