druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Ptačinec prostřední (Stellaria media), zvaný též ptačinec žabinec, je jednoletá bylina z čeledi hvozdíkovité, hojná v lesích, polích i zahradách. Patří k nejrozšířenějším plevelům v Česku a je významným plevelem zemědělských plodin celosvětově.[1]
 Ptačinec prostřední | |
|---|---|
 Ptačinec prostřední | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
| Rod | ptačinec (Stellaria) |
| Binomické jméno | |
| Stellaria media (L.), Vill., 1789 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je to nízká, křehká, hustě rozvětvená a mělce kořenící bylina. Lodyhy jsou poléhavé až vystoupavé, porostlé bílými chloupky; listy vstřícné, vejčité, na konci zašpičatělé, v dolní části lodyhy řapíkaté, v horní naopak přisedlé.[1] Drobné květy vyrůstají ve vijanech v paždích listů; jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, s bílými korunními lístky a samosprašné. Plodem je vícesemenná tobolka s šedohnědými až černými, zhruba 1,5 mm dlouhými semeny, porostlými bradavčitými výrůstky.[2]
Kvete během celého roku, včetně mírnějších zim. Má velmi krátkou vegetační dobu.[1][2] Na jedné rostlině dozrává až několik tisíc semen, která vysemeňují postupně a klíčí v průběhu celého roku. V půdě vydrží životná i několik let.[2]
Ptačinec prostřední je původně eurasijský druh, díky antropogennímu šíření dnes již kosmopolitní.[3] V ČR je rozšířen obecně, prakticky na všech půdách od nížin do hor. Nejlépe se mu daří na půdách úrodných, vlhkých a humózních, kde často tvoří souvislé pokryvy.[2][4]
Ptačinec se využívá v tradiční medicíně i jako jedlá rostlina. V tradiční medicíně Asie a Afriky byl odvar listů užíván k léčení potíží respiračních a trávicího traktu, ale i k hojení ran a rozličným problémům s pokožkou.[4][1] Na začátku 21. století se začal čaj z ptačince objevovat jako doporučený prostředek na hubnutí - byť jeho účinek na váhu je sporný, má pozitivní vliv na snižování hladiny cholesterolu.[5][6] Díky vysokému obsahu flavonoidů, taninů a saponinů vykazuje i protizánětlivé a antibakteriální účinky.[4] Oproti jiným divoce rostoucím rostlinám má spíše nižší obsah vitamínu C.[1]
K jídlu se sbírají mladé a dosud nerozkvetlé výhonky[7], které lze použít do salátů, pomazánek, polévek nebo jako alternativu či příměs špenátu. Rostlina je považována za bezpečnou k požití[4][1], ale kvůli vysokému obsahu draslíku není vhodná jako hlavní složka potravy zvířat.[1]
Latinské jméno vychází ze slova stella (česky hvězda) podle hvězdovitého tvaru květů rostliny. V angličtině je tak občas označovaný i jako starweed (hvězdovitý plevel). Běžný anglický název chickweed ("slepičí plevel") vznikl nejspíš proto, že se rostlinou často krmila již od středověku mladá drůbež i divocí ptáci.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
