Slovakia (planetka)

(1807) Slovakia je asteroid vnitřního hlavního pásu planetek obíhající Slunce mezi drahami Marsu a Jupiteru, který byl objeven 20. srpna 1971 slovenským astronomem Milanem Antalem na observatoři na Skalnatém plesu a předběžně označen jako 1971 QA.^[1] Asteroid je řazen k početné rodině planetek Flora (FIN: 402),^[11] zahrnující 13 786 asteroidů pohybujících se na vnitřním okraji hlavního pásu, u nichž převažuje spektrální typ S s relativně vysokým albedem 0,3.^[12]

Slovakia
Identifikátory
Typ	asteroid
Označení	(1807) Slovakia
Předběžné označení	1971 QA[1]
Katalogové číslo	1807
Objeveno
Datum	20. srpna 1971
Místo	Observatoř Skalnaté pleso
Objevitel	Milan Antal
Jméno po	Slovensko
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0)
Epocha	2025-05-25[2] 2 460800,5 JD
Velká poloosa	333 074 139[3] km 2,2264630 au
Výstřednost	0.1781039
Perihel	273 752 000 km 1,8299212 au
Afel	392 396 000 km 2,6230049 au
Perioda (oběžná doba)	1 213.4494052 d (3,32 a)
Sklon dráhy
• k ekliptice	3,4912430°
Délka vzestupného uzlu	236,2773966°
Argument šířky perihelu	140,5538644°
Střední anomálie	34,6551507°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost	12,57[2] 12,53[4] 12,66[4] 12,55[4] 12,57[4] 12,48[4] 12,58[4] 12,77[4] 12,61[4] 12,1[5] 13,06±0,93[6] 12,50[7] 12,09±0,092[8] 12,12±0,037[8] 12,1±0,1[9] 10,17±0,35[10] 12,49 (vypočteno)[11]
Rovníkový průměr	9,135±0,092 km[2] 9,146±0,059 km[5] 7,00±1,27 km[7] 9,088±0,099 km[9] 7,71[11](vypočteno) km
Albedo	0,3058±0,0411[5] 0,34±0,17[7] 0,309±0,073[9]

Oběžná dráha a fyzické vlastnosti

(1807) Slovakia je kamenný asteroid třídy S, který oběhne Slunce ve vzdálenosti od 1,8299 do 2,6230 au jednou za 1 213.449 dní (více než 3,3 roky). Jeho eliptická oběžná dráha s velkou poloosou 2,2264 au má excentricitu přibližně 0.1781 a inklinaci 3,4912° vůči ekliptice a za den se na ní průměrně posune o 0.29667°.^[2][11] Vyhodnocení snímků sond WISE a NEOWISE vedlo k závěrům, že průměr asteroidu je mezi 7,0^[7] a 9,146 km^[5] při albedu 0,3058^[5] až 0,34^[7] a průměrné absolutní magnitudě 12,49 mag.^[11] Pozornost budila dlouhá rotační perioda asteroidu. Studie zveřejněná v roce 2009,^[4] která vychází z dat zaznamenaných při pozorování asteroidu v letech 1998–2009 prokázala, že asteroid má retrográdní rotaci s rotační periodou 311,75±0,09 hodin. Nashromážděná data však neumožnila přesněji určit tvar a pozice pólů asteroidu.

Pozorování asteroidu

První tři zaznamenaná pozorování asteroidu proběhla již 17. října 1928 na Observatoři Heidelberg-Königstuhl. O devět dní později byl pozorovaný z krymské observatoře a v listopadu téhož roku opět z Heidelbergu. V roce 1948 byl zaznamenaný z Observatoře Turku ve stejnojmenném městě ve Finsku, v letech 1951–1953 byl téměř třicet krát zaměřen z observatoře Mount Wilson, v roce 1954 pak ještě z Observatoře Goethe Link u Brooklynu v Indianě. Naposledy před jeho oficiálním objevením byl pozorovaný z Observatoře La Plata v La Plata v Argentině 2. dubna 1960. Ze Skalnatého Plesa byl asteroid pozorovaný i v dalších jedenácti nocích do 17. října 1971 a celkem bylo změřeno jeho 25 pozic. Tato četná pozorování vedla k řadě prozatímních označení asteroidu jako: 1928 UE, 1948 UC, 1951 JA, 1951 QK, 1954 NA, 1960 GB, 1971 QA a 1971 TM₁.^[13]

Okolnosti objevu

V době objevu se planetka nacházela v západní části souhvězdí Ryb, nedaleko středu 5-úhelníku tvořeného hvězdami i, l, k, g a q Psc. Měla hvězdnou velikost +14 mag a byla první planetkou objevenou v druhé polovině srpna 1971.^[zdroj?] 25 zaznamenaných pozic planetky bylo zaslánoch do MPC.^[zdroj?] Planetka se k Zemi přibližuje na minimální vzdálenost 124 mil. km. Očíslovaní planetky bylo zveřejněné v cirkuláři MPC Č. 3362 vydaném dne 1. ledna 1973.

Planetka je pojmenovaná po zemi, ve které se nachází observatoř objevitele. Jméno planetky se stalo oficiálním po zveřejnění v cirkuláři MPC č. 3508 vydaném 15. června 1973 Mezinárodní astronomickou unií.^[zdroj?]