Znečištění je ekologická újma, která znamená uvolnění environmentálníchkontaminantů do přírodního prostředí. V zákoně o životním prostředí je definováno jako: "Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí."[1]
Snížení estetické hodnoty – obvykle výskyt objektů jako vedení vysokého napětí, billboardy podél silnic, narušený reliéf (pozůstatky povrchové těžby), povrchové skládky odpadu apod.,
Tepelné znečištění – změny teploty vodních těles způsobené lidským vlivem, např. výpusti chladicí vody jaderných elektráren.
Znečištění prostředí je příčinou značného počtu lidských úmrtí.[2] Znečištění toxickými látkami je největší v chudých zemích.[3]
Evropská komise roku 2020 zveřejnila strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek usilující o prostředí bez toxických látek. Roku 2021 přijala Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy.“ Tohoto cíle má být dosaženo do roku 2050, přičemž jsou stanoveny přechodné cíle do roku 2030. Tato ambiciózní reforma ale zatím neprošla.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pollution na anglické Wikipedii.
DAIGLE, Katy. Study finds pollution is deadlier than war, disaster, hunger. phys.org [online]. 2017-10-20 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
New analysis reveals global distribution of toxic pollution and climate change. phys.org [online]. 2021-07-21 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
Degradace půd – proces, při kterém dochází ke snížení úrodnosti, využitelnosti půdy a snižují se její ekologické funkce kvůli znečištení a jiným důvodům