Obrouni (Lamniformes) jsou řád žraloků, který zahrnuje jedny z nejznámějších žraloků jako žralok bílý, i některé z nejzvláštnějších žraloků, jako je žralok velkoústý nebo šotek. Z fosilních taxonů lze jmenovat megalodona. Do řádu náleží recentní čeledi liškounovití, obrounovití, lamnovití, velkotlamcovití, hlavorohovití, písečníkovití a krokodýlovcovití.
Stručná fakta Vědecká klasifikace, Říše ...
Zavřít
Obrouni se vyznačují válcovitým tělem, středně velkou až mohutnou tlamou sahajícím až za oči, absencí mžurky, pěti žaberními štěrbinami, přítomností řitní ploutve, dvěma hřbetními ploutvemi bez trnů a ocasem s dlouhým horním lalokem a krátkým až absentním spodním lalokem.[1] Druhy ze dvou čeledí (lamnovití a liškounovití) patří k jediným druhům žralokům, u kterých se vyvinula mezotermie, tzn. teplota jejich těla je vyšší než okolní prostředí.[2] Jedná se především o makropredátory, avšak dva zástupci obrounů se živí filtrací kořisti z vody: žralok veliký a žralok velkoústý. Jediným dalším žralokem využívajícím filtraci jako potravní strategii je žralok obrovský z řádu malotlamců.[3] Filtrování kořisti se u obrounů vyvinulo konvergentně, tzn. nezávisle na sobě.[4]
Evoluce
První obrouni se vyvinuli již v období jury, avšak během křídy došlo k poměrně rychlé radiaci, kdy se obrouni stali významnými členy mořských ekosystémů.[5][6][7] Největší druhové diverzity dosáhli v pozdním období křídy, avšak po vymírání K-Pg diverzita žraloků prudce klesla. Během paleogénu došlo k opětovnému rozšíření obrounů, avšak tentokrát v menších hustotách a během posledních 20 milionů let jejich druhová diverzita klesla na zhruba 17 druhů, které se zachovaly dodnes (srv. se žralouny, u kterých došlo během stejného období k rychlé speciaci do cca 290 druhů). K rapidnímu snížení druhové diverzity došlo patrně následkem jak biologických faktorů, jako je mezidruhová kompetice, tak nebiologických činitelů, jako byly změny v teplotě a hladině moří.[8][9]
Fylogeneze
Fylogenetické vztahy obrounů zobrazuje následující kladogram:[10][11][12][13]
Taxonomie
Taxonomie obrounů se neustále vyvíjí. Následující seznam zobrazuje hlavní recentní i fosilní linie (čeledi, rody a druhy).
řád Lamniformes – obrouni
- čeleď Alopiidae Bonaparte, 1838 (liškounovití)
- čeleď †Anacoracidae Capetta, 1987
- rod †Squalicorax
- rod †Scindocorax
- rod †Nanocorax
- rod †Ptychocorax
- čeleď †Aquilolamnidae Vullo et al., 2021?
- čeleď Cetorhinidae Gill, 1862 – obrounovití
- rod Cetorhinus Blainville, 1816
- rod †Keasius (Welton, 2013)
- čeleď Eoptolamnidae[15]
- rod †Eoptolamna[15]
- †Eoptolamna eccentrolopha
- rod †Leptostyrax[16][17]
- rod †Protolamna[15]
- †Protolamna sokolovi
- †Protolamna borodini
- †Protolamna carteri
- †Protolamna compressidens
- †Protolamna gigantea
- †Protolamna roanokeensis
- Nadčeleď Lamnoidea Bonaparte, 1835[18][19][20][21]
- čeleď Lamnidae J. P. Müller and Henle, 1838 – lamnovití
- rod Carcharodon A. Smith, 1838
- rod Isurus Rafinesque, 1810
- rod Lamna Cuvier, 1816
- čeleď †Otodontidae Gluckman, 1964
- rod †Cretalamna Gluckman, 1958
- rod †Otodus (=Carcharocles) (Agassiz, 1843)
- †Otodus obliquus (Agassiz, 1838)
- †Otodus angustidens (Agassiz, 1843)
- †Otodus chubutensis (Agassiz, 1843)
- †Otodus megalodon (Agassiz, 1843) (megalodon)
- †Otodus auriculatus (Jordan, 1923)
- †Otodus sokolovi (Zhelezko and Kozlov, 1999)
- rod †Megalolamna Shimada et al., 2016
- rod †Palaeocarcharodon Casieer, 1960
- rod †Kenolamna Siversson, 2017
- čeleď Megachasmidae Taylor, Compagno & Struhsaker, 1983 – velkotlamcovití
- rod Megachasma Taylor, Compagno & Struhsaker, 1983
- čeleď Mitsukurinidae D. S. Jordan, 1898 – hlavorohovití
- rod Mitsukurina D. S. Jordan, 1898
- rod †Scapanorhynchus Woodward, 1889
- †Scapanorhynchus kysylkumensis
- †Scapanorhynchus lewisi (Davis, 1887)
- †Scapanorhynchus perssoni (Siverson, 1992)
- †Scapanorhynchus rapax (Quaas, 1902)
- †Scapanorhynchus raphiodon (Agassiz, 1843)
- †Scapanorhynchus texanus (Roemer, 1852)
- čeleď Odontaspididae Müller & Henle, 1839 – písečníkovití
- rod Carcharias Rafinesque, 1810
- rod Odontaspis Agassiz, 1838
- Odontaspis ferox (Risso, 1810) (žralok ostrozubý)
- Odontaspis noronhai (Maul, 1955) (žralok velkooký)
- čeleď Pseudocarchariidae Compagno, 1973 – krokodýlcovití
- čeleď †Cardabiodontidae
- rod †CardabiodonCardabiodon Siverson, 1999
- †Cardabiodon ricki Siverson, 1999
- †Cardabiodon venator Siverson and Lindgren, 2005
- rod †DwardiusDwardius Siverson, 1999
- rod †ParotodusParotodus? Cappetta, 1980
- čeleď †Cretoxyrhinidae
- rod †Cretoxyrhina Agassiz, 1843
- †Cretoxyrhina vraconensis Zhelezko, 2000
- †Cretoxyrhina denticulata Glückman, 1957
- †Cretoxyrhina agassizensis Underwood and Cumbaa, 2010
- †Cretoxyrhina mantelli Agassiz, 1843
- čeleď †Serratolamnidae
Reference
COMPAGNO, Leonard J. V. FAO SPECIES CATALOGUE FIR/S125 Vol. 4, Part 1, SHARKS OF THE WORLD: An Annotated and Illustrated Catalogue of Shark Species Known to Dat. Rome: United Nations Development Programme, 1984. Dostupné online. S. 212. (anglicky) DONLEY, Jeanine M.; SEPULVEDA, Chugey A.; AALBERS, Scott A. Effects of temperature on power output and contraction kinetics in the locomotor muscle of the regionally endothermic common thresher shark (Alopias vulpinus). Fish Physiology and Biochemistry. 2012-10, roč. 38, čís. 5, s. 1507–1519. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. ISSN 0920-1742. DOI 10.1007/s10695-012-9641-1. (anglicky) SIMS, David W. Filter-feeding and cruising swimming speeds of basking sharks compared with optimal models: they filter-feed slower than predicted for their size. Journal of Experimental Marine Biology and Ecology. 2000-06-01, roč. 249, čís. 1, s. 65–76. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0022-0981. DOI 10.1016/S0022-0981(00)00183-0. (anglicky) MITCHELL, Michaela. Convergent Evolution in Tooth Morphology of Filter Feeding Lamniform Sharks. Wright State University. 2016-01-01. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. SHIMADA, Kenshu; BECKER, Martin A.; GRIFFITHS, Michael L. Body, jaw, and dentition lengths of macrophagous lamniform sharks, and body size evolution in Lamniformes with special reference to ‘off-the-scale’ gigantism of the megatooth shark, Otodus megalodon. Historical Biology. 2021-11-02, roč. 33, čís. 11, s. 2543–2559. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0891-2963. DOI 10.1080/08912963.2020.1812598. (anglicky) UNDERWOOD, Charlie J. Diversification of the Neoselachii (Chondrichthyes) during the Jurassic and Cretaceous. Paleobiology. 2006-03, roč. 32, čís. 2, s. 215–235. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0094-8373. DOI 10.1666/04069.1. (anglicky) CONDAMINE, Fabien L.; ROMIEU, Jules; GUINOT, Guillaume. Climate cooling and clade competition likely drove the decline of lamniform sharks. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-10-08, roč. 116, čís. 41, s. 20584–20590. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1902693116. PMID 31548392. (anglicky) BAZZI, Mohamad; CAMPIONE, Nicolás E.; KEAR, Benjamin P. Feeding ecology has shaped the evolution of modern sharks. Current Biology. 2021-12, roč. 31, čís. 23, s. 5138–5148.e4. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. DOI 10.1016/j.cub.2021.09.028. (anglicky) GREENFIELD, Tyler. List of skeletal material from megatooth sharks (Lamniformes, Otodontidae). S. 1–9. Paleoichthys [online]. [cit. 2023-09-20]. Roč. 4, s. 1–9. Dostupné online. (anglicky) STONE, Nicholas R.; SHIMADA, Kenshu. Skeletal Anatomy of the Bigeye Sand Tiger Shark, Odontaspis noronhai (Lamniformes: Odontaspididae), and Its Implications for Lamniform Phylogeny, Taxonomy, and Conservation Biology. Copeia. 2019-11-14, roč. 107, čís. 4, s. 632. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0045-8511. DOI 10.1643/CG-18-160. KRIWET, Jürgen; KLUG, Stefanie; CANUDO, José I.; CUENCA-BESCOS, Gloria. A new Early Cretaceous lamniform shark (Chondrichthyes, Neoselachii). Zoological Journal of the Linnean Society. October 2008, s. 278–290. DOI 10.1111/j.1096-3642.2008.00410.x.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. 20-Foot Monster Shark Once Trolled Mesozoic Seas [online]. 3 June 2015 [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. GREENFIELD, T. List of skeletal material from megatooth sharks (Lamniformes, Otodontidae). Paleoichthys. 2022, s. 1–9. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. VELLA, N.; VELLA, A. The complete mitogenome of the Critically Endangered smalltooth sand tiger shark, Odontaspis ferox (Lamniformes: Odontaspididae). Mitochondrial DNA Part B. 2020, s. 3301–3304. DOI 10.1080/23802359.2020.1814886. PMID 33458146.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Literatura
- COMPAGNO, Leonard J. V. FAO SPECIES CATALOGUE FIR/S125 Vol. 4, Part 1, SHARKS OF THE WORLD: An Annotated and Illustrated Catalogue of Shark Species Known to Dat. Rome: United Nations Development Programme, 1984. Dostupné online. (anglicky)
Obrouni
.gif){kind=small}
