seznam na projektech Wikimedia From Wikipedia, the free encyclopedia
Toto je neúplný seznam míšeňských purkrabích (německy Burggrafen von Meißen), úředníků zastupující krále a císaře Svaté říše římské v Míšeňsku, jimž byli přímo podřízeni a jejichž zájmy hájili.
Míšeňské purkrabství je poprvé zmiňováno k roku 1068, když římsko-německý král Jindřich IV. dosadil nového purkrabího neznámého jména na svůj říšský hrad v Míšni.
Míšeňská purkrabata vytvářela mocenský protipól vůči míšeňským markrabatům, největším místním pozemkovým vlastníkům a vůči tamním biskupům, duchovní vrchnosti, kteří nebývali vládcům Svaté říše již dost loajální. Proto je třeba míšeňské purkrabství rozlišovat od Míšeňského markrabství a biskupství. Všichni tito tři zeměpáni sídlili na hradním vrchu (Burgberg) v Míšni, dodnes se ovšem dochovaly jen paláce markrabský – kurfiřtův Albrechtsburg a biskupský – dnes místní pobočka saského zemského soudu, oba ovšem z pozdějšího období, až z pozdního 15. století.
Ačkoli purkrabí sídlil v Míšni, město samotné mu jako feudálovi nepodléhalo. Financování purkrabství a status zeměpána purkrabím zajišťovala skupina zhruba 10 vesnic východně od města spolu s městečkem Lommatzsch severozápadně od města obdařeným právem vybírat pivní clo a okolními vesnicemi a dále rozsáhlejší a vzdálenější država v saském Podkrušnohoří okolo městeček Crottendorf a Sayda, tzv. panství Purschenstein (česky Boršenštýn). Historické území Fojtska (německy Vogtland, „Fojtova země“), nepatřilo nikdy k zemím purkrabství, pouze mělo v pozdějších letech s purkrabstvím společného panovníka.
Historicky známí purkrabí pocházeli vesměs z rodu Meinherovců a od roku 1426 z rodu Fojtů z Plavna, příbuzných dodnes žijícího durynského rodu Reussů. V letech 1548–1572 mělo, tehdy již pouze titulární purkrabství, status říšského knížectví s právem hlasovat na říšském sněmu a plnými právy říšských stavů. Ačkoli titulárně trvalo purkrabství až do vymření Plavenských v roce 1572, fakticky, jako územní celek a říšský úřad, zaniklo již v roce 1482.
| Doložení purkrabí | od | do | data narození a úmrtí | poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Fridrich I. Wettinský | před rokem 1009 | 1017 | † 1017 | pověřen od císaře Jindřicha II. správou hradu v Míšni, netitulován však ještě jako purkrabí |
| Burchard | 1076 | † 1076 | zavražděn | |
| Burchard II. | 1114 | 1117 | ||
| Jindřich Hlava (Caput) | 1116 | Dosazen císařem Jindřichem V. namísto Wiprechta z Groitsche, Ludvíka Durynského a Burcharda II. | ||
| Hoyer | listinně doložen 1180 | |||
| Purkrabí z rodu Meinherovců | od | do | data narození a úmrtí | poznámka |
| Heřman Sterker z Wohlsbachu | 1170 | 1180 | * kolem roku 1143,
† kolem roku 1171 |
měl stejnojmenného synovce, Heřmana, hraběte z Wolfsbachu a Schaumbergu (* před rokem 1152, † po roce 1177), zřejmě rovněž purkrabího míšeňského |
| Meinher I. z Werbenu | 1199 | * před 1171, | ||
| Meinher II. | 1214 | * 1203,
† po 1250 |
po jistou vládl společně s bratrem Heřmanem II. (I.) | |
| Meinher (III.) | 1243 | † po 1297 | syn Meinhera II. | |
| Heřman (III.) | * před 1308,
† před 1351 |
vnuk Meinhera (III.), v roce 1336 získal v léno od míšeňských markrabat rytířské zboží Lichtenwalde, později druhotně udělené v léno rodu Honsbergů | ||
| Meinher IV. (V.) | * před 1308, | vnuk Meinhera (III.) | ||
| Heřman IV. | † po 1349 | syn Heřmana III. | ||
| Meinher V. (VI.) | * před 1308,
† 1388 |
zakl. hartensteinské větve rodu, v roce 1352 získává panství Purschenstein v Podkrušnohoří. | ||
| Berthold I. | 1388 | 1398 | † 1398 | zakl. frauensteinské větve rodu |
| Meinher VI. | 1398 | po 1401 | * před 1381,
† po 1403 |
syn Bertholda I. |
| Jindřich I. z Hartenštejna | 1388 | 1423 | * 1381,
† 1423 |
syn Meinhera V. (VI.), roku1407 přešlo městečko Lommatzsch bez okolních vsí na Míšeňské markrabství. |
| Jindřich II. | 1423 | 1426 | † 1426 | posl. Meinhardovec, syn Jindřicha I., roku1423 přechází državy východně od města Míšně pod svrchovanost Saského kurfiřtství |
| Purkrabí z rodu Fojtů z Plavna | od | do | data narození a úmrtí | poznámka |
| Jindřich I. z Plavna | 1426 (1439) | 1446 | 1387–1446/1447 | původně známý jako Jindřich X. z Plavna, pán ve Fojtsku. Roku 1426 ztratil panství Purschenstein v Podkrušnohoří, svrchovanost přešla na saské kurfiřty a panství samo na pány ze Schönbergu. Téhož roku ztratil i lenní svrchovanost nad statkem Lichtenwalde, které přešla na saského kurfiřta. Roku 1439 přešla svrchovanost, nikoli již majetek vesnic severozápadně od Míšně na Saské kurfiřtství. |
| Jindřich II. z Plavna | 1446/1447 | 1482 | 1417–1482/1484 | syn Jindřicha I., pán ve Fojtsku a na Wildenfelsu. V letech 1450-1454 držel krátce bezprostřední panství Wildenfels v saském Podkrušnohoří. Roku 1466 byl Jindřich II. vyhnán ze svého panství ve Fojtsku, kde toho roku končí vláda Plavenských. Toto panství bylo začleněno do Saského kurfiřtství jako okresy Plauen a Voigtsberg, ovšem kurfiřt Arnošt jej získal jen jako české zahraniční léno. |
| Jindřich III. z Plavna | 1482 | 1519 | 1453–1519 | syn Jindřicha II. V roce 1482 se zřekl definitivně všech mocenských nároků vůči Wettinům jako míšeňský purkrabství a také všech pozemků, panství a suverénních práv, náležejících k purkrabství ve prospěch saských vládců. Podržel si však titul purkrabího míšeňského, což mu bylo roku1490 potvrzeno listinou od císaře Fridricha III. Purkrabství samo ale fakticky roku 1482 zaniká. |
| Jindřich IV. z Plavna | 1519 | 1554 | 1510–1554 | syn Jindřicha III., pán ve Fojtsku, na Geře, Greizu, Schleizu a Lobensteinu. Žil převážně v Čechách, kde držel panství na sz. země (Hartenštejn, Andělskou Horu, Žlutice a Toužim). V roce 1547 mu český král Ferdinand I. znovu udělil Fojtsko jako české léno, předtím odebrané Wettinům. Následujícího roku mu císař Karel V. udělil jako míšeňskému purkrabímu titul říšského knížete a právo hlasovat na říšském sněmu. V roce 1550 po vymření Fojtů z Gery zdědil durynská panství Gera, Greiz, Schleiz a Lobenstein. |
| Jindřich V. z Plavna | 1554 | 1568 | 1533–1568 | syn Jindřicha IV., pán ve Fojtsku, na Schleizu a Lobensteinu. V roce 1559 zastavil spolu s bratrem Fojtsko saskému kurfiřtovi Augustovi, v roce 1564 mu ho postoupil definitivně. Roku 1561 ztratil spolu s bratrem rozhodnutím soudu panství Greiz a Gera ve prospěch příbuzných Reussů. Stejně jako jeho otec žil převážně v Čechách. |
| Jindřich VI. z Plavna | 1554 | 1572 | 1536–1572 | bratr Jindřicha V., poslední kníže-purkrabí míšeňský, pán ve Fojtsku, na Schleizu a Lobensteinu. V roce 1559 zastavil spolu s bratrem Fojtsko saskému kurfiřtovi Augustovi, v roce 1564 mu ho postoupil definitivně. Roku 1561 ztratil spolu s bratrem rozhodnutím soudu panství Greiz a Gera ve prospěch příbuzných Reussů. Stejně jako otec a bratr žil převážně na svých panstvích v Čechách. |
Po smrti Jindřicha VI. z Plavna došlo k rozdělení jeho držav. Durynské statky, nepatřící k purkrabství, získali vzdálení příbuzní z rodu Reussů na Greizu. Česká panství pak z části přešla na příbuzné Jindřichovy bezdětné manželky, vévodkyně Kateřiny Brunšvicko-Lünebursko-Gifhornské a z části na věřitele. Knížecí titul a hlas na sněmu zanikl, titul purkrabích z Míšně přešel jako vedlejší titul na saské kurfiřty, ovšem již 27. února 1579 jmenuje kurfiřt August formálně, bez jakýchkoli práv či povinností a také bez titulu a práv knížete, novým purkrabím Viléma z Rožmberka. Titul míšeňského purkrabího získal Vilém od kurfiřta jako zadostiučinění po rožmbersko-plavenském sporu o přednostní postavení.[1] Vilém však v Čechách musel ještě o prosazení práva titul užívat svést boj s Jiřím starším z Lobkovic.[2] Vymřením Rožmberků se titul purkrabích opět vrátil do rukou Wettinů. Po tzv. Zakončení mimořádné říšské deputace byl v l. 1803-1806 nakrátko obnoven hlas knížecího purkrabství Míšeň v knížecí radě říšského sněmu pro kurfiřta Fridricha Augusta III.
Míšeňské purkrabství užívalo ve znaku černý ondřejský kříž na zlatém poli. Z erbovní helmice vyrůstal zlatý čtyřboký klenot a z něj zlatý kříž, z jehož rohů vystupovalo pět vějířů z pavích per. Stejným znakem se mohla chlubit také blízká purkrabství v Merseburgu, Naumburgu nad Saalou, Neuenburgu u Freyburgu a Osterfeldu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
