česká herečka, dabérka a pedagožka From Wikipedia, the free encyclopedia
Vlasta Fabianová (29. června 1912 Lvov, Rakousko-Uhersko, nyní Ukrajina – 26. června 1991 Praha), byla česká herečka.
| Vlasta Fabianová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. června 1912 Lvov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. června 1991 (ve věku 78 let) Praha Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Alma mater | Pražská konzervatoř |
| Choť | Josef Bezdíček (1941–1962) Bohumil Záhorský (1971–1980) |
| Příbuzní | Věra Fridrichová (sestřenice) Miroslav Fridrich (strýc) František Fridrich (děd) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se ve Lvově v rodině prokuristy místní filiálky Ústřední banky českých spořitelen.[1] Do Prahy se přestěhovala s matkou v roce 1914, otec se za nimi vrátil z první světové války v roce 1917. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře (1928–1932), krátce působila ve Švandově divadle a žižkovském divadle Akropolis. V letech 1932–1941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1. srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze.[2] Zde působila pod vedením řady režisérů (Karel Dostal, Antonín Dvořák, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar Krejča, Miroslav Macháček, Jaromír Pleskot, Alfréd Radok, František Salzer) až do nuceného odchodu do důchodu v roce 1977. Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři (1947), poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou. Byla i vyhledávanou recitátorkou, pro své hlasové přednosti často pracovala v rozhlase a v dabingu. Hrála rovněž v televizních inscenacích a ve filmu.
Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček (1900–1962), po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského (1906–1980).
Její sestřenicí byla scénografka a výtvarnice Věra Fridrichová (1919–1978),[3] strýc Miroslav Fridrich (1884–1964) byl skladatel a výtvarník.[4] Děd František Fridrich (1856–1933) byl kapelník a skladatel vojenské hudby a obstaral první úpravu státní hymny.[5]
Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě[6] označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.
Na vaše hodiny jsme se vždycky těšili jak malí. Děláme rovnítko mezi to, co nám dala škola a co jste nám dala vy. Především svým osobním příkladem, příkladem svého herectví. Často vzpomínáme, jak jste se štvala z divadla do školy a zase zpátky, jak jste nám nosila rekvizity, holkám jste půjčovala šaty. A ty vaše bramborové saláty – to byla jedna báseň! Kolik jen jsme jich snědli!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
