Pietro Vierchowod (* 6. dubna 1959, Calcinate, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a trenér
| Pietro Vierchowod | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| V roce 1982 V roce 1982 | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Datum narození | 6. dubna 1959 (65 let) | ||||||
| Místo narození | Calcinate, Itálie  | ||||||
| Výška | 179 cm | ||||||
| Hmotnost | 76 kg | ||||||
| Přezdívka | lo Zar (car)[1][2] | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | Fotbalový obránce (1975–2000) Fotbalový trenér (2001–2018) | ||||||
| Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
| Reprezentace | |||||||
| |||||||
| Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Je považován za jednoho z největších italských středních obránců všech dob.[3] Za svou 26 letou kariérou získal celkem 10 klubových trofejí. Tu nejcennější získal na sklonku kariéry, když hrál za Juventus, vyhrál LM 1995/96. V Nejvyšší lize odehrál 562 utkání.
S reprezentaci byl na třech šampionátů MS s nimiž v roce 1982 vyhrál zlato.
Po fotbalové kariéře se stal trenérem. Vedl Catanii i Florentia Violu. Také měl dvě angažmá v zahraničí. V Maďarském Honvédu a v Albánské Kamze.
Como, Fiorentina a Řím
Od roku 1976 se stal hráčem v Coma, se kterým postoupil ze třetí až do nejvyšší ligy. První zápas nejvyšší lize odehrál ve věku 20 let a na konci sezony přispěl k záchraně klubu v lize. V roce 1981 jej koupila Sampdoria, která hrála ve druhé lize. První dva roky působil na hostování. Nejprve ve Fiorentině, se kterým bojoval do posledního kola o titul v sezoně 1981/82 a o rok později v Římě se kterým hrál prvně evropské poháry a navíc vybojoval první titul (1982/83). To mu vyneslo vítězství v anketě Guerin d'oro.
Sampdoria
I když nechtěl opouštět vlky, díky osobnosti prezidenta klubu Dorie Paola Mantovaniho se nakonec stal součástí klubu. [4] Dres Dorie nosil dvanáct let a za tuhle dobu slavil mnoho úspěchů. První trofej získal v sezoně 1984/85 když vyhrál Italský pohár. V roce 1986 přišel trenér Vujadin Boškov a spolu se spoluhráči Viallim a Mancinim vytvořil pevnou partu.[5] Další vítězství v italském poháru zaznamenal v sezonách 1987/88 a 1988/89. První vítěznou evropskou trofej pozvedl nad hlavou v sezoně 1989/90. Byl to pohár PVP. Sezona 1990/91 byla další skvěle odehraná. S klubem získal první zisk titulu v historii. V následující sezoně si zahrál finále Ligy mistrů, ale byl poražen Barcelonou. Do roku 1995 s klubem ještě vyhrál jeden Italský pohár (1993/94) a dva italské superpoháry (1991, 1995. Celkem za Sampdoriu odehrál 493 utkání a vstřelil 39 branek.
Juventus a Milán
V roce 1995 ve věku 36 let , přestoupil za 500 milionů lir[6] do Juventusu. Spolu s ním šli i spoluhráči Attilio Lombardo a Vladimir Jugović. S klubem získal nejcennější evropskou trofej. V sezoně 1995/96 získal ušatý pohár když nastoupil od první minuty proti Ajaxu. Po sezoně se rozhodl s klubem neprodloužit smlouvu.[7] V následující sezonu měl odehrát v Perugii, jenže po neshdách s trenérem nakonec smlouvu rozvázel.[8]
V Miláně se zranil kapitán Franco Baresi a jeho činovníci zavolali Pietrovi. Ten smlouvu podepsal, ale velkou radost neudělal. Klub obdadil až 11. místo v lize a on v nich odehrál 16 utkání.
Piacenza
Po ukončení smlouvy s Milánem se rozhodl prodloužit si kariéru v Piacenze. Působil tady tři roky a všech 79 utkání u nich odehrál v nejvyšší lize. Jeho brankou se v sezoně 1998/99 klub zachránil v posledním kole v soutěži, ale v následující sezoně již klub sestoupil a on se ve věku 41 let rozhodl ukončit kariéru.
V nejvyšší lize odehrál 562 utkání, je na 7. místě v historické tabulky. Když vstřelil svou poslední branku, je ve věku 40 let a 47 dní čtvrtým nejstarším fotbalistou co vstřelil branku v nejvyšší lize.[9]
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
| 1975/76 | Romanese | Serie D | 3 | 0 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 3 | 0 |
| 1976/77 | Como | Serie B | 0 | 0 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 1977/78 | Serie B | 16 | 0 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 16 | 0 | |
| 1978/79 | Serie C1 | 34 | 3 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 34 | 3 | |
| 1979/80 | Serie B | 35 | 1 | IP | 4 | 0 | - | 0 | 0 | 39 | 1 | |
| 1980/81 | Serie A | 30 | 2 | IP | 4 | 0 | Stř.P | 5 | 2 | 39 | 4 | |
| 1981/82 | Fiorentina | Serie A | 28 | 2 | IP | 6 | 0 | - | 0 | 0 | 34 | 2 |
| 1982/83 | Řím | Serie A | 30 | 0 | IP | 5 | 0 | UEFA | 8 | 0 | 43 | 0 |
| 1983/84 | Sampdoria | Serie A | 30 | 2 | IP | 8 | 0 | - | 0 | 0 | 38 | 2 |
| 1984/85 | Serie A | 29 | 2 | IP | 12 | 1 | - | 0 | 0 | 41 | 3 | |
| 1985/86 | Serie A | 28 | 1 | IP | 7 | 0 | PVP | 4 | 0 | 39 | 1 | |
| 1986/87 | Serie A | 29 | 2 | IP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 33 | 2 | |
| 1987/88 | Serie A | 29 | 5 | IP | 11 | 2 | - | 0 | 0 | 40 | 7 | |
| 1988/89 | Serie A | 29 | 1 | IP+IS | 14+1 | 5+0 | PVP | 8 | 1 | 52 | 7 | |
| 1989/90 | Serie A | 32 | 3 | IP+IS | 3+1 | 0 | PVP | 9 | 2 | 45 | 5 | |
| 1990/91 | Serie A | 30 | 3 | IP | 10 | 0 | PVP+ES | 4+1 | 0 | 45 | 3 | |
| 1991/92 | Serie A | 31 | 1 | IP+IS | 8+1 | 2+0 | LM | 9 | 0 | 49 | 3 | |
| 1992/93 | Serie A | 29 | 1 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 30 | 1 | |
| 1993/94 | Serie A | 32 | 3 | IP | 8 | 1 | - | 0 | 0 | 40 | 3 | |
| 1994/95 | Serie A | 31 | 2 | IP+IS | 4+1 | 0 | PVP | 5 | 0 | 41 | 2 | |
| 1995/96 | Juventus | Serie A | 21 | 2 | IP+IS | 1+1 | 0 | LM | 8 | 0 | 31 | 2 |
| 1996 | Perugia | Serie A | 0 | 0 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 1996/97 | Milán | Serie A | 16 | 1 | IP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 18 | 1 |
| 1997/98 | Piacenza | Serie A | 29 | 2 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 30 | 2 |
| 1998/99 | Serie A | 28 | 4 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 29 | 4 | |
| 1999/00 | Serie A | 22 | 0 | IP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 24 | 0 | |
| Celkem | 651 | 42 | - | 129 | 11 | - | 61 | 5 | 841 | 58 | ||
Za reprezentaci odehrál 45 utkání a vstřelil 2 branky. První utkání odehrál v 21 letech 6. ledna 1981 proti Nizozemsku (1:1).[10] Poté jej trenér povolal na MS 1982. I když nezasáhl do žádného utkání, domů si odvezl zlatou medaili. Až od října 1983 se stal pevným členem národního týmu. Dostal se i na MS 1986, ve kterém odehrál všechna utkání. Nový trenér Vicini jej poté dlouho vynechával a až v roce 1990 dostává na dva zápasy šanci, protože má skvělou formu z klubu. Trenéra ohromí a ten jej za odměnu nominuje na domácí šampionát v roce 1990. Nastoupil jen na pár minut do dvou zápasů, ale v utkání o 3. místo nastoupil od začátku a pomohl tak k bronzové medaile. První branku vstřelil 22. prosince 1990 proti Kypru (4:0).[11] Druhou branku vstřelil 33 letech, 11 měsících a 18 dnech proti Maltě (6:0)[12] 24. března 1993 a stal se do roku 2019 nejstarším střelcem v národním týmu.[13]
Posledním zápasem bylo proti Švýcarsku (0:1) 1. května 1993.[14] Trenér Arrigo Sacchi jej chtěl vzít na MS 1994 na pozici náhradníka, ale hráč to raději odmítl.[3]
Statistika na velkých turnajích
| Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
| Itálie |
MS 1982  |
Neodehrál žádné ze 7 utkání | |||||
| MS 1986 | 1 zápas ve skupině A | 31. 5. |  Bulharsko | 90 | 0 | 1:1[15] | |
| 2 zápas ve skupině A | 5. 6. |  Argentina | 90 | 0 | 1:1[16] | ||
| 3 zápas ve skupině A | 10. 6. |  Jižní Korea | 90 | 0 | 3:2[17] | ||
| čtvrtfinále | 17. 6. |  Francie | 90 | 0 | 0:2[18] | ||
MS 1990  |
3 zápas ve skupině | 19. 6. |  ČSSR | 24 | 0 | 2:0[19] | |
| Osmifinále | 25. 6. |  Uruguay | 11 | 0 | 2:0[20] | ||
| O 3. místo | 7. 7. |  Anglie | 90 | 0 | 2:1[21] | ||
Klubové
- 2× vítěz italské ligy (1982/83, 1990/91)
- 4× vítěz italského poháru (1984/85, 1987/88, 1988/89, 1993/94)
- 2× vítěz italského superpoháru (1991, 1995)
- 1× vítěz Ligy mistrů (1995/96)
- 1× vítěz Poháru PVP (1989/90)
Reprezentační
- 3× na MS (1982 – zlato, 1986 1990 – bronz)
- 1× na OH (1984)
Vyznamenání
Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[22]
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[23]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
