Železniční trať Studénka–Veřovice

železniční trať v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia

Železniční trať Studénka–Veřovice

Železniční trať Studénka–Veřovice (v jízdním řádu pro cestující aktuálně uvedená v tabulce označené číslem 271, do 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304, do JŘ 2024/2025 byla označována jako 325) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať o délce 27 km je kategorizována jako regionální dráha.

Stručná fakta Studénka–Veřovice, Technické informace ...
Studénka–Veřovice
Nádraží ve Veřovicích
Nádraží ve Veřovicích
StátČesko Česko
Číslo271
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka27 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon30 ‰
Minimální poloměr oblouku127 m
Počet kolejí1
Maximální rychlostStudénka–Sedlnice 100 km/h
Sedlnice–Štramberk 80 km/h
Štramberk–Veřovice 40 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Bohumína
trať do Bílovce
0,000 Studénka místní nádraží
0,000 Studénka
trať do Přerova
Bartošovická vlečka
Albrechtičky do 1. června 1959
4,840 Sedlnice-Bartošovice
6,372 Sedlnice
směr Mošnov, Ostrava Airport
cca 4,8 Sedlnice
7,395 Sedlnice předjízdné koleje
cca 6,6
8,17
10,123 Skotnice
13,158 Příbor
cca 15,8 Drnholec do 27. února 1979
16,005 Kopřivnice nákladové nádraží
vlečka Tatra
16,849 Kopřivnice zastávka
17,787 Kopřivnice
19,688 Štramberk
vlečka Kotouč Štramberk
22,151 Ženklava
26,048 Veřovice
trať do Ostravy
trať do Valašského Meziříčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Provoz na trati

Po celé trati jezdí (v nepravidelném taktu) pravidelné osobní vlaky Českých drah a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. V prosinci 2024 se trať stala první v Česku, kde jsou v provozu bateriové vlaky, konkrétně RegioPantery označené jako 690.2. Díky tomu vzniklo nové přímé spojení s Ostravou. Několik okrajových a doplňkových spojů je pak vedeno motorovou jednotkou 814.[1] Vlaky jezdí převážně každou hodinu na trase Ostrava střed – Veřovice, vybrané vlaky v intervalu 4 hodiny (v období od poloviny června do konce září 2 hodiny) mají závlek do Mošnova.[2]

Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.

Historický vývoj tratě

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 18. prosince 1881 do 25. července 1896. V úseku StudénkaŠtramberk byl provoz zahájen 18. prosince 1881 a v úseku ŠtramberkVeřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

Ve Studénce na tuto trať navazuje trať Přerov–Bohumín a trať do Bílovce, v Sedlnici trať do Mošnova a ve Veřovicích trať Ostrava – Valašské Meziříčí.

Přeložení tratě

Trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem byl úsek StudénkaSedlnice přeložený v roce 1959 v důsledku výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem byl úsek PříborKopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v důsledku výstavby továrny Tatra. Viz průběh tratě v infoboxu.

Průběh původní tratě

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.[3]

Seznam železničních stanic a zastávek

Současné

Zrušené

Bez osobní dopravy

Fotogalerie železničních stanic a zastávek

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.