chemická sloučenina From Wikipedia, the free encyclopedia
Oxid vápenatý (chemický vzorec CaO), triviálními názvy pálené vápno nebo též nehašené vápno je široce rozšířená běžně používaná chemická sloučenina. Oxid vápenatý je bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi oxidu hořečnatého, oxidu křemičitého a malá množství oxidu hlinitého a oxidu železitého.[2]
Oxid vápenatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid vápenatý |
Triviální název | pálené vápno |
Anglický název | Calcium oxide |
Německý název | Calciumoxid |
Sumární vzorec | CaO |
Vzhled | bílá pevná práškovitá látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1305-78-8 |
PubChem | 14778 |
UN kód | 1910 |
SMILES | [Ca]=O |
Číslo RTECS | EW3100000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 56,08 g/mol |
Teplota tání | 2 580 °C |
Teplota varu | 2 850 °C |
Hustota | 3,316 g/cm³ |
Index lomu | nD=1,837 |
Rozpustnost ve vodě | 0,131 hm.% (0 °C) 0,123 hm.% (20 °C) 0,096 hm.% (50 °C) 0,05 hm.% (100 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −3,4×10−6 cm3 g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová plošně centrovaná |
Hrana krystalové mřížky | a= 481,08 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −635,07 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 1 343 J/g |
Standardní molární entropie S° | 38,1 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −604,04 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,763 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R34, R36, R41 |
S-věty | S2, S8, S22, S24/25, S26, S27, S28, S36/37/39 |
NFPA 704 | 0
3
2
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin, jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO3 ve formě minerálů kalcitu a aragonitu). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825 °C.[3] Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.
CaCO3 → CaO + CO2 |
|
Tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní oxid uhličitý ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku.
Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě hydroxidu vápenatého Ca(OH)2 (název tohoto minerálu je portlandit). Je využíván jako součást malty a sádry ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý anhydrid a s vodou reaguje velmi rychle a exotermně.
CaO + H2O → Ca(OH)2
Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v omítkách je používali již starověcí Římané. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny mramorové sochy.
Oxid vápenatý je též používán při výrobě skla a díky své schopnosti reagovat s křemičitany je používán v moderních postupech výroby ocelí a hořčíkových, hliníkových a jiných neželezných kovů. Napomáhá vyplavování nečistot do strusky.
Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její kyselost, změkčuje ji, funguje jako flokulant (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování fosfátů a jiných nečistot.
V papírnictví pomáhá rozpouštět lignin, působí jako koagulant a bělidlo.
V zemědělství a lesnictví snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a odsiřování plynných zplodin.
Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například moru za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.
Ve forenzních vědách je používán k detekci otisků prstů. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění kyseliny citronové, glukosy, barviv a jako pohlcovač CO2. Často bývá používán v hrnčířství, malířství a potravinářství.
Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.
Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.[4]
Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vápna, které se ve stavebnictví technicky označuje jako tzv. vzdušné vápno.[5]
Označení | Značení | Obsah CaO + MgO 1 | Obsah MgO 1, 2 | Obsah SO3 1 |
---|---|---|---|---|
Bílé vápno 90 | CL90 | ≥90 | ≤5 | ≤2 |
Bílé vápno 80 | CL80 | ≥80 | ≤5 | ≤2 |
Bílé vápno 70 | CL70 | ≥70 | ≤5 | ≤2 |
Doplňující třídění | Přípona |
---|---|
Nehašené vápno | Q |
Hašené vápno bílé | S |
Označení | Značení | Obsah CaO + MgO 1 | Obsah MgO 1, 2 | Obsah SO3 1 |
---|---|---|---|---|
Dolomitické vápno 85 | DL85 | ≥85 | ≤30 | ≤2 |
Dolomitické vápno 80 | DL80 | ≥80 | ≥5 | ≤2 |
Doplňující třídění | Přípona |
---|---|
Polohašené vápno dolomitické | S1 |
Plně hašené vápno dolomitické | S2 |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.