From Wikipedia, the free encyclopedia
Plchovití (Gliridae nebo Myoxidae) je čeleď drobných hlodavců z podřádu veverkočelistných. Obsahuje 28 druhů v 10 rodech. Prakticky všichni obývají Palearktickou oblast od Evropy po Japonsko; pouze jeden žije v Africe jižně od Sahary. V Česku se vyskytují čtyři druhy.
 Plchovití | |
|---|---|
 Plch Eliomys melanurus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | plchovití (Gliridae) Muirhead, 1819 |
| Rod | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jsou to malí dobře šplhající hlodavci, kteří jsou výborně přizpůsobeni k životu na stromech a keřích. Živí se převážně rostlinnou potravou (ovoce, oříšky a jiné plody), ale někteří loví ve větší míře i hmyz nebo drobné obratlovce. Jsou aktivní převážně v noci. Severněji žijící druhy – včetně těch z Česka – upadají do zimního spánku.
Plchovití jsou skupinou, která nepochybně existovala již v paleogénu (nejstarší fosilie jsou známé z období středního eocénu, z doby asi před 40 miliony let).[1] V období pozdního miocénu, asi před 6 miliony let, žily na území dnešní Sicílie a Malty obří druhy plchů, dosahující velikosti domácí kočky.[2]
Plši připomínají veverky, ale jsou menší. Jejich tělo měří 60–109 mm, ocas 40–165 mm.[3] Srst mají jemnou. Ocas bývá obvykle kratší nebo stejně dlouhý jako tělo[4] a je – kromě rodu Myomimus – ochlupený. Váží od 14 do 180 g. Nohy i jejich prsty jsou krátké, zahnuté drápky jsou přizpůsobeny k šplhání. Na předních nohách mají čtyři prsty a na zadních pět. Samice mají 6–12 bradavek.
Mají nápadné oči a kulaté uši. Celkem 20 zubů je uspořádáno podle zubního vzorce[3]
Zajímavostí je, že jim jako jediným hlodavcům chybí slepé střevo.[4] Dokládá to, že se živí potravou s malým obsahem celulózy, často z větší části živočišnou.[5]
Žijí v zalesněných oblastech, zahradách (zde s oblibou v živých plotech) i ve skalách.
Jsou to převážně noční dobře šplhající zvířata. Hnízda si staví v dutinách stromů, ve skalních puklinách, v podkroví budov nebo v opuštěných norách jiných zvířat.[3] Často si je vystýlají mechem nebo podobným rostlinným materiálem.
Konzumují ovoce, oříšky a ve větší míře i hmyz, vejce i malé obratlovce. Severněji žijící plši včetně těch z Česka ke konci léta a na podzim nabírají na váze a pak – obvykle od října do dubna – přezimují stočeni do klubíčka. Někteří z nich se čas od času vzbudí a konzumují nashromážděnou potravu.
Po březosti trvající 21–30 dnů rodí 2–10 mláďat. Za rok mívají obvykle jeden nebo dva vrhy.[4]
Ve volné přírodě se mohou dožít až 5,5 roku.[3]
Na českém území se vyskytují čtyři druhy plchů:
Většina druhů této čeledi není celosvětově ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh. V Česku jsou však chráněné všechny čtyři tam žijící druhy.[6] Pouze tři druhy plchovitých hlodavců jsou zařazeny mezi ohrožené nebo téměř ohrožené druhy:
_in_winter_sleep.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
