Projekt 205
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Projekt 205 „Moskit“ (Москит; v kódu NATO třída Osa) byla třída raketových člunů sovětského námořnictva z doby studené války. Byly to první plavidla od počátku projektovaná jako raketové čluny.[1] Jejich hlavním úkolem bylo ničení hladinových lodí protivníka. V Sovětském svazu a ČLR jich bylo postaveno cca 400 kusů, přičemž 175 jich bylo exportováno do dalších zemí.[1] U některých zahraničních uživatelů jsou stále v aktivní službě.
| Projekt 205 / Třída Osa | |
|---|---|
 Raketový člun projektu 205 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | ~394 |
| Osud | aktivní (2012) |
| Předchůdce | Projekt 183R / třída Komar |
| Nástupce | Projekt 206MR / třída Matka |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 165 t (standardní) 226 t (plný) |
| Délka | 38,6 m |
| Šířka | 7,6 m |
| Ponor | 1,9 m |
| Pohon | 3 diesely |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Posádka | 30 |
| Výzbroj | 4× 30mm kanón AK-230 (2×II) 4× P-15 Termit (4×I) |
Stejný trup, jako čluny Projektu 205, používaly rovněž hlídkové čluny Projektu 205P (v kódu NATO třída Stenka), další evolucí typu vznikly také útočné čluny Projektu 206 (v kódu NATO třída Shershen), Projektu 206M (v kódu NATO třída Turya) a Projektu 206MR (v kódu NATO třída Matka).
Tento typ vyvinula Ústřední námořní konstrukční kancelář (CMKB) Almaz. Loděnice sovětského námořnictva v Leningradu, Vladivostoku a Rybinsku postavily v letech 1960–1975 celkem 177 těchto raketových člunů několika modelů, z nichž základní verze představovaly Projekt 205 (třída Osa I) a Projekt 205U (třída Osa II).[1] V letech 1973–1984 bylo navíc v Rybinsku postaveno dalších 87 jednotek exportního modelu Projekt 205ER. Tím dosáhla sovětská produkce této třídy celkových 264 jednotek.[2] Dalších 120 člunů bylo, na základě licence, postaveno v ČLR jako typ 021.[3]
Hlavní údernou výzbroj člunů tvoří čtyři vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2A Styx) umístěných po dvou na bocích trupu. Čluny třídy Osa II nesou kompaktnější vypouštěcí kontejnery, ve kterých jsou střely P-15 s prodlouženým doletem. Sekundární výzbrojí jsou dva 30mm dvojkanóny AK-230. Pohonný systém tvoří dva diesely. Nejvyšší rychlost dosahuje 35 uzlů.[1]
Během války Jom Kippur utrpěly raketové čluny arabských států porážku od izraelských protějšků typové řady Sa'ar. V bitvě u Latakie potopily izraelské čluny Syřanům kromě dalších plavidel i po jednom raketovém člunu projektu 205 a 183R. Jednalo se o první bitvu raketových člunů. V následující bitvě u Baltimu přišli Egypťané o tři ze čtyř zúčastněných člunů projektu 205. Izraelci se díky rušení vyhnuli zásahu raketami P-15 a naopak zasadili svým protivníkům zničující úder raketami Gabriel Mk.I a dělostřelbou: proti 76mm kanonům namontovaných na izraelských člunech se čluny projektu 205 mohly bránit pouze dvěma 30mm dvojkanóny AK-230. Těmito úspěchy si izraelské raketové čluny vydobyly námořní převahu nad syrským a egyptským námořnictvem.[4]
Indie před indicko-pákistánskou válkou z roku 1971 koupila ze Sovětského svazu osm člunů projektu 205 (v Indii označovaných jako třída Vidyut). Čtyři z nich pak jen pár hodin po vypuknutí války v noci ze 4. na 5. prosince 1971 podnikly operaci Trident: útok na pákistánský přístav Karáčí. Během útoku byly raketami P-15 potopeny minolovka PNS Muhafiz a torpédoborec PNS Khyber.[5][6][7] [8] Jen o čtyři noci později (8.-9. prosince) uskutečnili Indové operaci Python: další útok na Karáčí, na kterém se podílel rovněž jeden raketový člun projektu 205.[6][7]
Irák nasadil své raketové čluny sovětského projektu 205 a 205U během irácko-íránské války.[9]
Před začátkem války v Zálivu mělo irácké námořnictvo dva nebo tři raketové čluny projektu 205 a šest modernějších člunů projetu 205U. Navíc Irák po obsazení Kuvajtu získal raketové hlídkové čluny TNC-45 a FPB-57. Většina iráckých člunů byla během války zničena koaličními letadly a vrtulníky, což znovu potvrdilo jejich zranitelnost ze vzduchu.[10]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
