Mistrovice
obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Mistrovice (německy Mistrowitz, Meisterdorf) jsou obec v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde 639[1] obyvatel.
| Mistrovice | |
|---|---|
 Kostel svatých Jana a Pavla | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jablonné nad Orlicí |
| Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′25″ s. š., 16°34′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 639 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,61 km²[2] |
| Katastrální území | Mistrovice nad Orlicí |
| Nadmořská výška | 472 m n. m. |
| PSČ | 561 64 |
| Počet domů | 211 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mistrovice 138 56164 Jablonné nad Orlicí obecmistrovice@seznam.cz |
| Starosta | Dr. Ing. Petr Mařík |
| Oficiální web: www | |
  Mistrovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580643 |
| Kód části obce | 96067 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pokud se týče jména Mistrovice, je pro vysvětlení pouze jediný písemný podklad a to dílo dr. Antonína Profouse pojednávající o vzniku jmen obcí a měst země České a Moravské. Autor odvozuje název Mistrovice od příjmení Mistr, neboť v dostupných dokumentech se pojednává o vsi a lidu mistrovních.
První zaručené zmínky o vzniku obce pochází z roku 1371. V pozůstatcích zemských desk je uváděn v majetku Oty z Olešné též díl Mistrovic. Další údaje jsou v souvislosti o statku Orlici a panství žampašském z let 1392, 1513, 1560, 1565 a 1601. Z těchto záznamů je patrné, že vesnice byla rozdělena na dvě části. Teprve v roce 1650 jsou Mistrovice jako jeden celek, kdy obě panství vlastnil jeden majitel, a to Mikuláš Vitanovský z Vlčkovic.
První podrobné informace pochází z roku 1654, z tak zvané berní rule. Uvádí se 22 domů a 130 obyvatel. V dokumentech pocházejících z roku 1875 je to již 850 obyvatel a 129 domů. Od té doby počet domů stoupal, ale obyvatel ubývalo. V roce 1934 žilo v obci 684 obyvatel a domů bylo již 150. V roce 2001 je to pouze 589 obyvatel, ale domů již 210. V posledních létech byl největší přírůstek domů v roce 1975–1990 a to 25 nově postavených rodinných domků a jeden bytový s 6 byty. V létech 1990–2001 přibylo dalších 5 rodinných domků a další bytový dům s 16 byty.[4]
Mezi lety 1850–1869 Mistrovice patřily jako osada obce k Lubníku v okrese Žamberk. Od roku 1880 byly obcí v okrese Žamberk (1869–1950) a později v okrese Ústí nad Orlicí.[7]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[8]
- Znak: Ve stříbrném štítě vyrůstá mezi dvěma stonky lnu, každý s jedním modrým květem a zlatým středem, květ střevíčníku pantoflíčku přirozené barvy.
- Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 2:1. V bílém pruhu květ střevíčku pantoflíčku, dole provázaný dvěma modrými květy lnu se žlutými středy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[9]
- Mariánský sloup u kostela
- Krucifix u čp. 63
- Krucifix u kostela
- Venkovská usedlost čp. 33
- Kostel svatého Jana a Pavla
Historie kostela svatého Jana a Pavla
Stavba kostela s hřbitovem byla započata v roce 1876 především z důvodu snadnějšího pohřbívání, protože do té doby se pochovávalo na vzdálený hřbitov na Orlici. Pozemek na stavbu přenechal bezplatně Peregrín Baláš a základní kámen byl položen vikářem Antonínem Buchtelem v dubnu 1876. Práce řídil zednický mistr Doleček ze Sobkovic podle plánů stavitele Aloise Petříka z Kyšperka. Kostel byl hotov ještě ten rok, a různí dárci věnovali různé předměty, např. zvony, hlavní ornát, obraz sv. Jana a Pavla od akad. malíře Kašpara Neškudly z Jablonného, monstrance, kalich, lampa na věčné světlo, lustr atd. Sbírkami bylo v roce 1877 vybráno na křížovou cestu od samouka Ferdinanda Vorlíčka z Jablonného n. O. a obraz sv. Jana Křtitele od Jana Dolečka. Na starší varhany se v roce 1880 složila celá obec. Slavnost svěcení se konala 1. října 1876.
V roce 1883 se podařilo obstarat dva postranní oltáře, rok poté smuteční prapor a v roce 1880 byly pořízeny věžní hodiny. V roce 1926 byla provedena vnitřní obnova kostela. Zcela novým způsobem a podle nových liturgických zásad byl interiér kostela upraven v letech 1969–1971 ak. mal. Vojmírem Vokolkem (1910–2001) z Pardubic. Iniciativa k tomuto kroku přišla od správce letohradské farnosti P. Františka Karla, který byl nadšeným propagátorem uskutečňovaných změn v liturgii po Druhém vatikánském koncilu. Stěny zdobí čtyři fresky s motivy: Ježíš a jeho přátelé, Rodokmen Kristův, Návštěva Hospodina u Abraháma, Církev svatá. Vokolek rovněž navrhl křížovou cestu, obětní stůl, ambon, sedadla a svatostánek. Celá úprava vzbudila ve své době řadu rozporných názorů, ale postupem času se hladina rozhořčení uklidnila. Dnes patří unikátní výzdoba mistrovického kostela k nejzachovalejším z deseti Vokolkových sakrálních realizací v Česku.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
