anglický básník, nositel Nobelovy ceny From Wikipedia, the free encyclopedia
Thomas Stearns Eliot (26. září 1888, St. Louis, Missouri, USA – 4. ledna 1965, Londýn) byl anglický básník, esejista a dramatik amerického původu[2], nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1948[3].
| Thomas Stearns Eliot | |
|---|---|
.jpg) Thomas Stearns Eliot (1934) | |
| Rodné jméno | Thomas Stearns Eliot |
| Narození | 26. září 1888 St. Louis |
| Úmrtí | 4. ledna 1965 (ve věku 76 let) Kensington |
| Příčina úmrtí | emfyzém |
| Místo pohřbení | Church of Saint Michael |
| Povolání | dramatik, básník, esejista, literární kritik, sociální kritik, povídkář, vysokoškolský učitel, scenárista, textař a autor dětské literatury |
| Alma mater | Pařížská univerzita Milton Academy Harvardova kolej Mertonova kolej Harvardova univerzita Eliot House |
| Žánr | poezie a literární kritika |
| Významná díla | Pustá země Čtyři kvartety |
| Ocenění | Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1948) Nobelova cena za literaturu (1948) doctor honoris causa from the University of Paris (1951) Emerson-Thoreau Medal (1959) Prezidentská medaile svobody (1964) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Vivienne Haigh-Wood Eliotová (1915–1947) Valerie Eliotová (1957–1965) |
| Rodiče | Henry Ware Eliot[1] a Charlotte Champe Stearns[1] |
| Příbuzní | Henry Ware Eliot[1], Ada Eliot[1], Marian Cushing Eliot[1], Margaret Dawes Eliot[1], Theodora Sterling Eliot[1] a Charlotte Eliot[1] (sourozenci) |
| Vlivy | Dante Alighieri Kyriakos Charalambides John Donne Alfred Tennyson James Frazer … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thomas Stearns Eliot se narodil roku 1888 v americkém městě St. Louis ve státě Missouri[4] ve starobylé novoanglické rodině[5]. Jeho rodiče byli Henry Ware Eliot a Charlotte Champe Stearns[6][7]. Nejprve navštěvoval Smithovovu akademii ve svém rodném městě a později Miltonovu akademii v Massachusetts[8]. V roce 1906 začal studovat na Harvardově univerzitě, kde roku 1909 promoval jako bakalář svobodných umění. Poté strávil rok ve Francii (1910-1911)[9] a navštěvoval zde přednášky Henriho Bergsona na pařížské Sorbonně. Ve studiích pak pokračoval na několika německých univerzitách a také v Oxfordu a zajímal se především o řeckou a o indickou mystickou filozofii.
Roku 1916 se Eliot definitivně usadil v Anglii. Krátce zde učil na střední škole, roku 1917 se stal redaktorem časopisu The Egoist a současně pracoval v zahraničním oddělelní Lloydovy banky (do roku 1925). Roku 1922 založil čtvrtletník The Criterion, v jehož prvním čísle otiskl svou slavnou báseň Pustá země (česky též jako Pustina nebo Zpustlá země).
Roku 1927 se Eliot stal ředitelem nakladatelství Faber and Faber[10], v němž postupně uveřejňoval díla moderních britských básníků. Téhož roku získal britské státní občanství a vstoupil do anglikánské církve.
Eliotova raná básnická tvorba se zrodila ze složitého střetávání tradicionalismu a evropské a angloamerické avantgardy, především symbolismu a imagismu. Eliot totiž programově navazoval na anglické básníky 17. století (např. na Johna Donna) a s jazykem pracoval způsobem, který jako by navazoval na francouzské básníky konce 19. století, zejména na Julese Laforguea. Po roce 1912 se Eliot začal od symbolismu vzdalovat a pod vlivem Ezry Pounda se přiblížil k imagismu, zejména k jejich teorii i praxi přesných, vycizelovaných obrazů, které byly průsečíkem intelektu, imaginace a senzibility. Na rozdíl od imagistů však Eliot vždy zdůrazňoval společenskou funkci poezie, kterou spatřoval v udržování básnického jazyka jako prostředku společenské komunikace a přesného nástroje myšlení a cítění. Jeho básnická tvorba 20. a 30. let 20. století tak reflektuje duchovní krizi moderní západní civilizace. Pojetím reality a duchovního života v monologu či kaleidoskopickém kubistickém střídání různých hlasů je řazen jednak k modernistům, jednak ke ztracené generaci. Ve svých pozdních pracích pak Eliot rozvíjel svou poetiku směrem k velmi zvláštnímu mixu realismu a metafyzična a rovněž se přikláněl k hodnotám křesťanství a anglosaské kulturní tradice.
Eliot je rovněž autorem několika básnických dramat, která jsou určena širšímu a mnohdy neliterárnímu publiku, a proto se vyznačují větší sdělností. O organickém spojení jeho básnické tvorby s kritickou činností svědčí to, že vydal za svého života na pět set esejů, týkajících se nejrůznějších stránek uměleckého i politického života.
Formálními inovacemi a intelektuální silou svého díla se Eliot stal jedním z vrcholných a současně nejvlivnějších tvůrců anglofonní i světové poezie 20. století. Jeho poezie je poměrně komplikovaná, není jednoduchá na čtení a vyžaduje značnou pozornost. Roku 1948 byla Eliotovi udělena Nobelova cena za literaturu „za jeho pozoruhodný, průkopnický příspěvek obohacující současnou poezii“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Thomas Stearns Eliot zemřel roku 1965 v Londýně[11]. Byl pohřben ve vesnici East Coker.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
