egyptský faraon 19. dynastie From Wikipedia, the free encyclopedia
Ramesse II. Veliký Userma'atre' setepenre byl egyptským faraonem 19. dynastie, vládl v letech 1279–1213 př. n. l.[1] Jeho otcem byl Seti I., matkou Tuya.[2] Narodil se ještě za vlády Haremheba, při korunovaci jeho děda Ramesse I. mu bylo pět let. Za vlády svého otce získal zkušenosti jak s vnitřní vládou v říši, tak i s obranou egyptského území, které zdědil po svých předcích. Na trůn nastoupil po smrti otce Setiho ve věku ~ 16 let. Vládl 66 let a 4 měsíce, zemřel 27. června 1213 př. n. l. ve věku ~82 let ve svém městě Pi-Ramesse.[6][7] Jeho mumie se zachovala a její antropologický výzkum byl v souladu s jeho udávaným věkem. Ve vyšším věku trpěl četnými záněty a bolestivými srůsty na páteři.
| Ramesse II. Veliký | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ramses | |||||||||||||||
 Socha Ramesse II. | |||||||||||||||
| Doba vlády | 1279–1213 př. n. l.[1] | ||||||||||||||
| Rodné jméno |
| ||||||||||||||
| Trůnní jméno |
| ||||||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||||||
| Ka-nakht-mery Maat | |||||||||||||||
| Jméno obou paní |
| ||||||||||||||
| Zlatý Hor |
| ||||||||||||||
| Manželky | Nefertari [2], Isetnofret, Maathorneferure, (dalších asi 200)[3] | ||||||||||||||
| Potomci | Amun-her-khepsef, Ramesses (princ), Pareherwenemef, Chamuaset, Merenptah, Meryatum, Bintanath, Meritamen, Nebettawy (a dalších asi 45 synů s vedlejšími ženami)[4] | ||||||||||||||
| Otec | Sethi I. | ||||||||||||||
| Matka | Queen Tuya
| ||||||||||||||
| Úmrtí | Pi-Ramesse | ||||||||||||||
| Hrobka | KV7 v Údolí králů[5] | ||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||
Ramesse II. byl zcela velkolepou osobností (zčásti kvůli vlastní propagandě)[9][10] a měl i takovou rodinu, respektive veškeré osoby řadící se do jeho rodiny v jeho paláci. Uvádí se, že měl asi 200 žen a konkubín, se kterými zplodil více než 100 dětí. Jejich jména jsou známá. Bylo to ~50 synů[4] a 53 dcer.[11] Nicméně mezi významnější manželky Ramesse II. s titulem „Velká královská manželka“ patřily tři.
První a hlavní byla královna Nefertari, která dala faraonovi prince Amenhirchepešefa (zobrazen se svými rodiči na soše v Museu Turín), Prehirwenemef, Meryre a Mery-Atum a princezny Merytamen a Henuttawy (zahrnuti na sousoší v Abú Simbel).
Druhou hlavní byla královna Isetnofret I.,[12] která měla prince Ramesses, Khaemwaset, Merenptaha, ten, ač byl až třináctým princem, své starší bratry přežil a stal se následníkem Ramesse II. Dcerou královny Isetnofret byla Bin-Anath.[2] Ta se, po smrti Nefertari a matky Isetnofret ve 25. roce vlády Ramesse II., stala jeho třetí hlavní manželkou (incestní vztah). Ve 34. roce (1259) vlády po diplomatickém jednání o mírových vztazích a jejich trvalého potvrzení se stala jeho další Velkou královskou manželkou chetitiská princezna Suškanu, dcera krále Hattušili III. která přijala jméno Maat-Hor-Neferu-Re, (Ten, kdo vidí Horovu neviditelnou krásu Re)[13][8]
Egyptská říše po smrti Setiho I. se nacházela v relativně konsolidovaném stavu, fungující strukturou státní správy, dobře vycvičenou armádou schopnou odrážet útoky z okolních zemí. Na severu to byla říše Chetitů, kteří po okupaci země Mitanni, ještě za vlády faraonů 18. dynastie, byli na hranicích v přímém kontaktu s Egyptem a již za vlády Haremheba zde docházelo k četným vojenským střetům. Ze západní pouště se do nilské delty infiltrovaly hordy libyjských nomádů. Na jihu Egypťané ovládali Nubii a střežili obchodní cesty podél Nilu. Stálou hrozbou byly ohrožené obchodní cesty podél Středozemního moře, kde operovaly pirátské skupiny. Vládce musel také zabezpečit zásobování vlastního obyvatelstva a prostředky pro činnost armády a v neposlední řadě také prostředky pro rozsáhlou stavební činnost.[3] Ta se za vlády Ramssese II. rozrostla do realizace četných monumentálních staveb. Popis počáteční doby vlády Ramesse II. poskytuje text na Kubbân stéle, která se našla na jihu ve Wadi Alalaqi.
[8] V prvních letech vlády uskutečnil reformu armády, kterou již částečně započal jeho otec Seti I. Změnil organizaci správy země do 34 Nomů a vytvořil specializované vycvičené jednotky pro rychlejší a účinnější použití v bojovém nasazení a logisticky zajistil jejich potřeby. Rozšířil používání bojových dvojkolek a zdokonalil taktickou součinnost s pozemními silami (infanterií).
Vláda faraona se opírala o odbornou a loajální podporu nejvyšších úředníků, vezírů. Několik z nich, kteří sloužili vládě Ramesse II jsou:[14]
Území dobytá v Syro-Palestinské oblasti za vlády faraonů 18. dynastie byla neustále ohrožována jak ze severu i západu z částí Anatolie, tak i z východu nomádskými semitskými kmeny. Boje probíhaly již za vlády Haremheba, Ramesse I. tak i otce Setiho. V přilehlých severních zemích se také odehrávaly výboje směřující k jihozápadnímu pobřeží Středozemního moře (zhruba dnešní Palestiny). Za vlády Achnatona byly udržovány přátelské vztahy se státem Mitanni, který zanikl expanzí Chetitů a okupací země za chetitského krále Šuppiluliuma I. (1342–1302 př. n. l.).
| „ | A teď, co se týče desky, kterou jsi mi poslal, proč jsi dal jméno mého bratra nad mé jméno? A kdo je to, kdo má problémy s dobrými vztahy mezi námi? Stalo se takové chování zvykem? Můj bratře, napsal jsi mi, že se stáváme spojenci? Jsi-li můj bratr, proč jsi chválil mé jméno, když si nemyslím, že je lepší než mrtvola? ... Ale já vaše jméno ... vymažu… | “ |
| — Psaní od Šuppiluliuma, krále Chetitů [15] | ||
Komunikace mezi Egyptem, králi Mitanni a posléze Chetiti dokumentují papyry z Amarnského období[15], které se postupně zhoršovaly a mezi nimi se vytvořila konfliktní hranice. Pro Ramesse II. to byla trvalá hrozba. Faraon Haremheb s Chetiti vedl boje se synem Šuppiluliuma, Muršili I., Seti I. pokračoval ve válkách s jeho vnukem Muwatalli. Střety s Muwatalliem zdědil Ramesse II. po celou dobu prvních 20 let své vlády a vyústily v bitvě u Kadeše.
V historii vlády Ramesse se však uskutečnila další četná vojenská tažení. Ve druhém roce vlády potlačil působení pirátů pocházejících z jihozápadní části Anatolie u pobřeží Středozemního moře. Již ve čtvrtém roce vlády došlo ke střetu u Kadeše s Muwatalliem, ve které Egypťané neuspěli a Kadeš, Amurru a severní pobřeží Fénicie zůstala v držení Chititů. To se opakovalo v několika dalších expedicích.[16] V devátém roce vlády Ramesse vztyčil stélu u Bath Shean poté, co obnovil vládu nad Kanaánem a dospěl až k Beirutu.
Bitva u Kádeše by možná neměla být nazývána bitvou v nejpřísnějším smyslu slova, ale spíše rozsáhlými šarvátkami, které předcházely rozhodujícímu střetu, který se nakonec nikdy nekonal. Obě strany postupně vyčerpaly svoje síly, chetitský král Muwatalli byl vystřídán bratrem Huttasilli III. a politika vojenských střetů se stala pro Egypt i Chetitity neproduktivní.[8] Obě strany si připisovaly vítězství a patřičným způsobem to ve svých teritoriích presentovaly. Egyptské úspěchy byly popsány v tak zvaném „Poemu o bitvě u Kadeše“. Hieroglyfický text byl objeven na stěně chrámu v Luxoru a také v Abydosu a fragmenty v Abu Simbel.[17] Nicméně Ramsses II. potvrdil svou královskou moc v této oblasti a přispěl ke sblížení mezi Egyptem a Chetity, které vyvrcholily podpisem mírové smlouvy, obsahující i prvky následné spolupráce a vzájemné vojenské podpory. Namísto bojů mezi sebou si Egypťané a Chetitté otevřeli obchodní vztahy a vyměnili si technologické a zemědělské zkušenosti, které zlepšily životy lidí obou národů.
| Verze pro Egypt | Verze pro Chetity |
|---|---|
| Reamasse-Meriamon, velký král, král egyptské země, nikdy nenapadne zemi Hatti, aby převzal její část. A Hattusili, veliký král, král země Hatti, nikdy nezaútočí na Egyptskou zemi, aby převzal její část. | Mezi námi nebude navždy nepřátelství. Veliký náčelník Khety nepřichází do Egyptské země, aby zde něco vzal. Ramses-Meriamon, veliký egyptský vládce, nepřichází do země Hatti, aby zde něco vzal. |
| Podívej, synové Ramssesa, velikého krále, krále egyptské země, budou navždy ve stavu míru a bratrství se syny Hattusiliho, velikého krále, krále země Hatti. Zůstanou v řadě našeho svazku bratrství a míru. Egyptská země a země Hatti zůstanou navždy ve stavu míru a bratrství, jak je to nyní mezi námi. | Synové synů velikého vládce Hatti budou v bratrství a pokoji s dětmi synů Ramesses-Meriamon, velikého egyptského velitele, kteří jsou v našich vztazích bratrské a také setrvají v našich mírových vztazích. Egyptská země může být s zemí Khety v míru a bratrství jako my nyní, navždy. |
| Překlad podle J.Breasted[8] | Překlad podle[18] |
Je historicky prokázáno, že mírové vztahy s Chetity nebyly porušeny ještě v 35. roce vlády Ramesse a evidentně pokračovaly do konce jeho vlády i za vlády jeho následníků.[8] Ramesse ale využíval propagandy a bitvu prezentoval jako své vítězství.[19]
Dlouhá vláda Ramssese byla doprovázena mohutnou stavební činností, byť kartuše se svým jménem umisťoval pro svou větší slávu často i na starší stavby.[20] Faraon si liboval ve vytváření monumentálních paláců, soch personifikujících jeho velikost. Monumenty zdobily scény z jeho vítězných bojů s nepřáteli, hieroglyfickými nápis je popisoval. Obsáhlý soupis těchto staveb a jejich popis uvádí J.H. Breasted[p 1][8]. Mezi nejvýznamnější se řadí:
Hrobka Ramesse je v Údolí králů značena KV7.[5] Patří mezi nejrozsáhlejší pohřební prostor v údolí. Po sestupném schodišti se vstupuje do systému komor až do pohřební komory. Rozměry hrobky a jejích prostor:
| Rozměry[5] | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Max. výška | Min.šířka | Max. šířka | Celková délka | Celková plocha | Celkový objem |
| 5,82 m | 0,74 m | 13,6 m | 168 m | 868 m2 | 2286 m3 |
Hrobka byla již v období 20. dynastie vyloupena. Prosakování horninou a celková vlhkost poničily výzdobu takže většina vnitřní výzdoby je poničena a úsilím konzervátorů se ze zlomků části rekonstruují. S KV7 historicky souvisí i hrobka KV5[5] zbudovaná Ramessem II. pro jeho početné syny. Původní hrobka určená pro některou osobu z 18. dynastie byla Ramessem II. uzurpována pro vlastní rodinu, a to pro své početné syny. Kolem centrální šachty bylo rozmístěno 121 koridorů a komor. Je jisté, že několik synu zde bylo pohřbeno. Hrobka patří mezi vůbec největší v Údolí králů.
| Rozměry[21] | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Max. výška | Min.šířka | Max. šířka | Celková délka | Celková plocha | Celkový objem |
| 2,85 m | 0,61 m | 15,4 m | 443 m | 1266 m2 | 2155 m3 |
V rámci „Theban Mapping Project“[5] bylo mapování hrobky realizováno až v r. 1995 a dosud pokračuje. Hrobka byla kompletně vykradena a poškozena zátopovou vodou a částečně zborcená. Další podrobnosti o průzkumu a restauračních prací v rámci zmíněného projektu jsou ve zprávě z 2012.[22]
_(14771168601).jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
