španělský, portugalský a sicilský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Filip IV. Španělský (španělsky: Felipe IV, 8. dubna 1605, Valladolid – 17. září 1665, Madrid) byl od roku 1621 vládnoucí král španělský a jako Filip III. také král portugalský, neapolský a sicilský. Byl členem španělské větve Habsburků (ve Španělsku nazývané Casa de Austria, „Rakouská dynastie“).
Filip IV. a III. | |
---|---|
král španělský a portugalský | |
Filip IV. jako válečník, Diego Velázquez | |
Doba vlády | 31. března 1621 – 17. září 1665 |
Tituly | Tituly Filipa IV. Španělského |
Narození | 8. dubna 1605 Valladolid, Španělsko |
Úmrtí | 17. září 1665 Madrid |
Pohřben | El Escorial |
Předchůdce | Filip III. |
Nástupce | Karel II., (jako Král portugalský) Jan IV. Portugalský |
Manželky | I. Izabela Bourbonská II. Marie Anna Habsburská |
Potomci | Baltazar Karel Marie Tereza Markéta Tereza Filip Prospéro Karel II. (levoboček) Juan José de Austria |
Dynastie | Španělští Habsburkové |
Otec | Filip III. |
Matka | Markéta Štýrská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filip IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn španělského královského páru, Filipa III. a Markéty Habsburské, dcery Karla II. Štýrského. Dospělosti se dožili čtyři z osmi Filipových sourozenců.
Jeho nejstarší sestrou byla pozdější francouzská královna, provdaná za Ludvíka XIII., Anna Marie. Druhá z jeho sester Marie Anna se provdala za císaře Svaté říše římské Ferdinanda III. Bratr Karel zemřel v mládí na tyfus a nejmladší přeživší bratr Ferdinand se stal kardinálem.
Od mládí se učil jazyky a domluvil se (vedle kastilské španělštiny) v katalánštině, francouzsky, italsky a portugalsky. Jako desetiletý se oženil s francouzskou princeznou Isabelou a vlády se ujal již v šestnácti letech. Byl kulturně a umělecky založený. Také proto u jeho dvora působila řada umělců jako např. Velázquez nebo Calderón. Ovšem země se pomalu dostávala do úpadku, jak politického, tak co se týče obrany a hospodářství. To zapříčinilo stěhování obyvatelstva z Kastílie, pokles příjmů do státní kasy a několik státních bankrotů.
V letech 1621–1648 bojoval proti Generálním stavům (Holanďanům) o udržení Nizozemí pod španělskou nadvládou. Až Haagský mír, na kterém se Španělsko muselo smířit s nezávislostí Nizozemí, ve kterém byl od roku 1646 místodržícím Leopold Vilém Habsburský, ukončil roky trvající boje.
V letech 1625–1630 válčil s anglickým králem Karlem I. Od roku 1649 byla námořní válka, v té době s Anglickou republikou pod vedením Cromwella, opět obnovena. V roce 1655 se Angličané zmocnili Jamajky a roku 1657 Dunkerque.
V roce 1628 vypukla válka proti Francii, a to o mantovské vévodství, ve které Filip podporoval císaře Ferdinanda II. Druhá válka vypukla v roce 1635 a roku 1640 následovala třetí, ve které byla Francie v převaze a vyvrcholila povstáním v Katalánsku, které se Filipovi podařilo po dlouhých dvanácti letech potlačit. Portugalsku se podařilo odtrhnout a za nového krále si zvolilo Jana IV. z rodu Braganza. Další povstání následovala roku 1642 v Andalusii, roku 1647 v Neapoli a na Sicílii a v roce 1648 v Aragonii. Všechny tyto boje byly pro Španělsko velmi vyčerpávající.
Pyrenejským mírem z roku 1659 byla tato válka konečně ukončena a na jeho stvrzení byl dohodnut sňatek mezi Filipovou dcerou Marií Terezou a králem Francie Ludvíkem XIV. Avšak ani tato dohoda nevydržela, neboť při vojenském zásahu Španělska na Portugalsko v letech 1661–1665 byla Francie opět na opačné straně.
Když Filip IV. v roce 1665 zemřel, zanechal po sobě dvě dcery a teprve čtyřletého syna a následníka Karla, který se nakonec stal posledním Habsburkem na španělském trůně. Deset dalších svých dětí Filip přežil. Kromě toho měl ještě několik nemanželských potomků. Pohřben byl v El Escorialu v hrobce svých předků.
1/ ∞ 1615 Izabela Bourbonská (1602–1644), jeho vzdálená sestřenice, dcera francouzského krále Jindřicha IV. a jeho druhé manželky Marie Medicejské:
2/ ∞ 1649 Marie Anna Habsburská (1634–1696), jeho neteř, dcera Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské:
Nemanželský syn s herečkou Marií Anežkou Calderónovou:
Jeho katolické veličenstvo Filip IV. z Boží milosti král Španělska, Kastilie, Leónu, Aragonie, Navarry, Granady, Toleda, Valencie, Galicie, Córdoby, Murcie, Jaén, Algeciras, Kanárských ostrovů, toho jména III. král Portugalska a Algarve, Obojí Sicílie, Sardinie a Korsiky, Nového Španělska, Chile, Filipín, král Jeruzaléma, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, milánský, lucemburský, brabantský, aténský, hrabě barcelonský, burgundský, flanderský, z Artois, Habsburgu, tyrolský, roussilionský a velmistr Řádu zlatého rouna etc.
Předchůdce: Filip III. |
Španělský král Filip IV. 1621–1665 |
Nástupce: Karel II. |
Předchůdce: Filip II. |
Sicilský a neapolský král Filip III. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Filip II. |
Portugalský král Filip III. 1621–1640 |
Nástupce: Jan IV. |
Předchůdce: Filip VI. |
Burgundský vévoda Filip VII. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Filip III. |
Milánský vévoda Filip VII. 1621–1665 |
Nástupce: Karel II. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Lucemburský vévoda Filip IV. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Brabantský vévoda Filip V. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela III. |
Burgundský hrabě Filip VII. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Flanderský hrabě Filip IV. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Hrabě z Artois Filip VIII. 1621–1659 |
Nástupce: Ludvík IV. |
Předchůdce: Filip III. |
Velmistr Řádu zlatého rouna 1621–1665 |
Nástupce: Karel II. |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.