Štúrovci byla skupina osob, jež představovala hlavní proud slovenského národního hnutí v polovině 19. století nazvaný podle nejvýznamnější osobnosti této skupiny, podle Ľudovíta Štúra.
Kontaktovali se se stejně radikálně orientovanými studentskými kroužky
v dalších slovanských městech. Velkou pozornost věnovali lidové kultuře a životu neprivilegovaných vrstev obyvatelstva, ke kterým se obraceli také svojí literární tvorbou i praktickou činností. Iniciovaly studentské struktury (Štúrova Společnost českoslovanská v Bratislavě v které se štúrovci v 30. letech zformovali a také Francisciho Jednota Mládeže slovenské/Bratrstvo slovenské v Levoči), organizovaly vlastivědné vycházky, prázdninové cesty a studijní pobyty.[1]
Národní jazyk
Od roku 1835 stál v rámci společnosti věrně po boku Štúra Jozef Miloslav Hurban a Michal Miloslav Hodža, se kterými v Hlubokém uzákonil v roce 1843 štúrovskou slovenštinu na základě středoslovenského nářečí[2] (v roce 1844 vydal Hurban druhý ročník almanachu Nitra, čímž štúrovštinu uvedl do literárního života[1]; první literární projevy štúrovské slovenštiny nacházíme například. v tvorbě Janka Krále či Jan Francisciho).
Na legitimizaci nového jazyka se štúrovci setkali s představitelem generace bernolákovcůJanem Hollým. Návštěva Štúra, Hurbana a Hodži na Dobré Vodě 17. července 1843 se do kolektivní paměti Slováků zapsala jako pouť k Janu Hollému se žádostí o požehnání pro novou spisovnou slovenštinu, které i dostali (událost připomíná obraz Andreja Kováčika).[3]
V duchu tehdejších moderních evropských politických idejí štúrovci odmítali systém Svaté aliance, feudalismus, absolutismus, privilegia šlechty, maďarizaci, požadovali suverenitu slovenského národa, zásadu ústavnosti a zastupitelnosti. V revolučním roce 1848 společně vyhlásili Žádosti slovenského národa (první kulturně-politický akt Slováků na celonárodní úrovni,[8] který má národní, demokratické a pokrokově-liberální, jakož i národně-hospodářské a také sociální motivy; spoluiniciovali ho Štúr, Hurban, Hodža, ale také Francisci[9] a Daxner[10][4][11]).
Národně-osvobozovací boj
Štúrovci také stáli při založení první Slovenské národní rady a organizovali Slovenské povstání, kterého se podle Š. S. Osuského zúčastnilo přibližně 30 tisíc mužů (15 tisíc vyzbrojených).[12]
Štúrovci zahájili národní projekt, který má přesah až do našich dnů. Bez nasazení štúrovců za slovenský národ v 19. století a vytvoření úplně prvních institucí i organizací v naší národní kultuře či politice by dnešní Slovenská republika jednoznačně nevznikla. Oni vytvořili první Slovenskou národní radu v roce 1848, založili Matici slovenskou, vůbec první politickou stranu Slováků - tehdejší Slovenskou národní stranu. Rovněž dali základ slovenského školství, literatury, kodifikovali slovenštinu. To jsou silné pilíře, bez kterých by slovenská státnost dnes nebyla.
“
—Dr. Marián Gešper, předseda Matice slovenské o štúrovcích po odhalení busty Štěpána Marka Daxnera v Martině u příležitosti ROKU ODKAZU STÚROVCŮ
[13] Matice slovenská vyhlásila rok 2022 za ROK ODKAZU ŠTÚROVCŮ[14][15][16] a při této příležitosti připravila a spolupodílela se na sérii slavnostních, kulturních, osvětových, vzdělávacích i turistických akcí[17][18][19][20][21][22][23][24], vernisáží[25] a výstav[26], vědeckých konferencí[27][28], odhalení pamětních pokojů[29], pamětních tabulí[30][31][32], bust[33], publikování vědeckých a populárně-naučných článků[34], populárně naučných brožur[1] a knih[35] a také přípravy dokumentárních filmů.
Na podzim organizovala Matice slovenská konferenci s celoslovenským rozměrem Odkaz štúrovské generace (organizátor vědecký tajemník Matice slovenské Pavol Madura)[36] a při této příležitosti slavnostně otevřela Bibliotéku Matice slovenské za účasti předsedy Matice a primátora města Martin.[37] Konference navázala na první konferenci o štúrovcích a Štúrovi z roku 1997.[38] Druhé konference se zúčastnili:
doc. PaedDr. Pavol Parenička, CSc. – Štúrovskí rebeli, revolucionári a vizionári
doc. PhDr. Ivan Mrva, CSc. – My zvolili sme si cestu života tŕnistú. Pohnútky národného prebudenia a jeho dôsledky
prof. PhDr. Róbert Letz, PhD. – Reflexia štúrovcov v mladej slovenskej generácii 30. rokov 20. storočia
Mgr. Kamila Fircáková – Štúrovci v povedomí a aktivitách študentských korporácií
PhDr. Matej Mindár, PhD., Janka Poláková – Život a pôsobenie rodiny Ľudovíta Štúra v Trenčíne
ThLic. Michal Glevaňák – Cesta Bohuša Nosáka-Nezábudova ako člena Cestovateľského spolku do terra incognita alebo stretnutie mladého študenta s jedným z panteonu slavistov s užhorodským gréckokatolíckym farárom a rusínskym intelektuálom Michailom Lučkajom
Mgr. Zdenko Tkáč – Pátranie po zabudnutom hrobe nezabudnuteľného básnika Janka Kráľa
PhDr. Zuzana Pavelcová – Synergie štúrovcov na Dolnej zemi v živote a diele Štefana Václava Homolu
Bc. Nadežda Zelenina, Jovan Jovanovič Zmaj – Srbský dejateľ v kontexte štúrovských dejín
Ing. Mgr. Anton Meteňko, PhD. – Štúrovci a hurbanovci na východnom Slovensku – niektoré spoločensko-politické a vojenské aspekty zimnej výpravy 1848-1849
Mgr. Peter Schvantner – Štúrovcami inšpirovaný tajný študentský spolok Mor ho!
doc. PaedDr. Július Lomenčík, PhD. – Pedagogický odkaz štúrovcov pre súčasný výchovno-vzdelávací proces
Mgr. Radoslav Žgrada – Historická reflexia štúrovcov v diele Vladimíra Mináča
prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. – Štúrov koncept spisovného jazyka (aj) ako úsilie prekonať jazykovo-konfesionálne rozdelenie slovenského národa
PaedDr. Renáta Hlavatá, PhD. – Slovenskje povesti Jána Francisciho vo vzťahu k formujúcej sa spisovnej norme slovenčiny
PaedDr. Jaroslav Vlnka, PhD. – Na margo portrétu rozorvaného hrdinu v poézii Janka Kráľa
prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc. – Štúrovci v dejinách slovenskej kultúry
Dr. h. c. prof. PhDr. Rudolf Dupkala, CSc. – Spory Štúrovcov o charakter slovenskej filozofie
Mgr. Viktoriia Nadolska – Filozofia Ľudovíta Štúra cez prizmu traktátu „Slovanstvo a svet budúcnosti“
PhDr. Lukáš Perný, PhD. – Sociálna filozofia štúrovcov a jej praktická implementácia v dokumentoch slovenskej štátnosti
Z konference je záznam k dispozici na Youtube[39] a také je výsledkem konference stejnojmenný sborník.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku štúrovci na slovenské Wikipedii.
DUPKALA, Rudolf; PERNÝ, Lukáš. Štúrovci a Hegel: K problematike slovenského hegelianizmu a anti-hegelianizmu. [s.l.]: Prešovská univerzita v Prešove 163s. Dostupné online. ISBN978-80-555-2717-8. (slovensky) Google-Books-ID: pSRAEAAAQBAJ.
Verejnosť a médiá: Udalosti: 170. výročie založenia SNR: Prvá Slovenská národná rada a Slovenské povstanie - Národná rada Slovenskej republiky. www.nrsr.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (slovensky)
TOMKOVÁ, Tatiana. Významní štúrovci sa narodili pred dvesto rokmi, Matica slovenská si ich pripomenula v Martine [online]. 2022-06-08 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
TOMKOVÁ, Tatiana. 200 rokov od narodenia kapitána slovenských dobrovoľníkov v Hnúšti [online]. 2022-06-03 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
MATUŠKOVÁ, Veronika. ROK ODKAZU ŠTÚROVCOV: Matica slovenská pripravuje slávnosť pri príležitosti dvojstého výročia narodenia významných štúrovcov [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
TOMKOVÁ, Tatiana. V Lučenci si pripomenuli Janka Kráľa a štúrovcov v Novohrade a Honte [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
SEMAN, Jany. V obci Soľ odhalili pamätnú tabuľu slovenským dobrovoľníkom z roku 1849 [online]. 2022-06-10 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
A.S, Petit Press. Bustu Štefana M. Daxnera odhalili pred budovou Matice slovenskej. myturiec.sme.sk [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
SEDLÁK, Imrich. Ľudovít Štúr v súradniciach minulosti a súčasnosti - Imrich Sedlák | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.