polský a uherský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Vladislav III. Jagellonský (31. října 1424 – 10. listopadu 1444), nejstarší syn Vladislava II. Jagella a Sofie Litevské, byl od roku 1434 polský a od roku 1440 také uherský král jako I. Ulászló, tedy Vladislav I.).[1] Zahynul nebo se ztratil v bitvě u Varny, proto je nazýván Varnenčík – v polštině Władysław Warneńczyk, v bulharštině Vladislav Varnenčik (Владислав Варненчик), litevsky Vladislovas III.
| Vladislav III. Varnenčik | |
|---|---|
| Polský král Uherský a chorvatský král | |
.jpg) | |
| Doba vlády | 1434–1444 (Polsko) 1440–1444 (Uhersko a Chorvatsko) |
| Korunovace | 25. července 1434 (Polsko) 15. května 1440 (Uhersko) |
| Narození | 31. října 1424 Krakov |
| Úmrtí | 10. listopadu 1444 (ve věku 20 let) Varna |
| Pohřben | Wawel |
| Dynastie | Jagellonci |
| Otec | Vladislav II. Jagello |
| Matka | Sofie Litevská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polským králem byl Vladislav zvolen po smrti svého otce již jako desetiletý chlapec, proto za něj fakticky vládl krakovský biskup Zbigniew Oleśnicki.
Roku 1440 byl zvolen sněmem v Uhrách za uherského krále, ale nedosáhl tu všeobecného uznání. Roku 1443 zahájil společně s Janem Hunyadym zpočátku úspěšné křížové tažení proti osmanským Turkům a dobyl Niš a Sofii. Uzavřel s Turky příměří, které však porušil na naléhání papežského legáta Giuliana Cesariniho. Další vojenské akce skončily katastrofální porážkou křižáků u Varny v roce 1444. Král pravděpodobně v bitvě padl.
Existují dohady, že byl odvlečen do otroctví a po mnoha letech se objevil na Pyrenejském poloostrově, kde se s ním při svém putování setkala i družina pana Lva z Rožmitálu, jak ve svém cestopise uvedl Václav Šašek z Bířkova. Podle jiného podání mu v bitvě usekli hlavu, kterou sultán naložil do medu a ještě roky ji ukazoval návštěvám. Tělo se ale nenašlo.
Vladislav III. nebyl ženatý, neměl proto legitimní potomky. Jeho nástupcem v Polsku se stal mladší bratr Kazimír.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
