rožmberský regent a český rybníkář From Wikipedia, the free encyclopedia
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (18. července 1535 Kolín[1] nebo Polepy – asi mezi 19. lednem a 15. únorem 1604[2] Sedlčany[zdroj?]) byl rožmberský regent a jeden z nejznámějších českých rybníkářů.
| Jakub Krčín | |
|---|---|
 | |
| Regent rožmberského panství | |
| Ve funkci: 1569 – 1589 | |
| Purkrabí Českého Krumlova | |
| Ve funkci: 1562 – ? | |
| Podpurkrabí Českého Krumlova | |
| Ve funkci: 1561 – 1562 | |
| Narození | 18. července 1535 Kolín  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 16. ledna 1604 (ve věku 68 let) Sedlčany Habsburská monarchie |
| Choť | I. (1566) Dorota z Radkovic, vdova Slepičková († 1587) II. (1588) Kateřina Zelendarová z Prošovic († 1601) |
| Děti | Marianna, Anna Kateřina, Ludmila, Eliška, Johana, Žofie |
| Profese | rožmberský regent a stavitel |
| Commons | Jakub Krčín |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z chudého zemanského rodu. Narodil se jako syn Jiřího Krčína a jeho manželky Kateřiny z Olbramovic.[1] Navštěvoval městskou školu v Kolíně, později pravděpodobně nějakou dobu studoval na artistické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[1] Od června 1556 působil ve Veliši na panství Viléma Trčky z Lípy, poté na přímluvu pana Trčky z Lípy vedl hospodářství augustiniánského kláštera v Borovanech. V roce 1559 vstoupil do služeb Rožmberků,[3] stalo se tak díky přímluvě Evy z Rožmberka (1537–1591), kterou zachránil v lese po pádu z koně. Byl jmenován podpurkrabím a o rok později purkrabím Českého Krumlova.[pozn. 1] Pobíral tehdy roční plat 50 kop.[1]
Na začátku krumlovského působení věnoval hlavní pozornost dvorům, ovčínům a pivovarům. Velkou pozornost věnoval rybníkářství. Prvním výsledkem rybníkářské dovednosti Krčínovy byl rybník Počátek "na lukách třeboninských", tedy mezi vesnicemi Třebonín a Zlámaný Svinec (Dolní Svince) na Krumlovsku. Rybník s charakteristickým jménem vyměřoval Krčín počátkem jara roku 1564, snad s pomocí krumlovského fišmistra Martina. Práce na prvním rybníku Jakuba Krčína z Jelčan skončily před 3. dubnem 1565.
Roku 1569 se stal regentem (vrchním hejtmanem) rožmberského panství.[4] Ve svých funkcích se zasloužil o hospodářský rozkvět rožmberského panství. Při ochraně rožmberského majetku byl přísný až krutý.[5] V roce 1578 zřídil buchhalterii, finančně revizní úřad, který kontroloval panské účetnictví.[4] Dle neověřené hypotézy kronikáře z Hostivice, Jiřího Pergla, se podílel na vybudování vodovodu vedoucího na Pražský hrad.[6][7][8] Ve výstavbě rybníků na Třeboňsku navázal na Josefa Štěpánka Netolického († 1538), mnoho rybníků zbudoval (například Spolský, Potěšil) či rozšířil (například Opatovický, Záblatský, Dvořiště, Naděje a Skutek). V roce 1571 založil rybník Nevděk (dnešní Svět), kvůli kterému nechal zbourat část Třeboně. Dokončen byl v roce 1574.[9] Od roku 1584 šest let budoval největší rybník Rožmberk, nacházející se přímo na Lužnici u vsi Hlína. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena Nová řeka, převádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky (tehdy nazývané Včelnice). V posledních letech na stavbě rybníka pracovalo každý den 400–500 poddaných z okolních panství a skupiny neusedlých rybníkářů. Po napuštění rybníka se ovšem hráz protrhla. Nakonec byla hráz dlouhá 2430 metrů a plocha rybníka činila asi 1060 hektarů, v současnosti je jeho rozloha zhruba poloviční.[10]
Jeho věhlas se donesl až k císaři Rudolfu II. Krčín na přání panovníka provedl kontrolu rybničního hospodaření na komorním panství Poděbrady.[11] Později ještě navrhl projekt čerpání vody z malešovských rybníků k pohonu vodních kol v kutnohorských dolech, který ale nebyl uskutečněn.[11]
Za svoje služby byl Vilémem z Rožmberka odměněn roku 1569 dvorem Leptáč, vesnicemi Horní a Dolní Třebánky a dvěma hospodářskými dvory u Netolic.[11] Tento majetek ale patřil až do husitských válek církvi a on sám správně vytušil, že při tehdy stále sílících snahách o restituci církevního majetku by mohl o tyto pozemky přijít. Vymyslel tedy chytrou lest – nechal na těchto svých pozemcích vybudovat obrovskou oboru (při její stavbě bylo zbořeno 42 usedlostí a dokonce padly za oběť i dvě vesnice: Horní a Dolní Třebánky). Obora, přesně dle Krčínova plánu, naprosto uchvátila Viléma z Rožmberka a ten souhlasil s výměnou: roku 1580 získal Krčín Sedlčany a Křepenice a Vilém z Rožmberka zase oboru a dvůr Leptáč, kde nechal následně vybudovat renesanční letohrádek Kratochvíle. Krčín také získal dům v sousedství třeboňského zámku.[11] Vilém z Rožmberka se však zřejmě o jeho promyšleném plánu dozvěděl a 31. srpna 1580 doplnil dohodu o postoupení sedlčanského panství nezvyklým dovětkem: Jakub Krčín měl získat panství dědičně pouze v případě, že zplodí mužské potomky (Jakub Krčín byl v té době bezdětný). Pokud by měl dcery, tak ty měly být po jeho smrti vyplaceny a majetek se měl vrátit Rožmberkům. O své sedlčanské panství se Jakub Krčín staral velmi dobře, a to i přesto, že nadále vykonával rovněž funkci regenta ve službách Viléma z Rožmberka (a to až do roku 1589). V Sedlčanech vybudoval pivovar, panský mlýn a sádky na ryby. Zároveň tvrdě vystupoval proti sedlčanským měšťanům. V roce 1582 jim odňal právo samostatně rozhodovat o přijímání poddaných za obyvatele města. Upřel jim také právo várečné.[11] V Křepenicích vystavěl v roce 1584 vodní tvrz nazvanou Nový hrádek Krčínov, kam se přestěhoval po dokončení Rožmberka.[12] Tvrz byla vybudována v sousedství staršího středověkého dvora.[11]
Větší příjmy než z výkonu regentství měl z úroků. Půjčoval totiž peníze Rožmberkům, pánům z Hradce a Švamberkům.[13]
Závěr života strávil na tvrzi v Obděnicích na Sedlčansku, kde také zemřel. Dodnes není známo přesné datum jeho skonu a ani místo, kde je pohřben. V kostele v Obděnicích si nechal připravit monumentální náhrobek s latinským epitafem, pohřben však do něj nebyl a letopočet úmrtí na něj nikdy nebyl doplněn. Podle místních lidových pověstí tak doplatil na své spolky s ďáblem, které prý během života udržoval.[14] Tato lidová tradice byla mj. vyvolána i tím, že měl zálibu v alchymii.[5] Před svou smrtí se zdržoval u své dcery provdané do Mitrovic. Pohřben byl asi v kostele sv. Vavřince v nedaleké Prčici, kde bylo v roce 1954 nalezeno torzo náhrobní desky se jménem Krčín.[2]
Jeho první manželkou se stala paní Dorota, vdova Slepičková z Krumlova, rozená z Radkovic, která byla o třicet let starší než Jakub Krčín. Tento sňatek, uzavřený roku 1566, byl majetkově promyšlený, jelikož mu tehdy hrozilo vězení pro dlužníky. Sňatkem vyženil měšťanský dům v českokrumlovském Latránu[11] a značné bohatství. I přes manželčin vysoký věk trvalo toto manželství celých 21 let. Krčínovou druhou manželkou byla Kateřina Zelendarová z Prošovic, kterou si vzal roku 1588, rok poté, co ovdověl. Druhá žena mu však zemřela již roku 1601. Měl s ní šest dcer:
Jakub Krčín bylo do prosince 2018 jméno dvou rychlíkových spojů Českých drah (R 664 a R 665) vedených mezi Brnem a Plzní, které projížděly místy Krčínova působení.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
