Staroměstská vodárna
vodárna v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Staroměstská vodárna je novorenesanční budova bývalé Městské vodárny staroměstské v Praze na Novotného lávce u Karlova mostu. Vodárna byla postavena podle návrhu architekta Antonína Wiehla z roku 1883. Návrh figurálních sgrafit zpracovali Mikoláš Aleš a František Ženíšek a ornamentální sgrafita navrhl Jan Koula[1]Budova je od 12. května 1936 Muzeem Bedřicha Smetany a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, číslo rejstříku 38320/1-105.[2]
| Staroměstská vodárna | |
|---|---|
 Staroměstská vodárna | |
| Účel stavby | |
muzeum | |
| Základní informace | |
| Sloh | neorenesance |
| Architekti | Antonín Wiehl návrh sgrafit Mikoláš Aleš, František Ženíšek a Jan Koula |
| Výstavba | 1883 |
| Přestavba | 1936 na muzeum |
| Současný majitel | Muzeum Bedřicha Smetany |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Ulice | Novotného lávka |
| Souřadnice | 50°5′8″ s. š., 14°24′47″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38320/1-105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bývalá Staroměstská vodárna je situována na Novotného lávce na pravém břehu Vltavy. Na kvádrové terase, vystupující z Vltavy, je volně postavená dvoupatrová budova, jejíž druhé patro je v atice. V přízemí je budova vodárny připojena k sousednímu domu. Fasáda má 7 × 3 osy. Přízemí průčelí je v celé ploše zdobeno rustikou. Rustika zdobí i nároží budovy. V prvém patře průčelí fasádu tvoří hladké režné zdivo. Ve druhém patře průčelí je ve střední ose jediné okno a po jeho stranách ornamentální a figurální sgrafita. sgrafita zdobí i bohatě členitý štít. V prvém patře směrem k řece je tříosá lodžie. Fasádu směrem k řece je zdobena stejně jako fasáda na průčelí: první patro tvoří režné zdivo a ve druhém patře mezi okny ornamentální a figurální sgrafita. Na fasádě Staroměstské vodárny jsou kombinovány barvy černá (na sgrafitech) a světle hnědá.[1]
Antonín Wiehl zpracovával u Staroměstské vodárny pouze návrh fasády, protože přízemí bylo vystavěno jako projekt stavebního úřadu města Prahy. Architektonický návrh zpracovával poté, kdy v Praze postavil již pět činžovních domů a další stavby. Na budově uplatnil všechny oblíbené prvky fasády ve svém stylu české novorenesance: hladké režné zdivo, ornamentální a figurální sgrafita a stupňovitý bohatě členitý štít. Jako u svých předchozích návrhů pouze vymezil plochu pro sgrafita a malby a svou představu o barvě a námětech. Návrh výtvarné výzdoby Staroměstské vodárny svěřil třem významným malířům z generace Národního divadla: Mikoláši Alšovi a Františku Ženíškovi, kteří zpracovali návrh figurálních sgrafit a Janu Koulovi, který je autorem návrhu ornamentálních sgrafit. Malby na budově podle jejich návrhů provedl Janez Šubic (v dobových časopisech také pravopis Subič, Šubić).[1][3]
V místě Staroměstské vodárny je na konci 15. století zmiňováno několik mlýnů a vodárenská věž, ze které bylo zásobováno vodou z Vltavy Staré Město a jeho kašny. Staroměstská vodárenská věž byla v historii opakovaně poničena. V letech 1878–1888 byla provedena rekonstrukce, získala novogotickou podobu a byla zvýšena o jedno patro a byl v ní instalován velký hodinový stroj.[4][5][4] V roce 1883 byla postavena nová budova vodárny podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Věžní vodojem přestal svému účelu sloužit v roce 1880. Vodárna v budově Staroměstské vodárny ukončila provoz v roce 1913. Obě budovy byly zásluhou Společnosti Bedřicha Smetany nákladně zrekonstruovány a od 12. května 1936 v budově vodárny sídlí Muzeum Bedřicha Smetany.
Pro svou architektonickou hodnotu a význam v historii města je bývalá Staroměstská vodárna zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.[6]Muzeum Bedřicha Smetany je součástí expozic Českého muzea hudby, které je součást Národního muzea v Praze[7]
Autoři sgrafit
Jan Koula (1895 Langhans)
Staroměstská vodárna
Staroměstská vodárna (Jorge Royan)
Staroměstská vodárna (Jan Polák)
Staroměstská vodárna (High Contrast)
Staroměstská vodárna (Хомелка)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
