sovětský kosmonaut a politik kazašské národnosti From Wikipedia, the free encyclopedia
Toktar Ongarbajevič Aubakirov (* 27. července 1946 Karkaralinsk, Kazachstán) je bývalý sovětský kosmonaut kazašské národnosti. V roce 1991 absolvoval let v Sojuzu TM-13 na orbitální stanici Mir, poté se stal i vysokým vládním činitelem Kazachstánu.
| Toktar Ongarbajevič Aubakirov | |
|---|---|
 | |
| Sovětský kosmonaut | |
| Státní příslušnost | SSSR/Kazachstán |
| Datum narození | 27. července 1946 (78 let) |
| Místo narození | Karkaralinsk, Kazachstán |
| Předchozí zaměstnání | zkušební pilot |
| Hodnost | generálmajor |
| Čas ve vesmíru | 7d 22h 12m |
| Kosmonaut od | 1991 |
| Mise | Sojuz TM-13, Sojuz TM-12 |
| Znaky misí |   |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Do roku 1965, tedy svých 19 let, pracoval jako soustružník v jednom závodě v Kazachstánu. Po narukování do armády absolvoval v letech 1965–1969 letecké učiliště v Armaviru (Armavirskoje vysšeje vojennoje učilišče letčikov). Pak absolvoval leteckou školu a výcvik na profesi zkušebního letce, ukončil ji zdárně v roce 1976. V letech 1976–1990 pracoval jako zkušební letec v Mikojanově konstrukční kanceláři (ОКБ им.А.И.Микояна). Zde mimo jiné s MiGem 31 přeletěl z Murmanska přes Severní pól do Anadyru[1], v listopadu 1989 s MiGem 29K první přistál a vzlétl z letadlového křižníku Tbilisi. Při zaměstnání dálkově vystudoval Moskevský letecký institut S. Ordžonikidzeho, kde získal titul leteckého inženýra. Za vynikající práci byl 31. října 1988 vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.
V roce 1985 vznikla idea k 30. výročí vzniku kosmodromu Bajkonur vyslat do vesmíru kosmonauta kazašské národnosti, nicméně přes lékařskou komisi žádný Kazach nalezený mezi vojenskými letci neprošel. Aubakirov tehdy nabídku kandidatury odmítl. V roce 1989 nové vedení Kazašské SSR myšlenku kazašského kosmonauta oživilo, přípravu na let zahájil civilní letec Talgat Musabajev, ale až koncem roku 1990 byl nalezen druhý kandidát – Aubakirov. Od května 1991 zahájil přípravu, zprvu s Valerijem Korzunem a Alexandrem Alexandrovem, po sloučení kazašského a rakouského letu v červenci s Alexandrem Volkovem a Franzem Viehböckem.
Po letu z týmu kosmonautů odešel. V prosinci 1991 vyhlásil Kazachstán samostatnost. Aubakirov byl v roce 1992 povýšen do hodnosti generálmajora a stal se náměstkem předsedy Státního výboru pro obranu republiky Kazachstán. Ve stejném roce se stal pomocníkem prezidenta pro otázky kosmonautiky a členem jeho prezidentské kanceláře. V dubnu 1990, květnu 1994 a září 2004 byl zvolen poslancem kazachstánského parlamentu (resp. Nejvyššího sovětu v devadesátých letech). V dubnu 2005 byl v rakouských lázních Baden u Vídně na setkání členů Sojuzu TM-13. Ve skotském Edinburghu v říjnu 2007 na XX. planetárním kongresu ASE - Asociace kosmických cestovatelů, která sdružuje většinu kosmonautů světa.
Do vesmíru letěl na palubě kosmické lodi Sojuz TM-13 (COSPAR 1991-069A) spolu s velitelem Alexandrem Volkovem a Franzem Viehböckem z Rakouska. Startu 2. října 1991 v Bajkonuru přihlíželo 14 hlav států. Na oběžné dráze se připojili ke stanici Mir, kde působila 9. základní posádka Anatolij Arcebarskij a Sergej Krikaljov. Po týdnu se pětice rozdělila, v lodi Sojuz TM-12 na Zemi odletěli Arcebarskij, Aubikarov a Viehböck, kdežto Volkov zůstal jako člen 10. základní posádky s Krikaljovem. Aubakirov přistál na území svého státu se svými kolegy 10. října 1991.
Je registrován jako 256. člověk ve vesmíru se sedmi dny strávenými v kosmu.
.svg){kind=small}
Hrdina Sovětského svazu – 1988
Odznak cti – 23. července 1981
Leninův řád – 31. října 1988
Řád Říjnové revoluce – 10. října 1991 Hrdina Kazachstánu – 12. ledna 1995
Řád vlasti – 1995
čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 1993[2]_ribbon.svg){kind=small}
Medaile Za zásluhy ve výzkumu vesmíru – Rusko, 12. dubna 2011 – za výjimečný přínos k rozvoji mezinárodní spolupráce při letech do vesmíru[3]Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
