Skrýšov (zámek)
kulturní památka České republiky na území obce Svatý Jan From Wikipedia, the free encyclopedia
kulturní památka České republiky na území obce Svatý Jan From Wikipedia, the free encyclopedia
Zámek Skrýšov s přilehlým areálem se nachází ve stejnojmenné vsi, která je administrativně částí obce Svatý Jan v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Původně barokní zámek, upravený v 19. století, je zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1] Zámek s přilehlým hospodářstvím je v soukromém vlastnictví.[2]
Zámek Skrýšov | |
---|---|
![]() Západní průčelí zámku (rok 2019) | |
Účel stavby | |
panské sídlo, hospodářství a soukromé sídlo | |
Základní informace | |
Sloh | baroko, rokoková úprava fasád |
Výstavba | 1762 |
Stavebník | Norbert Kfelíř ze Zakšova |
Další majitelé | Lobkovicové, československý stát |
Současný majitel | Karel Roden |
Poloha | |
Adresa | Skrýšov, Česko |
Souřadnice | 49°38′47,04″ s. š., 14°18′2,28″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20555/2-2581 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První písemná zmínka o vesnici Skrýšov je z roku 1219 v souvislosti se jménem Arkleba ze Skrýšova. V 15. století ves patřila k rožmberskému panství. Na přelomu 16. a 17. století byl Skrýšov majetkem rožmberskému rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan a posléze jeho dcery Ludmily. Poté se zde v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada různých majitelů.[3]
Nový barokní zámek postavil ve Skrýšově Norbert Kfelíř ze Zakšova v roce 1762[3] na místě raně renesanční či původně pozdně středověké tvrze,[1] Norbert Kfelíř ze Zakšova zároveň nechal v letech 1760 až 1764 na návrší jihovýchodně od Skrýšova vybudovat kostel svatého Jana Nepomuckého, při kterém posléze vznikla obec Svatý Jan.[4] V roce 1805 byl Skrýšov připojen k panství Lobkoviců ve Vysokém Chlumci. Po roce 1843, kdy se stal majitelem Skrýšova Ferdinand Josef z Lobkovic (1797–1868), byly upraveny interiéry zámku a založena zámecká zahrada. Lobkovicové vlastnili zámek až do roku 1926, kdy byl v rámci pozemkové reformy zestátněn.[3] Po druhé světové válce hospodařilo v zámku jednotné zemědělské družstvo, což přispělo k devastaci interiéru památkového objektu. Později zámek sloužil jako depozitář pro sbírky Náprstkova muzea, které je součástí Národního muzea v Praze.[5]
V prosinci roku 2006 zchátralý zámek koupil herec Karel Roden, aby tak získal potřebné zázemí pro svůj chov koní.[6] V následujících letech byl zámek s přilehlým areálem postupně opravován a rekonstruován. Na restaurování výmalby interiéru a obnovu podlah zámku byla v roce 2020 schválena dotace Středočeského kraje ve výši 5,5 milionu korun.[7]
Objekt zámku je patrová zděná budova obdélného půdorysu s valbovou mansardovou střechou se dvěma zděnými vikýři. Podélná osa budovy je orientovaná ve směru východ – západ. Hlavní vstup do zámku je na jižní straně, severní průčelí je obrácené do zámeckého hospodářského dvora.[4][1] Podélná průčelí mají deset a jedenáct os, krátká boční průčelí čtyři okenní osy. Část oken v poschodí je slepá. V přízemí středem zámku prochází průjezd, na který navazuje schodiště, směřující do chodby v prvním patře.[1] V přilehlém areálu jsou hospodářské budovy a rybníky.[4]
Hospodářský dvůr a náves se dvěma chráněnými lípami malolistými jsou součástí ochranného pásma kolem zámku.[5] Kromě koní majitel zámku chová na svém hospodářství další zvířata, konkrétně skot plemene dexter a kamerunské ovce.[2] Zámek není běžně veřejnosti přístupný, výjimku představují hudební večery, pořádané dvakrát ročně pod názvem „Jazz u Rodena“.[8][9]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.