Ambon

Tento článek je o části kostela. Další významy jsou uvedeny na stránce Ambon (rozcestník).

Ambon, někdy též ambona^[1] (z řeč.), bylo vyvýšené místo nebo řečnická tribuna ve starokřesťanských chrámech, odkud se při bohoslužbě četlo Slovo Boží. Mohl mít architektonickou podobu a jeho součástí byl pulpit. Někdy dochází ke vzájemné záměně obou termínů.

Ambon v kostele Krista Spasitele v Praze na Barrandově

Románský ambon v bazilice Santa Maria in Aracoeli v Římě

Ambon na obrázku je umístěn zcela vlevo

Některé podoby ambonu se vyskytují i v dnešních katolických, protestantských i pravoslavných chrámech. Tradičně bývá umístěn na straně evangelijní (severní), vlevo od hlavního oltáře z pohledu od vchodu do chrámu.

Ambony byly od 16. století postupně nahrazovány kazatelnami. V některých historických kostelech v Římě slouží dosud (například v kostele Santa Maria in Aracoeli nebo v bazilice sv. Klimenta).