poušť v severní Africe From Wikipedia, the free encyclopedia
Sahara je poušť v Africe. S rozlohou 9 269 000 km² je největší pouští světa (podle některých zdrojů jsou za poušť označovány i polární pustiny Antarktidy a Arktidy, pak by byla Sahara rozlohou až třetí v pořadí). Zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500–5500 km ve směru západ–východ a šířce 1500–2000 km od severu k jihu.
V arabštině 
صحراء, ṣaḥrāʾ znamená „poušť“.
Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.
Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť: skalnatá (hamada), oblázková či štěrková (reg) nebo hlinitá (sebh). Menší část zabírají pouště písečné (ergy). Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 796 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu, jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů, např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je neaktivní vulkán Emi Koussi (3415 m n. m.). Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.
Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.
Klima je navzdory očekáváním rozmanité díky rozsáhlosti Sahary. Pro pouštní oblasti jsou typické velmi nízké srážky – na některých místech (např. v Asuánu) nemusí pršet několik let. Průměrný úhrn srážek za rok není vyšší než 100 mm. (Dlouhodobý denní průměr srážek viz stejnojmenný obr. v článku Srážky.) Pokud již srážky přijdou, pak rychle a mají formu průtrže, která může způsobit povodeň. Průměrná letní teplota je obecně vysoká, v průběhu dne šplhá k 50 °C ve stínu. Obecně za nejteplejší lze označit oblast mezi 13° až 25° rovnoběžkou. Města v této oblasti (např. Asuán, Niamey, Bamako, Chartúm, Džíbútí) mají roční průměrnou teplotu okolo 30 °C a patří k nejteplejším místům planety. Například ve zmíněném Chartúmu je průměrná teplota v lednu 18 °C, průměrná teplota v červenci 31,7 °C a průměrný roční úhrn srážek 157 mm.
Na rozdíl od zmíněné oblasti, kde nejnižší zimní teplota neklesá pod 10 °C, v severnější části Sahary jsou zimy mnohem chladnější, v noci může teplota klesat pod bod mrazu. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 20 °C a 25 °C.
Průměrná letní teplota v téměř celé oblasti Sahary se pohybuje nad 30 °C, např. Asuán 35 °C, Džíbútí 36 °C, Dallol (sídlo v Etiopii) 39 °C, Adrar (Alžírsko) 38 °C, Tozeur (Tunisko) 31 °C, Port Sudan 35 °C.
V jižní části Sahary pokračuje proces desertifikace, tedy degradace stepí a savan v poušť nebo zasypávání míst s vegetací saharským pískem. Desertifikace je důsledkem nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácení zeleně a dalších vlivů včetně vlivů klimatických. Od konce 20. století se státy v oblasti Sahelu snaží ve spolupráci s OSN proces desertifikace zastavit nebo alespoň zpomalit. Roku 2024 sahala zeleň do jižní Sahary mnohem hlouběji než v roce 2023.[1]
Za posledních 800 tisíc let se objevilo dvacetkrát vlhké období, kdy se Sahara zelenala. Byť cykly určuje perioda precese zemské osy, tak zda došlo k vlhkému období určuje eliptičnost orbity Země (vlhké období nastává při velké eliptičnosti dráhy).[2]
Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5000–7000 lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.
Díky precesnímu cyklu dlouhému 25 800 let by se vlhké monzunové období mělo za 15 000 let na Saharu opět vrátit.[3][4]
V době ledové byl vzdušný transport saharského písku nejvyšší a v současné době se snižuje.[5]
Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v hodně menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami z období Římské říše.
V oblasti Sahary bylo a zůstává velké množství náboženství a religiózních kultů. Nejstarší z nich je starověké egyptské náboženství, velmi dlouhou tradici měl berberský polyteismus,[6] od samého počátku je přítomno křesťanství – zejména v monofyzitské, respektive miafyzitské formě –, které Sahaře vládlo až do příchodu islámu.[7] Ten nedlouho po svém vzniku ovládl severní – a později celou – Saharu. V současnosti vládne Sahaře v náboženské oblasti islám (většinově sunnitský, ale silné zastoupení má také bezkonfesijní islám), ovšem zejména v jižních regionech při hranici sahelského pásu stále existuje nezměrné množství tradičních afrických náboženství, jako je vodun, bori nebo serer. Tamější islám bývá vzhledem k inklinaci k synkretismům nazýván Black Islam.[8]
Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s artéskými studnami. Pěstuje se zde např. datlová palma, zelenina a obilniny. Rozšířen je chov velbloudů. Celá oblast je významným nalezištěm ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin.
Zdomácnělými zvířaty jsou velbloudi jednohrbí (dromedáři) a kozy. Díky svým kvalitám (trpělivosti, výdrži a rychlosti) jsou velbloudi oblíbeným dopravním prostředkem nomádů. Jsou chováni jako jezdecká zvířata, nosiči nákladů i pro maso a kvalitní vlnu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
