Vněkarpatské sníženiny

Vněkarpatské sníženiny obepínají zevně oblouk Karpat ze západu, severu a východu. Jsou obvykle považovány za součásti jednotlivých provincií Karpat, tj. západokarpatské, východokarpatské, případně i jihokarpatské sníženiny. Kromě západokarpatských vnějších sníženin ale není možné nalézt jejich exaktní zařazení v geomorfologickém členění.

Vněkarpatské sníženiny Podkarpacie Außenkarpatische Senken
Bečva
Nejvyšší bod	491 m n. m. (Buschberg)
Nadřazená jednotka	Západní Karpaty
Sousední jednotky	Vnější Západní Karpaty, Česko-moravská subprovincie, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Středopolské nížiny (neúplný výčet)
Podřazené jednotky	Západní Vněkarpatské sníženiny, Severní Vněkarpatské sníženiny
Světadíl	Evropa
Stát	Rakousko Rakousko Česko Česko Polsko Polsko Ukrajina Ukrajina Rumunsko Rumunsko
Povodí	Dunaj, Odra, Visla, Dněstr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na území České republiky jsou Vněkarpatské sníženiny geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Probíhají napříč celým územím, od Znojma k Ostravě. Na území České republiky se člení na:

• Západní Vněkarpatské sníženiny
• Severní Vněkarpatské sníženiny.

Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty neogénem, který představuje potektonickou formaci, postiženou především radiální tektonikou (flexury a poklesy).

Literatura

• Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9
• Babuška,V. - Mužík,M.: Mineralogie, petrografie a geologie. SNTL, Praha, 1981.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vněkarpatské sníženiny na Wikimedia Commons