Otýlie Beníšková
československá divadelní herečka, filmová herečka a herečka (1882-1967) From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
československá divadelní herečka, filmová herečka a herečka (1882-1967) From Wikipedia, the free encyclopedia
Otýlie Beníšková, rozená Otýlie Jelínková (25. října 1882 Rakovník[1] – 22. srpna 1967 Praha), byla česká herečka.
Otýlie Beníšková | |
---|---|
Otýlie Beníšková | |
Rodné jméno | Otýlie Jelínková |
Narození | 25. října 1882 Rakovník Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. srpna 1967 (ve věku 84 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Slavín |
Choť | Karel Beníško |
Děti | Karel Beníško |
Rodiče | Vilém Karel Jelínek Anna Jelínková |
Příbuzní | Jiljí Krämer (dědeček) Terezie Brzková (sestra) Hana Vojtová (sestra) Marie Spurná (sestra) Jaroslav Vojta (synovec) Hermína Vojtová (neteř) |
Umělecké ceny | |
národní umělec (1952) | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházela ze starého divadelnického rodu Jelínků, všichni její příbuzní, rodiče i všechny tři sestry (Terezie Brzková, Marie Spurná a Hana Vojtová), její synovec a neteř jakož i její vlastní syn byli herci a herečky. Její otec Vilém Karel Jelínek byl principálem vlastní herecké společnosti. Svoji hereckou kariéru začala koncem 19. století právě v divadelní společnosti svého otce. Poté vystřídala několik angažmá, mimo jiné také ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (6 let, do roku 1939), v Národním divadle v Brně a ve Vinohradském divadle, v roce 1945 v Činohře 5. května [2]. Nejdéle však hrála v Plzni (v letech 1906–1907 a 1907–1932). Během okupace působila v Československém rozhlase a v Divadle Uranie. Po válce prakticky až do své smrti vystupovala v Divadle D 34, pozdějším Divadle E. F. Buriana.
V českém filmu se uplatnila až ve zralém věku, mezi její nejlepší role patří výkon ve snímku Až se vrátíš... z roku 1947 nebo Chceme žít z roku 1949. V roce 1952 byla jmenována národní umělkyní.
Vzpomínám si na zkoušky v holešovické Uranii. Tehdejší umělecký šéf prof. Mathesius nikdy si neodepřel, aby si nepřišel paní Otylku poslechnout. Bylo věru co poslouchat. Měřeno mistrovským uměním někdejší představitelky na Národním divadle Marie Hübnerové, znělo toto vyprávění jako důstojný protějšek jiným zas mistrovstvím, osobité, nádherné melodiky, něhy, humoru, smutku, moudrosti. Každou zkoušku proměnila ve velký sváteční zážitek. Když jsme jí dojatě děkovali, unikala nám do šatny, a to že prý nic, to že ten Čech to tak pěkně napsal, že ji to pokaždé znovu dojme, že se ji s námi dobře pracuje, ta Poncova hudba že se k tomu výborně hodí.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.