From Wikipedia, the free encyclopedia
Romanian Open, oficiálně Țiriac Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v rumunském hlavním městě Bukurešti na antukových dvorcích. Založen byl roku 1993 na okruhu ATP Tour a každoročně probíhal do sezóny 2016. V dubnu 2024 byl obnoven v kategorii ATP Tour 250. V letech 1993–2016 se konal v areálu BNR Arenas, s kapacitou centrkurtu pět tisíc míst. V roce 2024 se novým dějištěm stal sportovní klub Năstase & Marica.[1][2]
| Romanian Open | |
|---|---|
| Țiriac Open | |
 Centrkurt areálu BNR Arenas, dějiště turnaje v letech 1993–2016 | |
| Založeno | 1993 |
| Odehráno | Țiriac Open 2024 |
| Místo | Bukurešť,  Rumunsko |
| Dějiště | BNR Arenas (1993–2016) Năstase & Marica Sports Club (od 2024) |
| Souřadnice | 44°25′52″ s. š., 26°4′37″ v. d. |
| Povrch | antuka / venku |
| Soutěže | 28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
| Dotace | 651 865 EUR |
| Prize money | 579 320 EUR |
| Období | duben |
| ATP Tour | |
| 1993–1997 | ATP World Series |
| 1998–2008 | ATP International Series |
| 2009–2016 2024– | ATP Tour 250 ATP Tour 250 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Turnaj získal název po rumunském tenistovi a podnikateli Ionu Țiriacovi, vlastníku licence od roku 1996,[3] který jej spolupořádá prostřednictvím nadace Fundația Țiriac. Mezi roky 1993–2016 turnaj představoval nejdéle trvající, každoročně pořádanou mezinárodní sportovní událost v Rumunsku.[1][2][3]
V roce 2009 byl Romanian Open na okruhu ATP Tour zařazen do kategorie ATP Tour 250. Do dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnást párů. Nejvyšší počet tří singlových titulů získal Francouz Gilles Simon, který ovládl ročníky 2007, 2008 a 2012.[4]
Jubilejní 20. ročník konaný v roce 2012 se poprvé uskutečnil v dubnovém termínu. Do té doby se turnaj konal na konci září.[5] Ročník 2013 připomněl 40. výročí nástupu Ilieho Năstaseho na 1. místo žebříčku ATP, když se Rumun v roce 1973 stal historicky první světovou jedničkou ve dvouhře.[6] Daný ročník ovládl Lukáš Rosol, čímž na túře ATP získal první singlový titul.
V roce 2016 byl televizní přenos zprostředkován do 96 zemí.[1] Po skončení ročníku oznámil v červnu 2016 vlastník turnaje Ion Țiriac, že licenci postoupil budapešťskému Hungarian Open, jenž Romanian Open nahradil v kalendáři sezóny 2017.[7] V roce 2021 přešla licence z Budapešti na bělehradský Serbia Open.[8] Rodina srbského tenisty Novaka Djokoviće, která vlastnila Serbia Open, turnaj v roce 2023 přemístila do Banja Luky, v níž proběhl pod názvem Srpska Open.[9] V témže roce však Novak Djoković uvedl, že vlastník licence Țiriac ji odmítl prodat či nadále ponechat Djokovićovým, a v sezóně 2024 byl tak obnoven bukurešťský Tiriac Open.[10][11]
.jpg)
| Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|
| 1993 |  Menno Oosting Libor Pimek | George Cosac Ciprian Petre Porumb | 7–6, 7–6 |
| 1994 |  Wayne Arthurs Simon Youl |  Jordi Arrese José Antonio Conde | 6–4, 6–4 |
| 1995 |  Mark Keil Jeff Tarango |  Cyril Suk Daniel Vacek | 6–4, 7–6 |
| 1996 |  David Ekerot Jeff Tarango |  David Adams Menno Oosting | 7–6, 7–6 |
| 1997 |  Luis Lobo Javier Sánchez | Hendrik Jan Davids Daniel Orsanic | 7–5, 7–5 |
| 1998 | Andrei Pavel Gabriel Trifu | George Cosac Dinu Pescariu | 7–6, 7–6 |
| 1999 | Lucas Arnold Ker Martín García |  Marc-Kevin Goellner Francisco Montana | 6–3, 2–6, 6–3 |
| 2000 | Alberto Martín Ejal Ran | Devin Bowen Mariano Hood | 7–6(7–4), 6–1 |
| 2001 |  Aleksandar Kitinov Johan Landsberg | Pablo Albano Marc-Kevin Goellner | 6–4, 6–7(5–7), [10–6] |
| 2002 | Jens Knippschild Peter Nyborg | Emilio Benfele Álvarez Andrés Schneiter | 6–3, 6–3 |
| 2003 | Karsten Braasch Sargis Sargsian | Simon Aspelin Jeff Coetzee | 7–6(9–7), 6–2 |
| 2004 | Lucas Arnold Ker Mariano Hood | José Acasuso Óscar Hernández | 7–6(7–5), 6–1 |
| 2005 | José Acasuso Sebastián Prieto | Victor Hănescu Andrei Pavel | 6–3, 4–6, 6–3 |
| 2006 |  Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | Martín García Luis Horna | 6–7(5–7), 7–6(7–5), [10–8] |
| 2007 |  Oliver Marach Michal Mertiňák | Martín García Sebastián Prieto | 7–6(7–2), 7–6(10–8) |
| 2008 |  Nicolas Devilder Paul-Henri Mathieu | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 7–6(7–4), 6–7(9–11), [22–20] |
| 2009 | František Čermák Michal Mertiňák | Johan Brunström Jean-Julien Rojer | 6–2, 6–4 |
| 2010 | Juan Ignacio Chela Łukasz Kubot | Marcel Granollers Santiago Ventura | 6–2, 5–7, [13–11] |
| 2011 |  Daniele Bracciali Potito Starace | Julian Knowle David Marrero | 3–6, 6–4, [10–8] |
| 2012 | Robert Lindstedt Horia Tecău | Jérémy Chardy Łukasz Kubot | 7–6(7–2), 6–3 |
| 2013 |  Max Mirnyj Horia Tecău | Lukáš Dlouhý Oliver Marach | 4–6, 6–4, [10–6] |
| 2014 | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 6–4, 6–4 |
| 2015 | Marius Copil Adrian Ungur | Nicholas Monroe  Artem Sitak | 3–6, 7–5, [17–15] |
| 2016 | Florin Mergea Horia Tecău | Chris Guccione  André Sá | 7–5, 6–4 |
| 2017 | turnaj se nekonal | ||
| 2023 | |||
| 2024 | Sadio Doumbia Fabien Reboul |  Harri Heliövaara  Henry Patten | 6–3, 7–5 |
| Dvouhra[4] | ||
|---|---|---|
| Rekord | držitelé rekordu | |
| Nejvíce titulů | 3 | Gilles Simon (2007, 2008, 2012) |
| Nejvíce finále | 3 | Gilles Simon (2007, 2008, 2012) |
| Nejvíce titulů v řadě | 2 | Gilles Simon (2007–2008) |
| Nejvíce vyhraných zápasů | 19 | Gilles Simon |
| Nejmladší vítěz | 20 let, 5 m a 13 d | David Ferrer (2002) |
| Nejstarší vítěz | 32 let, 5 m a 10 d | Fernando Verdasco (2016) |
| Nejvýše postavený vítěz | 10. ATP |  Goran Ivanišević (1993) |
| Nejníže postavený vítěz | 112. ATP | Juan Balcells (2000) |
| Čtyřhra | ||
| Nejvíce titulů | 4 | Horia Tecău |
| Nejvíce finále | 4 | Horia Tecău |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
