Obyvatelstvo Ukrajiny

From Wikipedia, the free encyclopedia

Obyvatelstvo Ukrajiny
Remove ads

Počet obyvatel Ukrajiny v roce 2015 činil 44 429 471 lidí (včetně Krymu).[1]

Thumb
Populační změna, 1970 - 2010
Thumb
Populační změna, 1989 - 2012
Thumb
Naděje dožití (v letech) podle oblasti, 2013
Thumb
Plodnost podle oblasti, 2011

Na konci 17. století žily asi 4 miliony Ukrajinců.[2] Tato informace pochází ze zdroje: Demoscope.ru. Musí se však vzít v úvahu, že v té době se území Ukrajiny velmi lišilo od dnešního. Západní regiony Ukrajiny, západně od řeky Zbruč, byly až do roku 1939 součástí Haliče a později Polska. Krym byl také součástí různých celků, v roce 1897 byl součástí Tavrické gubernie, po Říjnové revoluci se stal součástí ruské části Sovětského svazu, později (1954) ukrajinské části svazu.

Remove ads

Změny počtu obyvatel (1989-2001)

Mezi sčítáním v roce 1989 a sčítáním v roce 2001 se populace Ukrajiny snížila z počtu 51 706 600 lidí na 48 457 020,[3] země tedy přišla o 2 926 700 lidí, tedy o 5,7 % populace z roku 1989. Tento trend byl ovšem nerovnoměrný. Rovenská oblast a Zakarpatská oblast zažily mírné zvýšení počtu obyvatel (+3 %, respektive 5 %) Volyňská oblast (také západ Ukrajiny), přišla mezi lety 1989 a 2001 jen o 1 % obyvatel.[3] Hlavní město Kyjev zvýšilo svou populaci o 3 %.[3]

Jinak ale ukrajinské oblasti zažily silný odliv obyvatel. Mezi lety 1989 a 2001 Doněcká oblast přišla o 491 300 lidí, tedy 9,2 % obyvatel v roce 1989, a sousední Luhanská oblast přišla o 11 % populace.[3] Černihivská oblast ve střední Ukrajině přišla o 170 600 lidí, 12 % populace. Oděská oblast na jihu země přišla o 173 600 lidí, 6,6 % populace.[3]

Remove ads

Narození a úmrtí

Míra porodnosti na Ukrajině je nízká.[4][5] Existují však značné rozdíly na regionální úrovni. Ve třetím čtvrtletí 2007 například nejvyšší porodnost vykazovala Volyňská oblast s mírou porodnosti 13,4/1 000 obyvatel, zatímco celková ukrajinská míra byla 9,6/1 000 obyvatel.[6]

S výjimkou kyjevského regionu byly všechny regiony s více narozeními než úmrtími v méně průmyslově rozvinutých regionech západní Ukrajiny. Poměr mezi narozeními a úmrtími se z poměru 1 ku 1,7 v letech 2004-2005 zlepšil na 1 ku 1,4 v roce 2008. Nejhorší poměr narozených a zemřelých byl ve východních a centrálních oblastech Doněck, Luhansk, Čerkasy a Poltava. V těchto regionech bylo 2,1 úmrtí na jedno narození.[7]

Hladomor na Ukrajině se západní části země vyhnul, jelikož v té době byl součástí Polska, Československa a Rumunska, což pomáhá vysvětlit lepší demografické ukazatele v této oblasti, jelikož venkovské obyvatelstvo nikdy nebylo zdevastováno.

Míra umělých přerušení těhotenství v severních, jižních, východních a centrálních regionech Ukrajiny je relativně jednotná, zatímco západní regiony se výrazně liší. Celkově je míra umělých přerušení těhotenství na západní Ukrajině třikrát nižší než v jiných regionech. Není to nicméně způsobeno rozsáhlejším užíváním moderních antikoncepčních metod, důvodem je fakt, že těhotné ženy na západě Ukrajiny si spíše rozhodnou dítě ponechat.[8] Doněcká oblast a Dněpropetrovská oblast na východě a ve středu země vykazují nejvyšší míru umělých přerušení těhotenství.[9]

Remove ads

Migrace

Ukrajina je hlavním zdrojem migrantů v Rusku a mnoha zemích Evropské unie. Během devadesátých let a prvním desetiletí 21. století nastala kvůli špatné ekonomice a politické nestabilitě zvýšená míra emigrace, zejména do sousedních zemí, tedy Ruska, Polska a Maďarska, ale i do jiných zemí jako Itálie, Portugalsko, Španělsko, Turecko, Izrael, Kanada nebo Česko. Ačkoliv se odhady různí, zhruba dva až tři miliony Ukrajinců pracují v zahraniční, většinou nelegálně.

Mezi lety 1991 a 2004 vláda vyčíslila počet emigrujících osob na 2 537 400; 1 897 500 se přesunulo do jiných bývalých států Sovětského svazu, a 639 900 se odstěhovalo do jiných, většinou západních států.[10]

Etnické skupiny

Thumb
Struktura populace podle etnika (2001)
     Ukrajinci
     Rusové
     Ostatní

V roce 2001 bylo v zemi 77,8 % Ukrajinců, 17,3 % Rusů, 0,8% Rumunů (včetně 0,5 % Moldavanů), 0,6 % Bělorusů, 0,5 % Tatarů, 0,4 % Bulharů, 0,3 % Maďarů, 0,3 % Poláků, 0,2 % Židů, 0,2 % pontských Řeků 1,6 % lidí jiných národností. Podle průzkumu "The language question" na reprezentativním vzorku 4 000 respondentů provedeného v roce 2012 na Ukrajině subjektem Соціологічна група «Рейтинг, který je členem Соціологічної Асоціації України, celkem 45 % respondentů uvedlo, že doma obvykle mluví ukrajinsky, 39 % rusky a 15 % stejně ukrajinsky a rusky. Celkem 50 % dotázaných uvedlo jako rodný jazyk ukrajinský, 29 % ruský, 20 % ruský i ukrajinský a 1 % uvedlo jiný. Дата публікації: 25.05.2012

Thumb
Etničtí Ukrajinci podle oblasti (2001)
Remove ads

Demografická statistika

Ukrajinské provincie Ruského impéria

Následující čísla se vztahují k devíti guberniím Ruského impéria s ukrajinskou většinou obyvatel.[11]

Další informace Populace (x 1000), Živě narození ...

Po II. světové válce

[12][13]

Další informace Populace (x 1000), Živě narození ...

http://www.ukrstat.gov.ua/express/expr2020/02/18.pdf Migrační přírůstek za celý rok 2019 je 21 512 obyvatel.

http://www.ukrstat.gov.ua/express/expr2021/02/16.pdf Migrační přírůstek za celý rok 2020 je 9316 obyvatel.

http://www.ukrstat.gov.ua/express/expr2022/02/17.pdf Migrační přírůstek za celý rok 2021 je 21 261 obyvatel

Remove ads

Jazyky

Thumb
Podíl obyvatel regionů Ukrajiny, kteří považují ukrajinštinu za svůj rodný jazyk, podle údajů ze sčítání lidu provedených v letech 1959, 1970, 1979, 1989 a 2001.
Thumb
Populace, která mluví ukrajinsky jako svou mateřštinou (2001)

V roce 2001 byly nejrozšířenějšími jazyky ukrajinština (67,5 %), ruština (29,6 %), krymská tatarština, urum, bulharština, moldavština, polština a maďarština.[15]

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads