Rudolf hrabě Černín z Chudenic a Morzinu (německy Rudolf Graf Czernin-Morzin; 8. ledna 1855 Praha – 5. září 1927 Vrchlabí) byl český šlechtic a velkostatkář, dědičný člen rakouské Panské sněmovny. Po matce byl dědicem majetku vymřelého rodu Morzinů, další statky zdědil po otci. V Krkonoších a v západních Čechách mu patřilo přibližně 20 000 hektarů půdy. Od roku 1908 užíval příjmení Czernin-Morzin.
| Rudolf hrabě Czernin-Morzin | |
|---|---|
| Narození | 8. ledna 1855 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. září 1927 (ve věku 72 let) Vrchlabí  Československo |
| Místo pohřbení | Zámecká kaple Morzinů ve Vrchlabí |
| Povolání | velkostatkář a politik |
| Choť |
|
| Děti | Marie Aloisie Černínová z Chudenic[1] Rudolf Černín z Chudenic a Morzinu[1] Artur Černín z Chudenic[1] František Černín z Chudenic[1] Karel Maria Josef Černín z Chudenic[1] Ida Černínová z Chudenic[1] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Heřman Černín z Chudenic[1] a Aloisie z Morzinu[1] |
| Příbuzní | tchán: August Fries (1841–1918) |
| Funkce | člen Panské sněmovny (od 1905) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
.jpg)
Pocházel z jindřichohradecké linie starého českého rodu Černínů z Chudenic, byl jediným synem hraběte Heřmana Zdenka Černína (1819–1892). Matka Aloisie, rozená Morzinová (1832–1907), byla univerzální dědičkou vymřelého rodu Morzinů (1881) a položila majetkové základy pro založení nové alianční rodové linie.
Rudolf vystudoval práva na Karlově univerzitě, ale veřejného života se příliš neúčastnil. V mládí pobýval na zámku v Benešově nad Ploučnicí, který mu matka koupila jako svatební dar. Krátce sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti kapitána, v roce 1881 byl jmenován c.k. komořím a v roce 1917 c.k. tajným radou. V roce 1905 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny a o sedm let později mu bylo potvrzeno dědičné členství.
Věnoval se mimo jiné otázkám stavby železnic; byl považován za odborníka a publikoval na to téma několik textů v němčině.[2]
Po otci zdědil v roce 1892 velkostatek Stružná (dříve Kysibel) v západních Čechách, po smrti matky převzal v roce 1907 dědictví Morzinů. Jednalo se o rozsáhlé velkostatky v Krkonoších, Vrchlabí a Horní Maršov, k nimž patřilo přes 17 000 hektarů půdy, převážně lesních porostů. Součástí dědictví byl také Morzinský palác v Praze, prodaný v roce 1925 Rumunsku (od té doby je zde rumunské velvyslanectví).
Po smrti své matky Rudolf Czernin požádal o spojení jmen a erbů Černínů a Morzinů, diplom na jméno Czernin-Morzin (respektive Czernin von Chudenitz und Morzin) byl vydán v roce 1908 (s podmínkou, že pokud by jeho dědicové převzali majetek hlavní jindřichohradecké linie, nesmějí nadále používat jméno Morzin).
Správa velkostatků přinesla četné potíže po zániku monarchie a během pozemkové reformy. Problémy měl Rudolf Czernin také s československou armádou, která požadovala přístup do pohraničních lesů v Krkonoších.
Poprvé se oženil v Praze v roce 1878 s hraběnkou Emmou Orsini-Rosenbergovou (1858–1905), dámou Řádu hvězdového kříže. Druhý sňatek slavil v roce 1907 na zámku Černá Hora s hraběnkou Terezií Friesovou (1874–1946), c. k. palácovou dámou. Z prvního manželství měl sedm dětí, které se narodily v Praze a na zámcích v Benešově nad Ploučnicí a Horním Maršově.[3] Dědicem velkostatku Vrchlabí byl nejstarší syn Rudolf (1881–1928). Nejmladší syn Evžen Alfons (1892–1955) byl adoptován Františkem Czerninem z jindřichohradecké linie a v roce 1932 převzal rozsáhlé statky v jižních a severních Čechách (Jindřichův Hradec, Krásný Dvůr, Petrohrad, Chudenice atd.)
Rudolfova sestra Filipína Terezie (1858–1937) se provdala za hraběte Karla Buquoye (1854–1911), dlouholetého poslance českého zemského sněmu.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
