český šlechtický rod From Wikipedia, the free encyclopedia
Ronovci, též Hronovci nebo Ronovici byli jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. První zprávy o jejich existenci pocházejí z konce 12. století a jsou spojeny s Tuhání, středními Čechami a později s Budyšínem, Žitavou a severními Čechami, zejména Českolipskem. Rodina se časem rozrostla do mnoha větví, např. pány z Dubé, Berky, Lichtenburky, Křinecké z Ronova atd.
| Ronovci (páni z Lipé) | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Zakladatel | Smil z Tuháně |
| Větve rodu | Páni z Dubé, Berkové z Dubé, Lichtenburkové, Křinečtí z Ronova, Páni z Náchoda |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejstarším známým příslušníkem rodu na konci 12. století byl Smil Světlík z Tuháně. Není však doloženo, zda se jedná o Tuhaň, ležící cca 4,5 km západním směrem od Dubé na Českolipsku, nebo o Tuhaň u Slaného, která je nyní na území místní částí Kladno–Švermov. Názory historiků počínaje Františkem Palackým se různí. Smil počátkem 13. století držel Vojnici u Libochovic.[1] On a jeho synové Jindřich a Častolov byli uváděni v letech 1200–1227 jako vlastníci různých sídel v severní části dnešních středních Čech, např. (Lovosice, Klapý, Libochovice). Smil zemřel někdy kolem roku 1216.
Častolov byl jako syn Smila uveden poprvé roku 1216, o 10 let později uveden jako nejvyšší lovčí. Jindřich, druhý a mladší ze synů, byl poprvé (i se svým bratrem) zmiňován roku 1219 jako svědek listiny Přemysla Otakara I. pro klášter v Plasech. V roce 1232 se stal kastelánem na královském hradu Budyšín, kde zůstal do roku 1237.[2] Společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého krále Václava I. získali území Žitavy a byli po roce 1238 uváděni v listinách s přídomkem de Sitavia (ze Žitavy). Bratrům se podařilo získat velký kus území, táhnoucí se od míšeňské Pirny do podhůří Lužických hor až k České Lípě, které se stalo mocenskou základnou rodu.
Jméno zvolili zřejmě podle Ronova na Žitavsku, v údolí Nisy, dnes na polském území (osada Trzciniec, městská část Bogatyně). Stejnojmenný hrad Ronov na jihozápad od České Lípy vznikl téměř o 150 let později, až koncem 14. století.[3] Pojmenování Ronov dali Ronovci i dalším jimi vybudovaným hradům: Ronov nad Sázavou nebo Ronov u Adamova.
_04.JPG)
V období let 1248 až 1249 došlo k povstání kralevice Přemysla Otakara II. proti králi Václavovi I. Oba Ronovci za osobní pomoc králi při jeho tažení do Prahy v srpnu 1249 získali po poražení vzpoury další statky, např. hrad Lichtenburk (Lichnice) ve východních Čechách.
Jindřichův syn Smil získal místo purkrabího v Praze, i nadále používal přídomek de Sitavia. Krátce po roce 1240 se oženil s Alžbětou z Křižanova, sestrou svaté Zdislavy. Po roce 1251 pak užíval přídomky tři: z Žitavy, z Lichtenburka a z Ronova, který také získal. Rodina Ronovců (Jindřich i syn Smil † 1269) se po roce 1250 exponovala více ve východních než severních Čechách a jsou pak uváděni jako Lichtenburkové.
Také Jindřichův bratr – Častolov ze Žitavy založil rodinu. Měl syny Jindřicha (předek Berků z Dubé), Častolova (mladšího, zakladatel rodu Klinštejnů) a nejmladšího Chvala (postavil hrad Ojvín, zakladatel rodu pánů z Lipé).[4] S nimi a dvorem nového krále Přemysla Otakara II. pobýval roku 1250 v Jablonném v Podještědí.[5] Všichni jsou uváděni ve spojitostí s Žitavou v listinách z let 1249–1263. Starší Častolov ze Žitavy zemřel krátce po roku 1253[6] a došlo k postupnému rozdělení majetku.
Na nátlak krále Přemysla Otakara II. všichni tři synové ze Žitavska po roce 1263 odešli.[6] Až o 40 let později se sem vrátil na několik let potomek Ronovců, bohatý feudál Jindřich z Lipé.
Častolovů, Smilů, Jindřichů a Čeňků bylo mezi staršími Ronovci více a užívali různá přízviska podle získaných statků. Častolov mladší byl často v listinách uváděn jako Čeněk, Čeněk ze Žitavy.[7]. Hynek bývá uváděn přes latinský přepis jména i jako Jindřich. Listin zachovaných z té doby je málo a rozlišení, která z osob se události zúčastnila, je obtížné a badatelé se v názorech různí.[8]
Nejmladší zmiňovaný Chval společně se svým synem Čeňkem postavili v období let 1268–1278 vodní hrad Lipý v České Lípě (více viz Páni z Lipé). Roku 1257 se Čeněk zúčastnil vojenského tažení královského vojska Přemysla Otakara II. do Bavorska a vyznamenal se v bitvě u Mühldorfu. V listinách byl Čeněk uváděn i jako Častolov z Frýdlantu nebo z Ronova (Rohnau).
Během 13. a 14. století se Ronovci rozdělili na mnoho samostatných rodových linií:
.svg)
Společným znakem všech rodů odvozujících svůj původ od Ronovců byly zkřížené ostrve (osekané větve ve středověku používané jako primitivní žebřík), nejčastěji černé ve zlatém štítě. Od ostrví je odvozeno i jméno rodu (něm. ronne, ostrve), jedná se tedy o tzv. mluvící znamení (na fonetickém základě)[9]. Klenotem se jednotlivé rody lišily: Lichtenburkové a páni z Lipé měli kapra, páni z Dubé křídla s ostrvemi a další linie vlastní znamení. K jejich původu a erbu se vázala řada legend. Podle jedné z nich byl předek rodu jménem Hron jednou chycen a přivázán k osekanému stromu, podle další z nich jsou potomkem lovčího Hovory, který zachránil knížete Jaromíra, když ho Vršovci přivázali k osekaným větvím a mučili jej. Kapra údajně získal jeden člen rodu do erbu od císaře Fridricha Barbarossy za udatnost v turnaji.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
