Remove ads
Bodrum (starořecky Ἁλικαρνασσός (Halikarnassos)) je turecké přístavní město s více než 140 tisíci obyvateli. Leží v provincii Muğla, v jihozápadním cípu Malé Asie, poblíž řeckého ostrova Kós. Hrad je registrován jako světová památka v seznamu UNESCO. Město je mezinárodním centrem turistiky a jachtingu, ale je také jednou z nejvíce seismických oblastí v Turecku.
| Bodrum | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 37°2′4″ s. š., 27°25′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Turecko |
  Bodrum | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 557 km² |
| Počet obyvatel | 175 000 (2020) |
| Hustota zalidnění | 314,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+90) 252 |
| PSČ | 48x xx |
| Označení vozidel | 48 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První obyvatelé osídlili okolí zálivu ve 14. století př. n. l. a náleželi k egejské kultuře doby bronzové pod vlivem egyptským (El-Amarna). Z té doby pochází nálezy luxusního inventáře z potopené obchodní lodi. Archeologicky doložené souvislé osídlení zanechali řečtí Dórové v 7. století př. n. l. a po nich bylo celé území součástí ostrovních států klasického Řecka. Halikarnassos se stal hlavním městem za vlády perského satrapy Mausóla (376–353 př. n. l.). Ten dal město obehnat hradbami o šířce až 7 km. Podporoval řecké výtvarné umění a započal se stavbou své majestátní hrobky, která byla dokončena až za vlády jeho sestry a zároveň vdovy Artemísie. Mausólovo mauzoleum bylo považováno za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Podle této hrobky se začal používat pojem mauzoleum. V téže době se zde narodil řecký historik Hérodotos, který o mauzoleu psal. Město zůstalo loajální k Perské říši až do roku 333 př. n. l., kdy je vyplenil císař Alexandr Veliký. Mauzoleum stálo skoro 1400 let a bylo zničeno zemětřesením. Samotná hrobka byla vykradena námořními piráty.
Roku 1402 město opanovali křižáčtí rytíři řádu johanitů z ostrova Rhodos, použili základy byzantské stavby a kameny z ruin mauzolea k vystavění vlastního hradu svatého Petra, upraveného později na pevnost. Název hrad sv. Petra (Petronium) přešel následně do tureckého názvu města. Roku 1522 město dobyli osmanští Turci v čele se sultánem Sulejmanem Velikým. Po dobytí hradu byla kaple adaptována na mešitu s minaretem, který byl zničen ostřelováním za první světové války. V roce 1997 byla vztyčena jeho replika.
Od 60. let 20. století se město stalo centrem turistického ruchu, který výrazně pozměnil větší část osady rybářů a lovců mořských hub, ale nebyly zde zbudovány výškové hotely ani obdobné stavby, jsou rozptýleny až v širším okolí města.
Remove ads
Bodrum má vlastní mezinárodní letiště Milas Bodrum Airport, ležící 35 km od centra města , další letiště jsou v Izmiru a v Dalamanu. Spojení s městem zajišťuje linkový letištní autobus a trvá asi 45 minut. Dálková autobusová doprava spojuje Bodrum s městy Istanbul, Konya, Adana a Izmir. V přístavu funguje lodní doprava, jak obchodní, tak rekreační. Má pravidelné spojení s ostrovy Kos a Rhodos, dále místní lodní doprava podél pobřeží a okružní vyhlídkové plavby. Přístav je přístupný také velkokapacitním zámořským lodím.
Remove ads
- Antické divadlo - kamenný amfiteátr s polokruhovým stupňovitým hledištěm dal postavit satrapa Mausólos ve 4. století př. n. l., patří k nejlépe dochovaným stavbám tohoto určení v Anatolii.
- Hrad sv. Petra (latinsky Petronium, turecky Bodrum Kalesi) – na základech antické a byzantské stavby byl v letech 1404-1437 postaven gotický hrad se šesti věžemi a dvěma pásy hradeb, jeden z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných rytířských hradů své doby, dominanta přístavu; postavili jej rytíři řádu johanitů z ostrova Rhodos; roku 1523 hrad dobyli Osmanští Turci, kapli proměnili v mešitu a přistavěli minaret; užívali jej až do vypálení za první světové války; nyní sídlo dvou spojených muzeí:
- Muzeum podmořské archeologie, zřízené roku 1962,[1] vystavuje soubor luxusních předmětů: šperků, plastiky, skla a keramiky z Egypta, Sýrie a Palestiny, z vraku lodi z Ulubrunu z pozdní doby bronzové (14. stol. př. n. l.). Byly vyloveny roku 1982 pod útesy u nedaleké obce; dokumentace doplněna o výsledky výzkumů z let 1992-1994.
- Muzeum antické archeologie a umění (v Hadí věži hradu): antické sochy, náhrobky a jejich fragmenty, velký soubor amfor a další keramiky
- Mauzoleum – soubor antických řeckých kamenných fragmentů z monumentální hrobky perského satrapy Mausóla z let 353-350 př. n. l., je vystaven na původním místě, kde je dochovaná také jedna z pohřebních komor; kdysi bylo považováno za jeden ze sedmi divů antického světa
- Byzantský chrám sv. Mikuláše, patrona námořníků, dochovalo se obvodové zdivo ze 4.-8. století, bez kleneb a kupole
- Tři větrné mlýny
- Karakaya - turecká vesnice, příklad folklóru minulých století (situována směrem na Gumsuluk)
- Muzeum umění Zekiho Mürena (1931-1996) - muzeum tureckého národního zpěváka, hudebníka a básníka
Remove ads
- Hérodotos (* 485 př. n. l.) – významný řecký historik, zvaný „Otec dějepisu“
- Hérakleitos z Halikarnassu – řecký elegický básník doby helénismu, 3. stol. př. n. l.
- Dionýsios z Halikarnassu (54 př. n. l.–8 n. l.) – římský historik, spisovatel a rétor
Kopie soch Hérodota, Artemísie a Mausóla
Pohřební komora mausolea
Antická brána Myndos Kapisi
Antické divadlo
Antické divadlo - hlediště
Ruina byzantského chrámu
Bodrumský hrad
Hradní kaple s minaretem
Ruiny větrných mlýnů
Cisterna na vodu
Ulička v historické čtvrti
Bazar
Západ slunce nad hradem
.jpg)
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads