třída španělských fregat From Wikipedia, the free encyclopedia
Třída Álvaro de Bazán (též třída F100) je třída univerzálních fregat španělského námořnictva, vybavených americkým zbraňovým systémem Aegis a multifunkčním radarem SPY-1D. Jsou to první evropská plavidla a zároveň první plavidla o velikosti fregat vybavená systémem Aegis.[1] Slouží jako velitelská plavidla a prostředky boje proti letadlům, lodím i ponorkám. Původně bylo objednáno šest fregat této třídy, později byla stavba šesté jednotky zrušena. Na základě třídy Álvaro de Bazán byly dále vyvinuty norské fregaty třídy Fridtjof Nansen[2] a australské torpédoborce třídy Hobart.[3]
| Třída Álvaro de Bazán / F100 | |
|---|---|
 Álvaro de Bazán (F101) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  Španělské námořnictvo |
| Typ | fregata |
| Lodě | 5 |
| Osud | aktivní (2014) |
| Předchůdce | třída Santa María |
| Nástupce | třída Bonifaz |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 4555 t (standardní) 5800 t (plný) |
| Délka | 133,2 m (na vodorysce) 146,7 m (max.) |
| Šířka | 17,5 m (na vodorysce) 18,6 m (max.) |
| Ponor | 4,5 m |
| Pohon | CODOG 2× plynová turbína General Electric LM2500 2× diesel |
| Rychlost | 29 uzlů |
| Posádka | 250 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 32× Standard SM-2MR Block IIIA 64× RIM-162 ESSM 8× Boeing Harpoon (2×4) 2× 20mm kanón 4× 324mm protiponorkový torpédomet (2×2) |
| Letadla | 1× Sikorsky SH-60B LAMPS III Seahawk |
| Radar | Lockheed Martin AN/SPY-1D |
| Sonar | Raytheon DE1160LF |
Španělsko se roku 1983 připojilo k projektu evropské fregaty typu NFR-90, kterou mělo sdílem osm států NATO. Projekt ale byl roku 1989 zrušen pro rozdílnost požadavků jednotlivých zemí. Vývoj samotných fregat F-100 posléze proběhl jako součást společného projektu TFC (Trilateral Frigate Cooperation) nastartovaného roku 1994 ve spolupráci s Německem a Španělskem. Projekt se lišil tím, že zahrnoval pouze konstrukci samotné lodě, ale ne jejím vybavením a stavbou.[4] Na jeho základě Německo postavilo vlastní příbuznou třídu Sachsen a Nizozemsko svou třídu De Zeven Provinciën.[5]
Všechny lodě staví španělská společnost Navantia (nejprve E.N. Bazán, později též IZAR) v loděnici ve Ferrolu. Stavba první čtyřkusové série, zahrnující fregaty Álvaro de Bazán, Almirante Juan de Borbón, Blas de Lezo a Méndez Núnez byla objednána v roce 1997. Do služby byly zařazeny v letech 2002–2006.[1] V roce 2006 vláda schválila stavbu páté jednotky, pojmenované Cristóbal Colón.[1] Stavba fregaty Juan de Austria byla později zrušena.
Jednotky třídy Álvaro de Bazán:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Álvaro de Bazán (F101) | 14. června 1999 | 27. října 2000 | 19. září 2002 | aktivní |
| Almirante Juan de Borbón (F102) | 27. října 2000 | 28. února 2002 | 3. prosince 2003 | aktivní |
| Blas de Lezo (F103) | 4. března 2002 | 16. května 2003 | prosinec 2004 | aktivní |
| Méndez Núñez (F104) | 16. května 2003 | 12. listopadu 2004 | březen 2006 | aktivní |
| Cristóbal Colón (F105) | 29. června 2007 | 4. listopadu 2010 | 23. října 2013 | aktivní |
| Juan de Austria (F106) | – | – | – | stavba zrušena |
,_left,_approaches_USNS_John_Lenthall_(T-AO_189)_for_a_replenishment_at_sea.jpg)
.jpg)
V designu a konstrukci fregat byly uplatněny prvky technologií stealth. Multifunkční radar SPY-1D systému Aegis je umístěn na vrcholu vysoké pyramidové nástavby, což lodi dává charakteristickou siluetu. Systém Aegis přitom dokáže najednou sledovat stovky cílů a zároveň zajišťovat řízení palby.[4] Hladinový naváděcí radar je typu AN/SPS-67, navigační radary typu AN/SPS-73. Trupový sonar je typu Raytheon DE1160 LF.[6] K vlastní obraně slouží čtyři vrhače klamných cílů Mk 36 SRBOC a systém protizbraní vybavený akustickými torpédy AN/SLQ-25A Nixie.[4]
V příďové dělové věži se nachází jeden 127mm kanón United Defence Mk 45. Hlavňové zbraně menších ráží zastupuje jeden 20mm obranný systém Meroka a dva 20mm kanóny Oerlikon. Mezi dělovou věží a můstkem se dále nachází 48násobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41, ve kterém je standardně uloženo 32 protiletadlových řízených střel Standard SM-2MR Block IIIA s dosahem 70 km a 64 protiletadlových řízených střel RIM-162 ESSM s dosahem 50 km (ty jsou ve čtyřnásobných kontejnerech). Údernou protilodní výzbroj představují dva čtyřnásobné kontejnery protilodních řízených střel Boeing Harpoon s dosahem 120 km. Protiponorkovou výzbrojí jsou dva pevné dvouhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Mk 48.[1] Na zádi fregat se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník Sikorsky SH-60B LAMPS III Seahawk.[1]
Pohonný systém je koncepce CODOG. Lodě mají dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely Bazán Bravo-12. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 29 uzlů.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
