Mercalliho stupnice, také Mercalliho škála, je dvanáctistupňová momentová škála používaná pro nepřístrojové hodnocení intenzity zemětřesení.
Mercalliho stupnice byla vytvořena v době, kdy neexistovaly přesné měřící přístroje ani mezinárodní měřicí síť. Vznikla z tehdy užívané desetistupňové Rossi-Forelovy stupnice, kterou upravil italský vulkanolog Giuseppe Mercalli (1850-1914) v letech 1883 a 1902. Mercalli vytvořil tuto stupnici pro dokumentaci a zaznamenání škod způsobených zemětřesením. Pomocí stupnice byl schopen určit přibližné epicentrum zemětřesení, protože čím dál leží místo od epicentra, tím nižší jsou materiální škody i počet případných lidských obětí.
Škála byla původně desetistupňová a v roce 1902 ji italský geofyzik Adolfo Cancani rozšířil o dva stupně. Po dalším upřesnění a revizi německým geofyzikem A. H. Siebergem byla přejmenována na Mercalli-Cancani-Siebergova stupnice (MCS). Po dalším přepracování seismology Harry O. Woodem a Frankem Neumannem vznikla v roce 1931 stupnice označovaná Mercalli-Wood-Neumann (MWN). Později ji ještě vylepšil Charles Richter, tvůrce Richterovy stupnice.
V současnosti je škála užívaná k popisu přímých účinků zemětřesení na osoby a budovy známa jako modifikovaná Mercalliho stupnice (MM), v anglické literatuře Modified Mercalli scale (MM) nebo Modified Mercalli Intensity scale (MMI).
| Stupeň | Popis |
|---|---|
| I (Nepozorovatelné) | Zaznamenatelné pouze přístroji. Pocítitelné jen při zvláště příznivých podmínek. |
| II (Velmi slabé) | Rozpozná ho jen málo lidí, kteří jsou v klidu a to zejména ve vyšších patrech budov. Jemně zavěšené předměty se mohou houpat. |
| III (Slabé) | Otřesy znatelně pociťují osoby uvnitř budov, zejména v horních patrech, avšak nerozpoznají to jako zemětřesení. Stojící vozidla se mohou mírně kývat. Vibrace jsou podobné jako při průjezdu kamionu, s podobnou dobou trvání. |
| IV (Mírné) | Mnozí lidé jsou schopní zemětřesení pocítit uvnitř budov, avšak málokdy venku během dne. V noci jsou někteří probuzeni. Nádobí, okna a dveře cinkají či drnčí; stěny vydávají praskavé zvuky. Stojící vozidla se znatelně kolíbají. |
| V (Málo silné) | Otřesy pocítí téměř každý a mnohé lidi probudí ze spánku. Některé nádobí a okna jsou rozbitá. Nestabilní předměty jsou převráceny. Kyvadlové hodiny se mohou zastavit. |
| VI (Silné) | Rozpoznatelné všemi osobami, některé z nich otřesy dokáží vyděsit. Dochází k posunu těžkého nábytku, padaní omítky. Poškození budovy je mírné. |
| VII (Velmi silné) | U dobře navržených budov s vhodnou konstrukcí je poškození zanedbatelné (mírné až střední u dobře postavených staveb běžné konstrukce). Značné škody na špatně postavených či navržených budovách. Některé komíny jsou zhroucené. Otřesů si dokáží všimnou i osoby, jedoucí v dopravním prostředku. |
| VIII (Bořivé) | Mírné škody na speciálně navržených konstrukcích. Běžné budovy utrpí značné škody, místy s částečným zřícením. Velké poškození u špatně postavených konstrukcích. Častý pád komínů (včetně továrních), sloupů, zdí atd. Těžký nábytek se snadno převrátí. Dochází ke zkapalnění půdy a změnám hladiny podzemních vod. |
| IX (Pustošivé) | Značné škody u speciálně navržených konstrukcí, přičemž dobře navržené stavby s rámovou konstrukcí kolabují. Těžké poškození u důležitých staveb s částečným kolapsem. Konstrukce budov je vytržená ze základů. Dochází ke zkapalnění půdy. Podzemní potrubí a inženýrské sítě jsou přetnuty. |
| X (Ničivé) | Některé dobře postavené dřevěné konstrukce kolabují. Většina zděných a rámových staveb je zničena včetně základů. Železniční kolejnice jsou ohnuté. Četné sesuvy půdy (strmé svahy, břehy řek). Zkapalnění půdy. Voda se vlněním vylévá z bazénů a vodních ploch. |
| XI (Katastrofické) | Téměř všechny mosty, zděné budovy, podzemní potrubí a inženýrské sítě jsou zničeny. Železniční kolejnice jsou značně ohnuté. Na povrchu země se objevují široké trhliny a místy dochází k jejímu propadu. |
| XII (Extrémní) | Totální destrukce. Viditelné vlnění zemského povrchu a narušení původní linie horizontu. Lidé se nedokáží udržet na nohou. |
| Magnitudo | Intenzita[4] |
|---|---|
| 1,0–3,0 | I |
| 3,0–3,9 | II–III |
| 4,0–4,9 | IV–V |
| 5,0–5,9 | VI–VII |
| 6,0–6,9 | VII–IX |
| +7,0 | +VIII |
Jednotlivé stupně Mercalliho škály nevyjadřují hodnoty měřené přístroji, ale statisticky vyhodnocované pozorované makroseismické účinky otřesu – dopad zemětřesení na zemský povrch, lidi, přírodu a stavby a objekty v rozsahu od stupně I. (nepozorovatelné) po stupeň XII. (extrémní). Hodnoty, které udává stupnice, jsou subjektivní a závisí na pozorovateli, geologických podmínkách a také oblasti ve které k zemětřesení došlo. Jinými slovy, magnitudo vyjadřuje celkovou energii zemětřesení uvolněnou v hypocentru (ohnisku), zatímco Mercalliho stupnice udává intenzitu zemětřesení v konkrétním místě na zemské povrchu. To znamená, že dvě zemětřesení o stejném magnitudu (ale velmi rozdílné hloubce) budou mít jinou hodnotu na Mercalliho stupnici, přičemž to mělčí bude mít vyšší stupeň. A tato hodnota se za normálních okolností s rostoucí vzdáleností od epicentra postupně zmenšuje.[5]
Pro intenzitu zemětřesení se v Evropě používala i stupnice MSK-64 (Medvěděvova-Sponheuerova-Kárníkova stupnice), což je také upravená forma Mercalliho stupnice. Modernější metodou je v Evropské unii užívaná Evropská makroseismická stupnice (EMS-98, Europäische Makroseismische Skala, MSK), která vznikla další modifikací MSK-64. EMS-98 je zejména v Rakousku známa i jako stupnice Mercalli-Sieberg.[6]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
