Smržice
obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Smržice jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Leží čtyři kilometry severozápadně od Prostějova. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Nachází se v regionu Haná. Jedná se o největší[ujasnit] samostatnou vesnici v okrese Prostějov.[zdroj?!]
Smržice | |
---|---|
![]() Kostel svatého Petra a Pavla | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Prostějov |
Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
Okres | Prostějov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′21″ s. š., 17°6′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 634 (2024)[1] |
Rozloha | 12,55 km²[2] |
Katastrální území | Smržice |
Nadmořská výška | 224 m n. m. |
PSČ | 798 17 |
Počet domů | 578 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | J. Krezy 40/1 798 17 Smržice starosta@smrzice.cz |
Starosta | Aleš Moskal |
Oficiální web: www | |
![]() Smržice | |
Další údaje | |
Kód obce | 590029 |
Kód části obce | 151246 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Jméno vesnice (ve výchozím tvaru Smržici) bylo odvozeno od osobního jména Smrž nebo Smrha (obojí totožné s obecným smrž) a znamenalo "Smržovi/Smrhovi lidé".[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141.[5] Místní Sbor dobrovolných hasičů ( dále jen SDH Smržice), byl založen v roce 1880, a v roce 2020 oslavil své 140. narozeniny. K příležitosti těchto oslav byla vydána publikace o historii SDH Smržice, která se okrajově dotýká historie samotné obce.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Smržice | 1 335 | 1 480 | 1 592 | 1 646 | 1 803 | 1 882 | 1 992 | 1 664 | 1 829 | 1 602 | 1 564 | 1 560 | 1 555 | 1 602 | 1 539 |
Počet domů | část Smržice | 187 | 276 | 288 | 295 | 325 | 353 | 379 | 402 | 421 | 419 | 438 | 506 | 524 | 558 | 578 |
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Geografie
Nížinná územní oblast Smržic patří do východní části prostějovského okresu, je součástí Prostějovské kotliny. Tato nevelká kotlina, viditelná ze všech okolních kopců a vyvýšenin je poklesovou oblastí na tektonickém zlomu řeky Moravy. Celá oblast patří do Hornomoravského úvalu a tento do Vněkarpatské sníženiny, tedy již do Karpatské soustavy. Převládajícím typem půd smržického katastru je středoevropská hnědozem.
Smržicemi protéká potok místně nazývaný Český, v dolním toku nazývaný Vyklička. V Držovicích se vléva do říčky Romže. Ta protéká v nevelké vzdálenosti jižně od obce. Romže a ostatní říčky přinášely při vodních přívalech velké množství štěrku, které se po opadnutí vody usadily v jejich povodí. V těchto vrstvách byly hloubeny studny na jímání kvalitní pitné vody pro město Prostějov. Mlýnská strouha je dalším menším vodním tokem, který protéká Smržicemi. Tento umělý vodní náhon odvádí vodu z Romže v Bílovicích, protéká Kostelcem na Hané a ústí ve Smržicích do Českého potoka. Na svém toku zadržoval vodu pro několik mlýnů.
Mezi Smržicemi a Držovicemi býval větší rybník, kterým protékal potok Vyklička. Rybník byl udržován a patřil Plumlovské vrchnosti. V roce 1925 začaly Smržice se sousedními obcemi provádět rozsáhlou regulaci Českého potoka (Vykličky) i s odvodňováním přilehlých pozemků. Vody ubylo a později byl rybník zasypán.
Obecní správa
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[8]
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Smržicích.
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Fara
- Boží muka na křižovatce před budovou sokolovny
- Krucifix na okraji obce, při silnici do Kostelce na Hané
- Vodní mlýn s olejnou
- Krucifix před kostelem
- Sokolovna (architekt: Eduard Žáček, 1929–1931)[9]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
Osobnosti
- Jakub Kreza (1648–1715), matematik
- František Jakubec (1883–1969), politik
- Vojtěch Ondrouch (1891–1963), historik
Galerie
- Naučná stezka na Stráž – vstupní brána
- Kaple Panny Marie
- Kostel svatých Petra a Pavla
- Kostel svatých Petra a Pavla
- Kostel svatých Petra a Pavla
- Fara
- Obecní úřad
- Kříž před kostelem svatých Petra a Pavla
- Boží muka před sokolovnou
- Kříž u silnice na Čelechovice na Hané
- Fontána v parku před kostelem
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.