norská protilodní a protizemní střela From Wikipedia, the free encyclopedia
Naval Strike Missile (norsky: Nytt sjømålsmissil) je protilodní a protizemní řízená střela vyvinutá norskou společností Kongsberg Defence Systems. Je nástupcem střel typu Penguin a v roce 2011 byla jedinou provozovanou protilodní střelou nejnovější páté generace.[1] Námořní verze střely je velmi úspěšná ve státech NATO, ať už jako nástupce amerických střel Harpoon, nebo výzbroj pobřežních baterií.[2]
Naval Strike Missile (NSM) | |
---|---|
Typ | protilodní střela protizemní střela |
Místo původu | Norsko |
Historie výroby | |
Výrobce | Kongsberg Defence Systems |
Základní údaje | |
Hmotnost | 407 kg |
Délka | 3,96 m |
Rychlost | vysoká podzvuková |
Účinný dostřel | 185+ km |
Letecká verze střely Joint Strike Missile (JSM) je vyvíjena, ve spolupráci s Lockheed Martin, jako výzbroj pro nové stíhací letouny F-35 Lightning II.[1]
Vývoj střely NSM byl objednán roku 1996. Cílem bylo získat výzbroj pro novou generaci norských fregat a korvet. K prvnímu úspěšnému zkušebnímu vypuštění střely došlo v červnu 2004. Sériová výroba střel byla zahájena v červnu 2007 a v červnu 2011 byla střela úspěšně vyzkoušena i proti pozemnímu cíli.[1]
Americká námořní pěchota si střelu vybrala v roce 2019. Je pro ni vyvíjen systém NMESIS (Navy Marine Expeditionary Ship Interdiction System), která kombinuje střely NSM odpalované z dálkově ovládaného vozidla Oshkosh JLTV ROGUE (Remotely Operated Ground Unit for Expeditionary). První zkušební odpal z tohoto systému proběhl v dubnu 2021.[3] Systém NMESIS je ústředním bojem modernizačního projektu Force Design 2030, který má námořní pěchotu připravit na potenciální konflikt v Pacifiku. Jednu baterii NMESIS tvoří osmnáct odpalovacích zařízení, rozdělených do dvou čet.[4]
Střela má vysokou obratnost a díky aplikací technologií stealth je obtížně zjistitelná. Naváděcí systém je pasivní – během letu je střela naváděna inerciálně, v závěrečné fázi je automaticky navedena pomocí infračerveného senzoru. Pomocí datalinku je přitom možné během letu měnit dráhu střely i její cíl. Hmotnost střely je 407 kg, přičemž hmotnost její bojové hlavice je 125 kg (plnivem je několik desítek kg směsi RDX/Al/HTPB 67/18/15). Během startu střelu pohání raketový motor (booster), za letu ji pohání proudový motor Microturbo TRI-40 o výkonu 2,5-3,3kN. Střela se pohybuje vysokou podzvukovou rychlostí. Její dolet přesahuje 185 km.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.