Termín ratum sed non consummatum (lat. platné, ale nekonzumované) nebo ratum et non consummatum[1] (lat. platné a nekonzumované) označuje právně-svátostnou kategorii manželství v katolickém manželském kanonickém právu. Pokud dojde k platnému uzavření manželství (ratifikaci), ale manželé ještě neprovádějí pohlavní styk (konzumaci), pak se o manželství hovoří jako o manželství ratum sed non consummatum. Tribunál Římské roty má výlučnou pravomoc dispenzovat od manželství ratum sed non consummatum,[2] což může být uděleno pouze ze „spravedlivého důvodu“.[3] Tento proces by neměl být zaměňován s procesem prohlášení manželství za neplatné, o němž pojednává samostatná hlava Kodexu kanonického práva z roku 1983.
- Hlavní článek: Právní dějiny katolické církve
Ve školách kanonických právníků byly po určitou dobu v módě dvě různé teorie manželství. Pro Gratiana a boloňskou školu je manželství započato souhlasem, ale úplným, nerozlučitelným a svátostným se stává teprve tehdy, když je konzumováno. Pro Petra Lombardského a pařížskou školu je manželství uzavřené pouze vzájemným souhlasem pravým a úplným manželstvím, naprosto nerozlučitelným a mezi křesťany svátostí. Tato druhá teorie měla podporu raných křesťanských spisovatelů, získala souhlas nejvyšších pontifiků, zejména Alexandra III. a brzy převládla. První teorii však bylo přiznáno, že nekonzumované manželství je sice úplným manželstvím a svátostí, ale není absolutně nerozlučitelné. Tato vlastnost plně náleží manželství platnému (ratifikovanému) a konzumovanému. K vytvoření manželství v jeho podstatě tedy stačí vzájemný souhlas; konzumace dodává manželství akcidentální dokonalost a absolutnější nerozlučitelnost.[4] Absolutní nerozlučitelnost se přisuzuje pouze platným a konzumovaným manželstvím mezi křesťany.[5]
Kodex kanonického práva z roku 1917
- Hlavní článek: Kodex kanonického práva z roku 1917
Kánon 1119 Kodexu kanonického práva z roku 1917[6] stanovil dva případy, kdy může být manželství ratum sed non consummatum rozvázáno,[7] a to (1) pokud jedna ze stran složí slavné sliby v řeholním řádu[8] nebo (2) pokud Svatý stolec udělí dispenz.[9]
Rozvázání složením slavných řeholních slibů
Že složení slavných řeholních slibů ruší pouze platné (ratum) manželství, autoritativně prohlásili Alexandr III. (c. 2 a 7, x, iii, 32) a Inocenc III. (c. 14, x, iii, 32), po nich bylo všeobecně přijato v praxi a definováno Tridentským koncilem (Sess. xxiv, De Sacramento Matrimonii, Can. 6). Jedinou spornou otázkou zůstávalo, zda složení slavných slibů rozvazuje manželství božským, nebo, jak se častěji připouští, církevním právem.[10]
- Hlavní článek: Kodex kanonického práva z roku 1983
Podle Kodexu kanonického práva z roku 1983 byla disciplína z roku 1917 změněna; manželství ratum sed non consummatum lze nyní rozvázat pouze na základě dispenzu od papeže nebo jeho delegáta.[11] Papež delegoval kompetenci k udělování takových dispenzů na tribunál Římské roty, jeden z řádných tribunálů Apoštolského stolce.
Způsobilost k udělení dispenzu
- Hlavní článek: Římská rota
Administrativní proces udělování milosti dispenzu od manželství ratum et non consummatum byl dříve ve výlučné kompetenci Kongregace pro bohoslužbu a disciplínu svátostí[12] podle článku 58 §2 apoštolské konstituce Pastor Bonus. V roce 2011 však papež Benedikt XVI. změnil Motem propio Quaerit Semper apoštolskou konstituci Pastor Bonus, čímž přenesl jurisdikci nad platným (ratum) a nekonzumovaným manželstvím z Kongregace pro bohoslužbu a disciplínu svátostí na zvláštní Úřad Tribunálu Římské roty. Nový zákon zrušil ustanovení, které uvádělo „výlučnou pravomoc“ Kongregace pro bohoslužbu a disciplínu svátostí ohledně těchto manželství, neboť toto ustanovení nebylo výslovně zrušeno a Úřad při Římské rotě nyní dohlíží na dispenz od těchto manželství. Od 1. října 2011[13] je to výlučná pravomoc Tribunálu Římské roty.[14]
- Hlavní článek: Deklarace nulity
- Hlavní článek: Dispenz
Udělení dispenzu od manželství ratum sed non consumatum je svou podstatou správní řízení, zatímco proces získání deklarace nulity (často zavádějícím způsobem označované jako „anulování“) je svou podstatou soudní řízení.[15] V případě ratum se od platného manželského svazku upouští, zatímco v případě prohlášení manželství za neplatné se manželství prohlašuje za neplatné od samého počátku. Ratum ukončuje z oprávněného důvodu manželství, které skutečně je (i když nikdy nebylo neodvolatelně a svátostně „zpečetěno“ konzumací), zatímco prohlášení za neplatné právně prohlašuje, že manželství v očích katolické teologie a manželského práva nikdy skutečně nebylo.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
