Severská detektivka (též severské krimi nebo severské noir) je literární a filmový žánr detektivní a kriminální fikce, která je často psaná z pohledu policie a odehrává se buď ve Skandinávii, nebo šířeji v severských zemích. Jazyk je obvykle prostý a úmyslně se vyhýbá metaforám. Prostředí, ve kterém se děj odehrává, často zahrnuje bezútěšné krajiny a atmosféra je temná a morálně složitá. Žánr popisuje napětí mezi zdánlivě klidným (až strnulým) a nevýrazným sociálním klimatem v severských zemích a vraždami, nenávistí k ženám, znásilněními a rasismem, které se vyskytují pod povrchem. To je v kontrastu s idylickým popisem krajiny a prostředí anglického venkova, který se často vyskytuje v britských detektivkách, které se soustřeďují na otázku „Kdo to spáchal?“. V severských detektivních románech se často vyskytují ženy jako hlavní postavy. Popularita žánru se rozšířila na film a televizi, např. dánský televizní seriál Zločin (někdy též pod názvem Vražda, dánsky Forbrydelsen) nebo dánsko-švédský seriál Most (dánsky Broen, švédsky Bron).[1][2][3]
Švédská autorská dvojice Maj Sjöwallová – Per Wahlöö je popisována jako „pár, který vynalezl severskou detektivku“ [4] (samotní autoři v Roseanně, prvním románu z desetidílné série, použili podtitul roman om ett brott, tedy román o zločinu) a jsou uváděni jako jeden z hlavních inspirací pro významného norského spisovatele Jo Nesbø.[5] Další významný švédský spisovatel detektivních románů Henning Mankell ve své předmluvě k románu Roseanna poznamenává, že jejich série deseti románů o zločinu s hlavní postavou Martinem Beckem „se výrazně odchýlila od předchozích trendů v žánru“ a stali se průkopníky nového stylu: „Byli ovlivněni a inspirování americkým spisovatelem Ed McBainen. Uvědomili si, že zde bylo obrovské neprozkoumané území, na kterém kriminální román mohl vytvořit rámec pro příběhy obsahující sociální kritiku.“[6] Kerstin Bergman poznamenává, že „to, co způsobilo, že romány autorská dvojice Sjöwallová – tak vyčnívají nad předchozími krimi romány – a co je učinilo tak vlivnými v následujících desetiletích– bylo především vědomé zahrnutí kritického pohledu na švédskou společnost.“[7]
Bergman rovněž tvrdí, že „trvalo však až do slavné trilogie Milénium Stiega Larssona (2005–07), kdy se švédská kriminální literatura stala skutečně celosvětovým fenoménem.“[8] Avšak britský autor Barry Forshaw (píšící encyklopedie a knihy o žánru), tvrdí, že dánský spisovatel Peter Høeg se díky svému románu z roku 1992 Cit slečny Smilly pro sníh stal mimořádně vlivným a opravdovým tvůrcem „skandinávské nové vlny“ a zahájil současný boom skandinávské krimi literatury tím, že umístil děj do Kodaně a Grónska.[9]
Jeden z kritiků v článku z roku 2011 míní, že „severská krimi literatura má vyšší prestiž ... než britská a americké produkce obdobného žánru“.[10] Článek v britském týdeníku Economist z roku 2010 zkoumající příčiny takové úspěšnosti severské literatury uvádí, že jazyk, hlavní postavy a prostředí jsou tři hlavní složky žánru, který se vyznačuje prostým, přímým stylem bez metafor.[11]
Článek v americkém deníku The Wall Street Journal uvádí, že romány se často zaměřují na policejní postupy a popisují monotónní, dennodenní práci policie, i když ne vždy je zahrnuto současné vyšetřování několika zločinů.[12] Mezi příklady žánru severské krimi patří trilogie Millennium Stiega Larssona,[13] detektivní série s postavou Kurta Wallandera od Henninga Mankella a desetidílná série románů o zločinu s hlavním hrdinou Martinem Beckem autorské dvojice Maj Sjöwallová – Per Wahlöö.[14]
Termín „Nordic noir“ byl poprvé použit na katedře skandinavistiky University College of London a významně se rozšířil v britských médiích poté, co BBC vysílala dokumentární pořad nazvaný Nordic Noir: the Story of Scandinavian Crime Fiction.[15] Britský deník The Guardian také použil termín Nordic Noir, když psal o dánském televizním seriálu Zločin.[15] [16] Tento termín je tak považován za vhodné označení pro fenomén, který zahrnuje rysy, které jsou společné dílům pocházejícím ze severského prostředí.[15]
Mezi autory, kteří přispěli k vytvoření a rozšíření žánrů severský detektivka, patří (autoři jsou řazeny dle zemí a v rámci země abecedně):[9]
- Finsko
- Leena Lehtolainen
- Reijo Mäki
- Mikko Porvali
- Matti Rönkä
- Island
- Dánsko
- Jussi Adler-Olsen
- Leif Davidsen
- Peter Høeg
- Michael Larsen
- Norsko
- Kjell Ola Dahl
- Karin Fossum
- Anne Holt
- Jørn Lier Horst
- Hans Olav Lahlum
- Jo Nesbø
- Pernille Rygg
- Gunnar Staalesen
- Christer Mjåset
- Švédsko
- Jan Arnald (Arne Dahl)
- Karin Alvtegen
- Majgull Axelsson
- Annika Bryn
- LiseLotte Divelli
- Åke Edwardson
- Kerstin Ekman
- Kjell Eriksson
- Mari Jungstedt
- P. C. Jersild
- Mons Kallentoft
- Robert Karjel
- Camilla Läckberg
- Jens Lapidus
- Åsa Larsson
- Stieg Larsson
- Göran Lundin
- Henning Mankell
- Liza Marklund
- Håkan Nesser
- Leif G. W. Persson
- Maj Sjöwall a Per Wahlöö
- Johan Theorin
- Helene Tursten
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
