Svatopluk Kadlec

Svatopluk Kadlec (19. října 1898, Libochovice^[1] – 18. května 1971, Dobříš) byl český básník a překladatel z francouzštiny.^[2]

Svatopluk Kadlec
Narození	19. října 1898 Libochovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. května 1971 (ve věku 72 let) Dobříš Československo Československo
Místo pohřbení	Střešovický hřbitov
Povolání	básník a překladatel z francouzštiny
Národnost	česká
Témata	literatura, drama a překlad
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Studoval na středních školách v Roudnici nad Labem a v Praze. Po maturitě byl roku 1916 odveden a dva roky prožil na východní frontě a pak až do roku 1919 na jižní frontě v Albánii. Poté začal studovat strojní inženýrství na Vysoké škole technické v Praze, ale po dvou semestrech odešel k divadlu a působil jako herec v kočovných společnostech a v některých pražských divadlech (nejprve v Národním divadle a pak například v Akropoli na Žižkově). Od roku 1928 se již věnoval jen literární a překladatelské činnosti. Byl členem sdružení moravských autorů Literární skupina. V letech 1929–1930 žil v Paříži a v Marseille a živil se příspěvky, zasílanými do různých českých časopisů, zvláště do časopisu Trn.^[3]

Ve své básnické tvorbě vycházel nejprve z poetismu (sbírky básní Svatá rodina a Sketch-Book). Milostnou tematiku obsahuje sbírka Objetí. Ve své pozdější spirituálně laděné poezií, ve které se vrátil ke klasické formě, zpracovává vážné, až tragické pojetí života (Kroky na vodě).^[3]

Jeho překladatelské dílo je bohaté rozsahem i tematickým záběrem. Je autorem překladů francouzských dramatiků (Corneille, Moliére) a prozaiků (Stendhal, Camus, Martin Du Gard). Největším přínosem do dějin českého překladu z francouzštiny jsou však jeho překlady básnické (Rimbaud, Jacob) a z nich především první kompletní český překlad Baudelaireových Květů zla. Ve svých překladech usiloval o adekvátnost vůči originálu nejen v obsahu, ale také v jazykové formě.^[3]

Dílo

Vlastní práce

• Svatá rodina (1927), jako Svata Kadlec, sbírka básní.
• Sketch-Book (1930), pod pseudonymem A. Dur, sbírka básní.
• Černá hodinka (1932), sbírka básní.
• Příliv (1934), sbírka básní.
• Objetí (1934), sbírka básní.
• Kroky na vodě (1941), sbírka básní.
• Žena nejsou housle (1943), divadelní hra, komedie o Mikuláši Dačickém z Heslova.
• Cestou (1958), autorský výbor z básní.
• Ode všeho trochu (1962), sbírka veršů pro děti.

Překlady

• Charles Baudelaire: Květy zla (1934).
• Albert Camus: Cizinec (1947).
• Pierre Corneille: Cid (1956).
• Georges Duhamel: Sága o Salavinovi (1938), společně s Josefem Heydukem a Jindřichem Hořejším.
• Nizámí: Sedm princezen, společně s Janem Rypkou, Vladimírem Holanem a Jaroslavem Seifertem.
• Victor Hugo: Satyr, poema z cyklu Legenda věků (1947).
• Victor Hugo: Torquemada (1964).
• Max Jacob: Poesie (1932).
• Francis Jammes: Čtyřverší (1936).
• Francis Jammes: Od rána do večera (1966).
• Maurice Maeterlinck: Před velkým mlčením (1938).
• Roger Martin du Gard: Jan Barois (1938). společně s Miloslavem Jirdou.
• Guy de Maupassant: Historie jednoho života (1950).
• Guy de Maupassant: Mont-Oriol (1950).
• André Maurois: Dějiny Anglie (1945).
• André Maurois: Rodinný kruh (1937).
• André Maurois: Stroj na čtení myšlenek (1938).
• Frédéric Mistral: Zlaté ostrovy (1937).
• Moliére: Don Juan (1953).
• Moliére: Hraběnka z Nouzova (1954).
• Moliére: Lakomec (1953).
• Moliére: Misantrop (1953).
• Moliére: Pán z Prasečkova (1955).
• Moliére: Skapinova šibalství (1956).
• Moliére: Směšné preciózky (1951).
• Moliére: Škola pro muže (1954).
• Moliére: Škola pro ženy (1955).
• Moliére: Tartuffe (1952).
• Moliére: Učené ženy (1953).
• Moliére: Zdravý nemocný (1952).
• Moliére: Hry, čtyři svazky:
  • Hry I. (1953), obsahuje Žárlivý Petřík, Směšné preciosky, Škola pro muže, Škola pro ženy, Kritika Školy pro ženy a Versailleská improvisace.
  • Hry II. (1954), obsahuje Tartuffe, Don Juan, Misantrop a Amfitryon.
  • Hry III. (1955), obsahuje Jiří Dudek, Lakomec, Pán z Prasečkova a Měšťák šlechticem.
  • Hry IV. (1956), obsahuje Skapinova šibalství, Hraběnka z Nouzova, Učené ženy a Zdravý nemocný.
• Stendhal: Lucien Leuwen (1951).
• Stendhal: O lásce (1951).
• Sully Prudhomme: Marná laskání (1937).
• Arthur Rimbaud: Poesie (1936).
• Arthur Rimbaud: Výbor (1959).
• Tirso de Molina: Milovat není jen mít rád (1942).
• Roger Vercel: Na rajském pobřeží (1946).

Odkazy

Reference

1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Libochovice
2. Svatopluk Kadlec na stránkách Obce překladatelů
3. Lexikon české literatury 2/II K-L, Academia, Praha 1993, str. 603-604.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Svatopluk Kadlec
• Svatopluk Kadlec – Národní divadlo
• Svatopluk Kadlec – Databáze českého uměleckého překladu
• Svatopluk Kadlec v Databázi knih

Portály: Česko | Lidé | Literatura