město v autonomním společenství Baskicko From Wikipedia, the free encyclopedia
San Sebastián (baskicky Donostia, oficiálně Donostia-San Sebastián; adjektivum i v kastilštině Donostiarra) je město na pobřeží Atlantiku v autonomním společenství Baskicko v severním Španělsku, necelých 20 km od francouzské hranice. Je centrem provincie Gipuzkoa (Guipúzcoa). Žije zde přibližně 189 tisíc[1] obyvatel, v aglomeraci pak až 400 tisíc.
| Donostia-San Sebastián | |
|---|---|
 Pohled na město z vrchu Igeldo, v popředí ostrov Sv. Kláry | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°19′12″ s. š., 1°58′48″ z. d. |
| Nadmořská výška | 6 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Španělsko |
| Autonomní společenství | Baskicko |
| Provincie | Gipuzkoa |
| Comarca | San Sebastián |
  Donostia-San Sebastián | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 60,9 km² |
| Počet obyvatel | 188 743 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 3 099,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Baskové, Španělé |
| Náboženské složení | katolictví |
| Správa | |
| Starosta | Eneko Goia Laso (od 2015) |
| Vznik | 1180 |
| Oficiální web | donostia |
| Telefonní předvolba | 943 a 843 |
| PSČ | 20001–20018 |
| Označení vozidel | SS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město žije především z obchodu, turismu a festivalů; jde o jedno z nejnavštěvovanějších míst Španělska.
Španělský název San Sebastián město dostalo podle kláštera sv. Šebestiána, který pravděpodobně stál na místě dnešního města před jeho založením. Baskický název Donostia i přes značnou formální rozdílnost odkazuje k témuž světci; podle lidové etymologie jako Don-Ostia = svatý z Ostie, podle lingvistického názoru však název vznikl postupným zkomolením a zjednodušením původního Done Sebastiáne.
První písemný pramen z roku 1014 hovoří o klášteru sv. Šebestiána. Samotné město založil navarrský král Sancho VI. Moudrý roku 1180 jakožto námořní přístav pro navarrské království; již roku 1200 se však dostal do rukou Alfonse VIII. Kastilského; jako součást mocnější říše se přístav rychle rozvíjel. Díky své prosperitě se stal předmětem bojů, v nichž byl během 250 let šestkrát zničen. Roku 1489 bylo tehdy převážně dřevěné město zcela zničeno požárem.
Současně s přestavbou města se změnil jeho charakter: do novověku vstoupil San Sebastián spíše jako vojenská základna než jako obchodní středisko. Z této strategické pozice v Biskajském zálivu odolávalo Kantabrijské loďstvo stále častějším nájezdům z Anglie, Francie a Nizozemí, které trvaly až do počátku 19. století. V obchodu s koloniemi v Americe však zůstal daleko za přístavem v Seville.
Roku 1662 udělil Filip IV. Španělský přístavu status města. V letech 1719–1721 bylo město okupováno soldateskou 2000 francouzských vojáků. Při Španělské válce za nezávislost byl San Sebastián 9. června 1808 obsazen napoleonskými vojsky. 31. srpna roku 1813 pak vypukl osvobozenecký boj, který vyústil 8. září téhož roku v kapitulaci okupantů; v požáru však opět lehlo popelem téměř celé město kromě dvou kostelů a 35 domů pod vrchem Urgull v ulici Trinidad; tato ulice dnes nese název Ulice 31. srpna (Calle de 31 de Agosto).
V 19. století poznamenaném boji mezi karlisty a liberály prožilo město nový rozkvět. Zboření hradeb roku 1863 spustilo růst zástavby jižním směrem; město se zároveň stalo centrem provincie.
Již koncem 19. století, v Belle époque, byl San Sebastián znám jako letní rezidence aristokracie. V létě zde sídlila také Marie Kristýna Rakouská. V době první světové války bylo město jedním z nejkosmopolitnějších v Evropě: ve zdejším kasínu se objevovali např. Mata Hari, Lev Trocký, Maurice Ravel. Tento duch se vytratil se španělskou občanskou válkou, po níž se San Sebastián stal letním sídlem generála Franca, a to až do roku 1975. Od 50. let se však opět stával vyhledávaným místem kultury a rekreace a jeho obliba nadále stoupá; roku 1953 se poprvé konal zdejší slavný filmový festival, rokem 1965 započala tradice jazzového festivalu. San Sebastián je i dnes jedním ze španělských měst s rostoucím počtem obyvatel.
Historická část města Parte Vieja (Staré Město) leží pod vrchem Monte Urgull, na výběžku pevniny do oceánu, na západě leží zátoka La Concha, na východě řeka Urumea. Zde najdeme kostely Santa María (kostel Panny Marie) a San Vicente (sv. Vincenta). Střed čtvrti je na Plaza de la Constitución. Na vrchu Monte Urgull se nachází pevnost La Mota. Jižně od čtvrti Parte Vieja leží čtvrť Centro, hlavní obchodní a hospodářské centrum města s radnicí a katedrálou. Východně od obou čtvrtí, na pravém břehu řeky Urumea, leží čtvrť Gros, vystavěná v 19. a 20. st., centrum čtvrti tvoří nábřeží s budovou kongresového centra Kursaal a náměstí Plaza Cataluňa s kostelem San Ignacio.
Kromě těchto čtvrtí patří k městu ještě drobné exklávy Urdaburu, Zubieta a Landarbaso.
San Sebastián je jedním z mála měst ve Španělsku, která mají klub ledního hokeje. Dříve zde působila Real Sociedad, nyní je to CHH Txuri-Urdin. Real Sociedad je rovněž fotbalový klub, hrající první ligu. Je zde populární tradiční baskický sport, pelota; v San Sebastiánu se konala dvě mistrovství světa. V okolí města se koná silniční cyklistický závod Clásica de San Sebastián, mezi jehož vítěze patří i český cyklista Roman Kreuziger (vítěz ročníku 2009).
Mezinárodní filmový festival v San Sebastiánu měl zprvu jen lokální charakter; v letech 1953–1956 se konal ještě pod názvem Mezinárodní týden filmu. Až v roce 1957 byla ustanovena mezinárodní porota, která za hlavní ceny určila „Zlatou mušli“ a „Stříbrnou mušli“ a pro filmy realizované ve španělském jazyce cenu „Kantabrijské perly“.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
