Karáčí

Karáčí (urdsky کراچی‎, sindhsky ڪراچي‎) je největší město v Pákistánu, hlavní město provincie Sindh. Je dvanáctým největším městem na světě, žije v něm přes 20 milionů obyvatel.^[2][3] Leží v jižním části země na pobřeží Arabského moře a v letech 1947–1959 bylo hlavním městě celého státu. Jako globální město je hlavním průmyslovým a finančním centrem Pákistánu,^[4] jeho odhadované HDP činilo v roce 2021 více než 200 miliard amerických dolarů (PPP).^[5][6] Karáčí je jako metropolitní město je považováno za nejkosmopolitnější město Pákistánu; patří mezi jazykově, etnicky a nábožensky nejrozmanitější oblasti země^[7] a mezi nejpokrokovějších a sociálně nejliberálnějších měst v zemi.^[8][9]

Karáčí
Karáčí Nahoře: Hrobka Muhammada Alí Džinnáha Vlevo 1: Dolmen City Vpravo 1: Budova KMC Vlevo 2: Palác Mohatta Vpravo 2: Frere Hall Dole: Budova KPT
znak
Poloha
Souřadnice	24°51′36″ s. š., 67°0′36″ v. d.
Nadmořská výška	8 m n. m.
Časové pásmo	UTC+05:00
Stát	Pákistán Pákistán
Provincie	Sindh
Karáčí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3 527 km²
Počet obyvatel	14 910 352 (2017)[1]
Hustota zalidnění	4 227,5 obyv./km²
Správa
Starosta	Murtaza Wahab (od 2023)
Vznik	1729
Oficiální web	www.kmc.gos.pk
Telefonní předvolba	021
PSČ	74000–75900
Označení vozidel	KA a KC
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblast byla osídlena po tisíciletí,^[10] ale formálně bylo město založeno jako opevněná vesnice Kuláčí až v roce 1729.^[11][12] Význam osady výrazně vzrostl s příchodem Východoindické společnosti v polovině 19. století. Britští správci zahájili rozsáhlé projekty na přeměnu města ve velký námořní přístav a jeho napojení na rozsáhlou železniční síť Indického subkontinentu.^[12] V době vyhlášení nezávislosti Pákistánu v roce 1947 zde žilo odhadem 400 tisíc obyvatel a Karáčí bylo největším městem v Sindhu.^[7] Poté město zaznamenalo dramatickou populační a demografickou změnu s příchodem statisíců muslimských přistěhovalců z Indie,^[13] což bylo spojeno s odchodem většiny hindských obyvatel.^[14]

Po získání nezávislosti Pákistánu zažilo město rychlý hospodářský růst, který přilákal migranty z celé země i z dalších oblastí jižní Asie.^[15] Podle sčítání lidu v roce 2023 mělo Karáčí celkem 20,3 milionu obyvatel.^[16] Karáčí je jedním z nejrychleji rostoucích měst na světě^[17] a žijí v něm významné komunity zastupující téměř všechny etnické skupiny v Pákistánu. V Karáčí žijí více než dva miliony bengálských přistěhovalců, milion afghánských uprchlíků a až 400 tisíc Rohingů z Myanmaru.^[18][19][20]

Karáčí je hlavním pákistánským průmyslovým a finančním centrem. Hodnota oficiální ekonomiky města se v roce 2021 odhadovala na 190 miliard amerických dolarů, což je největší hodnota v zemi.^[21][22] Karáčí vybírá 35 % pákistánských daňových příjmů^[23] a vytváří přibližně 25 % celého pákistánského HDP.^[24][25] Zhruba 30 % pákistánské průmyslové výroby pochází z Karáčí^[26] a zdejší přístavy odbavují asi 95 % pákistánského zahraničního obchodu.^[27] Přibližně 90 % nadnárodních korporací a všechny banky působící v Pákistánu má sídlo v Karáčí.^[27] Karáčí je také dopravním uzlem; nacházejí se zde dva největší pákistánské námořní přístavy, Karáčí a Kásim, a také nejrušnější pákistánské Mezinárodní letiště Džinnáh.^[28] Karáčí je také považováno za hlavní město pákistánské módy^[29][30] a od roku 2009 se zde každoročně koná Karáčí Fashion Week.^[31][32]

Karáčí, které bylo v 60. a 70. letech 20. století díky svému rušnému nočnímu životu známé jako „město světel“,^[33] bylo v 80. letech 20. století, kdy sem byly ve velkém měřítku dovezeny zbraně během sovětsko-afghánské války, zasaženo ostrým etnickým, sektářským a politickým konfliktem.^[34] Ve městě byla vysoká míra násilné kriminality, nicméně počet zaznamenaných trestných činů prudce poklesl po zásahu proti zločincům, politické straně MQM a islamistickým militantům, který v roce 2013 zahájili pákistánští rangers (federální bezpečností složka).^[35] Díky této operaci kleslo Karáčí z 6. místa v celosvětovém žebříčku městské kriminality (rok 2014) na 128. místo (rok 2022).^[36]

Historie

Oblast, kde se dnes nachází město Karáčí, byla známá již v době tažení Alexandra Velikého, který se přes údolí Sindh vracel zpět do Babylónu.

V roce 712 vedl Muhammad bin Kásim trestnou výpravu proti Sindhu, což vedlo k pádu tamní dynastie. Kásimovi se podařilo obsadit několik důležitých měst včetně přístavu Debul, který se nacházel nedaleko dnešního Karáčí. V 18. století si arabští obchodníci z Maskatu a Bahrajnu, přijíždějící za obchodem do Indie, vybrali jako svůj přístav malou vesničku s názvem Kuláčí.

Kuláčí se za několik let změnila v obchodní přístav. Kolem města byly postaveny hradby a z Maskatu byla přivezena děla na jeho ochranu. Do města se vstupovalo dvěma branami. První brána je ve směru od moře. Druhá brána je ve směru od řeky. Do roku 1795 byl přístav součástí knížectví Kalát. Toto knížectví co do území zahrnovalo oblast dnešního Balúčistánu a právě také oblast Sindhu, kde se nacházel přístav Karáčí. Vládce Kalátu vedl s ostatními knížaty v údolí Sinhu válku ve které prohrál a o přístav přišel. Karáčí se pak dále rozvíjelo a jeho populace rostla až do roku 1839, kdy město osadila britská armáda. O tři roky později se přístav oficiálně stal součástí britského zámořského území.

V roce 1857 vypuklo indické povstání za nezávislost a Karáčí padlo do rukou povstalců. Angličané však město dobyli zpět. V roce 1876 se v Karáčí narodil pozdější Velký vůdce a zakladatel Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh. V té době již bylo Karáčí moderním městem. Nacházelo se zde železniční spojení, úřady a kulturní instituce. Stavěly se budovy v britském koloniálním stylu, které přetrvaly až do dnešních dob. Nyní slouží jako úřady nebo hotely pro turisty. V roce 1899 bylo Karáčí největším překladištěm obilí na světě. V roce 1936 se Karáčí stalo hlavním městem provincie Sindh.

V roce 1947 vznikl stát Pákistán a Karáčí se stalo jeho hlavním městem. V té době zde žilo pouze 400 000 obyvatel, ale posléze díky novému statusu se jeho populace začala rychle navyšovat. Nyní je Karáčí největším městem Pákistánu.

Nacházejí se zde průmyslové objekty jako jsou válcovny, rafinerie, textilky, jaderná elektrárna, loděnice a mezinárodní letiště Džinnáh, největší letiště v Pákistánu. Ze vzdělávacích zařízení lze jmenovat lékařskou akademii. V roce 1951 zde bylo zřízeno arcibiskupství. Nachází se zde také hrobka Muhammada Alí Džinnáha.

Partnerská města

• Džidda, Saúdská Arábie
• Houston, Spojené státy americké
• Istanbul, Turecko
• Smyrna, Turecko
• Paříž, Francie
• Port Louis, Mauricius
• Šanghaj, Čína
• Taškent, Uzbekistán

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků کراچی‎ na urdské Wikipedii a Karachi na anglické Wikipedii.

1. Pakistan’s 10 most populous cities revealed. Sama TV. 28. srpna 2017. Dostupné online. [cit. 2021-01-22].
2. Announcement of Results of 7th Population and Housing Census-2023 (Sindh province) [online]. 5 August 2023 [cit. 2023-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 August 2023.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Web Desk. Karachi Population in Digital Census rises above 20 mln [online]. 8 August 2023 [cit. 2023-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 August 2023.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. PIGJE [online]. [cit. 2016-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 September 2014.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. Karachi: The backbone of Pakistan [online]. September 2020 [cit. 2021-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 September 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. | Finance Division | Government of Pakistan | [online]. [cit. 2020-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 January 2022.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
7. INSKEEP, Steve. Instant City: Life and Death in Karachi. [s.l.]: Penguin Publishing Group, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-14-312216-6. S. 284.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
8. ABBAS, Qaswar. Karachi: World's most dangerous city. India Today. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 October 2016.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. Pakistani journalists face threats from Islamists. www.dw.com. Deutsche Welle. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 October 2016.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
10. MAHIM, Maher. Karachi's Stone Age proves history didn't start with the Muslims. The Express Tribune. 3 November 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 October 2016.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
11. ASKARI, Sabiah. Studies on Karachi: Papers Presented at the Karachi Conference 2013. [s.l.]: Cambridge Scholars Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-4438-7744-2.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12. GAYER, Laurent. Karachi: Ordered Disorder and the Struggle for City. [s.l.]: HarperCollins Publishers, 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 December 2016. ISBN 9789351160861. S. 368.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
13. Muhajir | people | Britannica [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 2023.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
14. TALBOT, Ian; SINGH, Gurharpal. The Partition of India. [s.l.]: Cambridge University Press, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 March 2023. ISBN 978-0-521-67256-6. S. 120–121.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
15. BRUNN, Stanley. Cities of the World: World Regional Urban Development. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 December 2016. ISBN 978-0-7425-5597-6. S. 647.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
16. Four million added to Karachi's population [online]. 9 August 2023 [cit. 2024-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 February 2024. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
17. KOTKIN, Joel. The World's Fastest-Growing Megacities [online]. [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 August 2017.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
18. Falling back [online]. [cit. 2010-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 August 2011.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
19. Chronology for Biharis in Bangladesh [online]. Center for International Development and Conflict Management, University of Maryland, 10 January 2007 [cit. 2010-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 June 2010.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
20. CRAIG, Time. Pakistan cracks down on Afghan immigrants, fearing an influx as U.S. leaves Afghanistan. The Washington Post. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 October 2016.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
21. | Ministry of Finance | Government of Pakistan | [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 January 2022.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
22. Karachi, Pakistan [online]. Centre for Risk Studies at the University of Cambridge Judge Business School [cit. 2016-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 November 2016.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
23. The importance of Karachi – The Express Tribune [online]. 12 October 2015 [cit. 2016-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 June 2016.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
24. Karachi Mega-Cities Preparation Project [online]. Asian Development Bank [cit. 2009-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 August 2011.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
25. The Karachi Coastline Case [online]. [cit. 2009-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 August 2011.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
26. Karachi: Step-motherly treatment [online]. [cit. 2007-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 July 2011.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
27. Drivers of Long-Term insecurity and Instability in Pakistan: Urbanization. [s.l.]: Rand Corporation, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-8330-8750-8. S. 18.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
28. Details – The World Factbook [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 July 2021.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
29. ISANI, Aamna Haider. Fashion through the ages. Dawn. Pakistan: 5 May 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 November 2018.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
30. Karachi the next fashion capital?. www.theglobeandmail.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2020.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
31. KHALID, Kiran. Pakistan's fashionistas: We aren't revolutionaries. CNN. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 November 2018.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
32. WARAICH, Omar. Fashion Week Comes to Pakistan Amid Mayhem. Time. 11 November 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 July 2019. ISSN 0040-781X.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
33. GAYER, Laurent. Karachi: Ordered Disorder and the Struggle for the City. [s.l.]: Oxford University Press, 2014. ISBN 978-0-19-023806-3. S. 18.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
34. 2011 brings a violent and bloody year of ethnic conflict to Karachi, Pakistan. www.pri.org. 19 January 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 October 2016.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
35. UR-REHMAN, Zia. Crime Down in Karachi, Paramilitary in Pakistan Shifts Focus. The New York Times. 7 November 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 January 2022.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
36. Karachi's ranking improves on World Crime Index [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 May 2021.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karáčí na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Karáčí ve Wikislovníku
• Oficiální stránky