Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov
ukrajinské letiště From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
ukrajinské letiště From Wikipedia, the free encyclopedia
Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov (ukrajinsky Міжнародний аеропорт Львів імені Данила Галицького, Mížnarodnyj aeroport Ľviv Danyla Halyckoho) je největší letiště na západě Ukrajiny. Nachází se 7 km od centra Lvova. Otevřeno bylo v roce 1929 jako náhrada za první lvovské letiště Levandivka. V roce 2012 byl otevřený nový terminál A, zároveň byla zakončena rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy, po které může obsluhovat letouny větších rozměrů.
Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Ukrajina |
Nejbližší město | Lvov (7 km) |
Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
Provozovatel | Státní podnik Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov |
Otevření | 1929 |
Kód letiště ICAO | UKLL |
Kód letiště IATA | LWO |
Souřadnice | 49°48′45″ s. š., 23°57′22″ v. d. |
Nadmořská výška | 1071 ft / 326 m |
Statistika (2019) | |
Cestujících | ▲ 2 217 400 |
Pohybů | ▲ 18 963 |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | lwo.aero |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První lvovské letiště Levandivka bylo postaveno za vlády Rakouska-Uherska v roce 1914 pro vojenské účely. Od roku 1922 se začalo využívat pro civilní lety. Letecké spojení obsluhovaly letouny Junkers F 13 firmy Aerolloyd, jenž létaly denně na trase Gdaňsk – Varšava – Lvov.
Po vypuknutí Druhé světové války již prvního dne 1. září 1939 v 11 hodin dopoledne bylo lvovské letiště bombardováno. Nálet provedlo 30 bombardérů Štuka 4. bombardovacího pluku Luftwaffe, jimž pomáhaly letouny Slovenských vzdušných sil. Během několika dní bylo letiště evakuováno. Následkem bombardování vzletové a přistávací dráhy byly těžce poškozeny.
Po rozpadu Sovětského svazu strmě upadlo množství leteckých spojení, ale letiště obnovilo mezinárodní status. K Summitu hlav států střední a východní Evropy, který se konal ve Lvově v roce 1999, bylo letiště kompletně zrekonstruováno.
27. července 2002 havaroval na letišti při letecké přehlídce letoun Suchoj Su-27, v důsledku čehož zemřelo 77 lidí a přes 500 jich b\lo zraněno.
V letech 2009 - 2012 v rámci příprav k Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 byla provedena rekonstrukce starého terminálu, byl postaven nový moderní terminál a byla zrekonstruována vzletová a přistávací dráha, jenž byla prodloužená z 2510 do 3305 metrů, aby mohla přijímat letouny třídy D.
V roce 2012 bylo letiště nazváno jménem krále Haličsko-volyňské Rusi Daniela Haličského, který město Lvov založil.
Letecká společnost | Původ | Destinace |
---|---|---|
airBaltic | Lotyšsko | Sezónní Riga |
Austrian Airlines | Rakousko | Vídeň |
Azur Air Ukraine | Ukrajina | Sezónní Antalya, Dalaman, Šarm aš-Šajch |
Belavia | Bělorusko | Minsk |
Buta Airways | Ázerbájdžán | Baku |
EllinAir | Řecko | Sezónní Heráklion, Soluň |
Jonika Airlines | Ukrajina | Sezónní Atény, Hurghada, Šarm aš-Šajch |
LOT Polish Airlines | Polsko | Varšava |
Lufthansa | Německo | Mnichov |
Pegasus Airlines | Turecko | Istanbul |
Ryanair | Irsko | Krakov, Londýn-Stansted, Memmingen, Varšava, Weeze |
SkyUp | Ukrajina | Charkov, Kyjev, Paříž-Beauvais, Praha, Tel Aviv Sezónní Alicante, Antalya, Hurghada, Monastir, Šardžá, Šarm aš-Šajch, Tivat |
Turkish Airlines | Turecko | Istanbul |
Ukraine International Airlines | Ukrajina | Kyjev, Madrid Sezónní Antalya, Barcelona, Bodrum, Bologna, Hurghada, Šarm aš-Šajch |
Windrose Airlines | Ukrajina | Kyjev |
Wizz Air | Maďarsko | Berlín-Schönefeld, Bratislava, Dortmund, Frankfurt, Gdaňsk, Katowice, Kodaň, Larnaka, Londýn, Vilnius, Vratislav, Pardubice |
3/2020, zdroj: lwo.aero
obnoveno 3. ledna 2020 |
cestující |
změna | |
---|---|---|
2003 | 144 100 | ▲ 30,8% |
2004 | 198 200 | ▲ 37,5% |
2005 | 235 900 | ▲ 19% |
2006 | 278 200 | ▲ 18% |
2007 | 424 100 | ▲ 52,4% |
2008 | 532 100 | ▲ 25,5% |
2009 | 452 300 | ▼ 15% |
2010 | 481 900 | ▲ 6,5% |
2011 | 296 900 | ▼ 38,4% |
2012 | 576 000 | ▲ 94% |
2013 | 700 800 | ▲ 21,7% |
2014 | 585 200 | ▼ 16,5% |
2015 | 570 570 | ▼ 2,5% |
2016 | 738 000 | ▲ 29,3% |
2017 | 1 080 000 | ▲ 46,3% |
2018 | 1 597 700 | ▲ 48% |
2019 | 2 217 400 | ▲ 38,8% |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.