Remove ads
francouzský spisovatel, esejista, historik, kritik a publicista (50 let]] From Wikipedia, the free encyclopedia
André Maurois, [ɑ̃ˈdreɪ mɔˈrwa] (IPA), vlastním jménem Émile Salomon Wilhelm Herzog (26. července 1885 Elbeuf – 9. října 1967 Neuilly-sur-Seine), byl francouzský spisovatel, esejista, historik, kritik a publicista. Původní pseudonym André Maurois přijal za vlastní jméno v roce 1947.
André Maurois | |
---|---|
Rodné jméno | Émile Salomon Wilhelm Herzog |
Narození | 26. červenec 1885 Elbeuf Francie |
Úmrtí | 9. října 1967 (ve věku 82 let) Neuilly-sur-Seine Francie |
Místo pohřbení | Starý hřbitov v Neuilly-sur-Seine |
Povolání | spisovatel |
Vzdělání | Lycée Corneille, Rouen |
Žánr | romány, životopisné romány, dějiny |
Významná díla | Mlčení plukovníka Bambla Život Lorda Byrona Dějiny Anglie Prométheus aneb Život Balzacův |
Ocenění | člen Francouzské akademie |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v průmyslnické rodině z Alsaska, která po obsazení Alsaska Německem po Prusko-francouzské válce v letech 1870–1871 přesídlila do Normandie. Vystudoval Lycée Corneille v Rouenu. Zde ho mimo jiné učil Émile Chartier, známý pod pseudonymem Alain. Pak pracoval deset let v otcově továrně. Byl velkým obdivovatelem anglické kultury a anglického stylu života. Díky svým znalostem působil během první světové války v armádě jako vojenský tlumočník a styčný důstojník u britského expedičního sboru. Z této zkušenosti čerpal ve svých prvních satirických knihách. Po jejich úspěchu se věnoval literatuře. V roce 1938 byl zvolen do Francouzské akademie.
V roce 1939 opět nastoupil do armády. Po porážce Francie odešel přes Anglii a Kanadu do USA.
Ze svého působení v armádě v době první světové války napsal satiry Mlčení plukovníka Bambla (1918) a Řeči doktora O’Grady (1922), které mu získaly ihned velkou popularitu a byly přeloženy do řady jazyků.
Je autorem románů z prostředí normandského zámožného měšťanstva: Bernard Quesnay (1926), Dvě lásky Filipa Marcenata (1928) nebo Rodinný kruh (1932). Další jeho romány jsou Pud štěstí (1934), Zaslíbená země (1946) a Zářijové růže (1957).
Velmi populární jsou jeho románové životopisy řady slavných osobností: Honoré de Balzac, Robert Browning a Elizabeth Barrettová-Browningová, George Gordon Byron, François René de Chateaubriand, Frédéric Chopin, Benjamin Disraeli, Alexander Fleming, Victor Hugo, Cecil Rhodes, George Sandová, Percy Bysshe Shelley, Ivan Sergejevič Turgeněv, Voltaire a dalších.
Napsal rovněž Dějiny Anglie, Francie, Německa a Spojených států amerických.
26. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: René Doumic |
1938–1967 André Maurois |
Nástupce: Marcel Arland |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.