Štěpán Vilém kníže Kinský (Štěpán Vilém říšský kníže Kinský z Vchynic a Tetova, německy Stephan Wilhelm Reichsfürst Kinsky von Wchinitz und Tettau; 26. prosince 1679 – 12. března 1749) byl český šlechtic a politik, rakouský diplomat a důstojník z významného rodu Kinských. Zastával vlivné posty v diplomacii a ve správě Českého království, mimo jiné byl rytířem Řádu Zlatého rouna[1][2] a pro svůj rod získal titul říšských knížat.
| Štěpán Vilém Kinský | |
|---|---|
| 1. kníže Kinský | |
| Ve funkci: 1746/1747 – 1749 | |
| Předchůdce | Titul vznikl |
| Nástupce | František Josef Kinský |
| Nejvyšší dvorský hofmistr Českého království | |
| Ve funkci: 19. dubna 1743 – 12. března 1749 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Nástupce | František Josef Kinský |
| Nejvyšší zemský hofmistr Českého království | |
| Ve funkci: 18. prosince 1740 – 22. prosince 1746 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Antonín Jan Nostitz-Rieneck ? |
| Nástupce | Filip Josef Gallas |
| Nejvyšší maršálek Českého království | |
| Ve funkci: 17. října 1733 – 1740 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Jan Josef z Valdštejna ? |
| Nástupce | František Jindřich Šlik |
| Císařský vyslanec ve Francii (Versailles) | |
| Ve funkci: 1729 – 1732 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Christian von Pentenriedter |
| Nástupce | Ignaz Johann von Wasner |
| Císařský vyslanec v Rusku (Petrohradě) | |
| Ve funkci: 1721 – 1722 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Nástupce | Nicolaus von Hochholzer |
| Císařský tajný rada | |
| Císařský komoří | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Habsburská monarchie |
| Hodnost | 1719 plukovník |
| Bitvy/války | Válka o španělské dědictví |
| Narození | 26. prosince 1679 nebo 2. prosince 1679 |
| Úmrtí | 12. března 1749 (ve věku 69 let) |
| Místo pohřbení | kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze |
| Titul |  1746 český knížecí a 1747 říšský knížecí stav |
| Choť | (1712) Marie Josefa z Dietrichsteinu (1694–1758) |
| Rodiče | Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719) a Anna Marie z Martinic (1652–1694) |
| Děti | Evžen František (1719–1726) Marie Terezie, provd. Wallisová (1721–1751) František Josef (1726–1752) |
| Příbuzní | bratr: František Ferdinand Kinský (1678–1741) nevlastní bratr: Filip Josef Kinský (1700–1749) švagr: Jiří Olivier Wallis (1686–1744) |
| Zaměstnání | diplomat, politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pocházel z početné rodiny hraběte Václava Norberta Kinského (1642–1719) a jeho první manželky Anny Marie z Martinic. Měl čtrnáct vlastních a nevlastních sourozenců, jeho starší bratr František Ferdinand (1678–1741) byl nejvyšším kancléřem Českého království, sestry svými sňatky do rodin Batthyány, Chotků nebo Colloredů podpořily vzestup Kinských na přelomu 17. a 18. století.
Štěpánův otec Václav Norbert četnými nákupy zajistil početné potomstvo a Štěpán Vilém tak v roce 1719 zdědil rozsáhlé majetky ve východních Čechách (Choceň, Rychmburk, Rosice). Zámek v Chocni prošel přestavbou ještě za Václava Norberta, Štěpán Vilém v roce 1728 podnikl barokní přestavbu zámku v Rosicích. Největším pozemkovým celkem bylo panství s hradem Rychmburk zahrnující přes sedmdesát vesnic, na rychmburském hradě se ale Kinští v této době zdržovali jen výjimečně.
Štěpán Vilém Kinský původně sloužil v armádě a zúčastnil se války o španělské dědictví, později dosáhl hodnosti plukovníka (1719). Po sňatku s hraběnkou Marií Josefou z Ditrichštejna (1694–1758) byl v roce 1714 jmenován členem sboru místodržících Českého království. Poté zastával vlivné posty v diplomacii, byl vyslancem u carského dvora v Petrohradě (1721–1722). V roce 1723 v Praze při korunovaci Karla VI. českým králem zastupoval svého nepřítomného švagra Hieronyma Colloreda, nejvyššího dědičného stolníka. Později byl císařským vyslancem ve Francii (1729–1732).
Po návratu z Francie se trvale usadil v Čechách a dlouhodobě zastával důležité úřady v zemské správě, byl nejvyšším maršálkem (1733–1740) a nejvyšším hofmistrem (1740–1746). Vlivné posty ve správě Českého království měly částečně kompenzovat finanční ztráty spojené s náročnou reprezentací v předchozí diplomatické službě. Mimoto získal čestné hodnosti c. k. tajného rady a komořího, byl také nositelem Řádu Zlatého rouna.
V pobělohorském období zastávala řada členů rodu Kinských významné funkce a jejich ambice v první polovině 18. století směřovaly k získání knížecího titulu. Na počátku vlády Marie Terezie měli Kinští velmi dobrou pozici u císařského dvora a z této doby pochází zajímavá rodinná dohoda z roku 1745 mezi Štěpánem Vilémem a jeho mladším bratrem Filipem Josefem, který byl tehdy českým nejvyšším kancléřem. Filip Josef se v této smlouvě ve prospěch Štěpánova potomstva vzdával případného knížecího titulu. Štěpán Vilém byl 22. prosince 1746 povýšen do stavu knížat Českého království a 1. ledna 1747 získal také titul říšského knížete, ačkoli ve vlastní říši neměl žádný majetek. Zároveň byl pro něho zřízen majorátní fideikomis z panství Choceň-Rosice.
Z manželství Štěpána Viléma Kinského a Marie Josefy Dietrichsteinové se narodilo pět dětí, žádné z nich se ale nedožilo více než třiceti let. Syn Evžen František (1719–1726) zemřel v dětství, v mládí a bez mužského potomstva zemřel i dědic knížecího titulu František Josef Kinský (1726–1752). Ze tří dcer se dospělosti dožila Marie Terezie (1721–1751), provdaná za výrazně staršího generála hraběte Jiřího Oliviera Wallise (1686–1744). Po smrti Evžena Františka (1752) přešel knížecí titul na potomstvo Štěpánova bratra Filipa Josefa.
Štěpán Vilém Kinský je spolu s dalšími členy rodu pohřben v kostele Nejsvětějšího Salvátora v areálu pražského Klementina.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
