družba

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdrʊʒba]

dělení

• druž-ba

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	družba	družbové
genitiv	družby	družbů
dativ	družbovi	družbům
akuzativ	družbu	družby
vokativ	družbo	družbové
lokál	družbovi	družbech
instrumentál	družbou	družby

význam^[1]

1. společník doprovázející ženicha, nevěstu nebo družičku na svatbě
   • Za družbu mu šel syn z prvního manželství.
   • Po oddavkách v kostele, kde jsem byl jako družba nevěsty, vypukla svatební hostina.
2. (dříve) zprostředkovatel sňatků
   • Družba chodíval se ženichem navštívit rodiče budoucí nevěsty.

synonyma

1. mládenec (na svatbě),^[1] (neutrálně) svědek (na svatbě)
2. (dříve, neutrálně) dohazovač

související

• družička
• družbův
• družbová
• družbovský

podstatné jméno (2)

• rod ženský

etymologie

Z ruského drúžba (дружба) – přátelství. Srovnej např. též lotyšské draudzība.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	družba	družby
genitiv	družby	družeb
dativ	družbě	družbám
akuzativ	družbu	družby
vokativ	družbo	družby
lokál	družbě	družbách
instrumentál	družbou	družbami

význam^[2]

1. partnerství institucí, měst a podobně
2. (dříve) přátelský kontakt, spojenectví, přátelství mezi komunistickými státy

související

• družit se
• druh
• družební
• družení
• sdružení
• druhý