český hudební skladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Stanislav Suda (30. dubna 1865 Starý Plzenec[1] — 1. září 1931 Plzeň[2]) byl český hudební skladatel, flétnista a hudební pedagog.
| Stanislav Suda | |
|---|---|
.jpg) Stanislav Suda | |
| Základní informace | |
| Narození | 30. dubna 1865 Starý Plzenec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1. září 1931 (ve věku 66 let) Plzeň  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov města Plzně |
| Žánry | klasická hudba a opera |
| Povolání | skladatel, flétnista, hudební pedagog |
| Ocenění | člen České akademie věd a umění (1928) |
| Příbuzní | prasynovec architekt Stanislav Suda |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se ve Starém Plzenci jako třetí ze šesti dětí v řeznické rodině. Ve věku sedmi měsíců překonal záškrt, ovšem oslepl na obě oči. Vzděláván byl nejprve v plzenecké obecné škole, od roku 1874 pak v ústavu slepců na pražských Hradčanech. Tam se mu dostalo dobrého vzdělání ve hře na housle a flétnu a byl vyučován jako ladič pian; soukromě se učil též hře na klavír a od roku 1880 byl soukromým žákem na varhanické škole Františka Zdeňka Skuherského.[3][4]
Roku 1881 mu však zemřel otec a Stanislav Suda musel své vzdělávání přerušit a vrátit se k matce a sourozencům. Ti v té době bydleli v Seči u Blovic, od roku 1887 v Plzni. Suda přispíval do rodinného rozpočtu jako učitel hry na klavír, ladič a rovněž již od čtrnácti let koncertoval jakožto flétnista, mj. v letech 1884–85 na zájezdu v Německu.[3][5] V roce 1886 jako první nevidomý složil státní zkoušku ze hry na flétnu.[4]
Současně začal skládat drobné skladby (tance, skladby pro flétnu, klavírní kusy, písně). Protože reprodukovaná hudba tehdy neexistovala a slepeckou notaci se nikdy nenaučil, byla veškerá jeho zkušenost s hudbou jen poslechová. Suda však měl hlubokou a syntetickou hudební paměť a byl schopen tvořit skladby se vzrůstající harmonickou složitostí nazpaměť a diktovat je načisto nejprve bratru Josefovi, po jeho smrti pak sestře Boženě nebo jiným přátelům.[3][4]
Kontakt s hudbou mu usnadnilo povolení ředitele plzeňského divadla Vendelína Budila účastnit se veškerých hudebních produkcí divadla zdarma. V divadle navázal Suda mnoho kontaktů a získal i zakázku na svou první operu, lyricko-komickou jednoaktovku z prostředí slovenské vesnice U Božích muk (napsána 1895–96, poprvé uvedena roku 1897 v Plzni). Ta měla velký úspěch, provedla ji všechna profesionální česká divadla i řadě amatérských souborů, což povzbudilo Sudu k další práci. Jeho další opery, dramatičtější Lešetínský kovář na námět Svatopluka Čecha (premiéra 1903 Plzeň) a ještě ambicióznější Bar Kochba na námět Jaroslava Vrchlického (premiéra 1905 Plzeň), měly však menší ohlas a poslední dokončená opera Il divino Boemo, jež ztvárňuje poslední rok života českého klasicistního skladatele Josefa Myslivečka, musela na premiéru čekat až do roku 1927 (opět v Plzni). K opeře se Suda vrátil ještě na sklonku života, aktovku Haydnova nevěsta, již však nedokončil.[6][7]
Od přelomu století se Suda začal věnovat více orchestrální hudbě. Jeho prvním úspěchem v tomto oboru byla Tarantella pro orchestr. Nejzajímavější jsou pozdější programová symfonická díla popisující pocity slepého hudebníka — symfonické básně Hudba světlem, Slepcova píseň (1929) a nedokončená Den a noc a symfonie Život ve tmách z let 1921–23, kterou premiérovala v Plzni Česká filharmonie roku 1927.[3] Na rozdíl od spíše konzervativní melodiky jeho oper vykazují Sudovy orchestrální skladby originální prvky řadící je mezi soudobou modernu.
Období po 1. světové válce bylo pro Sudu obtížné, měl finanční potíže a citelně jej zasáhla dlouhá a v důsledku smrtelná nemoc matky. Brzy po jejím úmrtí Suda sám onemocněl tuberkulózou a zemřel 1. září 1931.[4] Po řadu desetiletí patřil k nejvýznamnějším hudebním osobnostem Plzně.
Ze Sudova díla byly nahrány a vydány pouze výňatky z opery Il divino Boemo, a to ke 120. výročí skladatelova narození roku 1985 (Panton 81160472, zpívají René Tuček, Vojtěch Kocián, Helena Buldrová, diriguje Josef Chaloupka).[4] Nevydány zůstávají rozhlasové nahrávky tří jeho nejvýznamnějších orchestrálních děl. Na rodném domě Stanislava Sudy ve Starém Plzenci se nachází pamětní deska[3], na městském hřbitově v Plzni má čestný hrob[8].
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
