konstrukce sloužící pro odvod spalin z topeniště From Wikipedia, the free encyclopedia
Komín je obvykle svislá stavba, část stavby či konstrukce, sloužící pro odvod spalin z topeniště. Hlavními částmi moderního komínu jsou zpravidla komínový plášť a komínová vložka. Dutina uvnitř se nazývá průduch. Zaústění spotřebiče do komínu je sopouch.
Odlišný význam má pojem spalinová cesta Podle § 43 zákona č. 133/1985, o požární ochraně, platí že spalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší; za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.
Předstupněm komína byl kouřový otvor ve střeše nebo u střechy, často s vlastní stříškou.
Nejstarším zařízením sloužícím k odvodu kouře ven z domu (respektive jizby) byl tzv. dymník odvádějící kouř do podkrovního prostoru.
Kolem 15. století se pak objevují již komíny sahající až nad samotnou střechu a odvádějící tak kouř zcela mimo dům. První komíny byly dřevěné či hlinitodřevěné, v průběhu 17. a 18. století se hlavně pod tlakem protipožární prevence přecházelo na komíny zděné a tedy nehořlavé. Jejich průduchy už byly svedeny až k zemi a využívaly tak k odvodu kouře umělého tahu. Ve starších stavbách byly běžné komíny jednovrstvé (bez komínové vložky). Dnes se běžně používají složitější vícevrstvé komínové systémy.
Komín je v největší míře využíván k odvádění spalin z objektů. Napojují se tedy na něj kamna, pece, krby nebo kotle a další spotřebiče pro různé druhy paliv, u kterých komín funguje jako jednoduché zařízení, zajišťující odvod spalin z topeniště. Horké spaliny v komíně mají nižší hustotu než venkovní neohřátý vzduch, jsou proto vytlačovány a stoupají komínem vzhůru a na jejich místo je vytlačován („nasáván“) čerstvý vzduch.
Tlaku, vyvolanému rozdílem hustot spalin a okolního vzduchu, který žene vzduch komínem, se říká tah komína. Tah komína je závislý kromě poměru hustot ohřátých plynů a okolí i na objemu spalin v něm, tedy jeho výšce a vnitřním průměru. Proto jsou v průmyslových provozech stavěny vysoké komíny. V případě, že je nemožné stavět vysoký komín nebo má komín odvádět studené plyny, jsou montována zařízení pro umělý tah – tahové ventilátory. Příkladem může být dyšna parních lokomotiv nebo ventilátor.
Čištění komínů provádí pouze oprávněná osoba podle Zákona č. 133/1985 Sb.[1] a vyhlášky č. 34/2016 Sb.[2] tak, že se nejdříve odstraní saze ze spalinové cesty a jejích komponentů, následně se vyberou pevné části spalin z půdice (dno spalinové cesty) a vyberou se také kondenzáty ze spalinové cesty. Čištění spalinové cesty napojené na topidlo o výkonu do 50 kW (např. rodinné domky) a náhradní zdroje elektrické energie (dieselagregáty) si může provést sám majitel. Čištěním je také vypálení spalinové cesty odolné proti vyhoření, které může provést jen oprávněná osoba. Frekvence čištění spalinové cesty se určuje podle druhu paliva, frekvence provozu (celoroční nebo sezónní) a podle výkonu topidla.
Ve stavbě pro rodinnou rekreaci se čištění provádí nejméně jedenkrát ročně a kontrola nejméně jedenkrát za dva roky.
Pokud se čištění neprovede, může dojít k zapálení usazených sazí a následnému komínovému požáru.
Kontrolu spalinové cesty je nutno provést podle zákona č. 133/1985 Sb. a vyhlášky č. 34/2016 Sb. minimálně jednou ročně od všech druhů spotřebičů: krby, kamna, ohřívače vody, kotle, sálavá topidla, ohřívače vzduchu a další, tedy všechny spotřebiče, které spalují plynná, kapalná nebo pevná paliva a jsou připojena na spalinovou cestu, patří sem i tzv. turbo kotle a kondenzační kotle vyústěné přes fasádu budovy nebo vedené přes střechu. Výjimku tvoří spalinová cesta napojená na topidlo o výkonu nad 50 kW (např. topidlo teplárny, které může dosáhnout až desítek MW) a využívá pevný druh paliva, kde se kontrola provádí dvakrát ročně.
Kontrolu může provádět pouze oprávněná osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Při kontrole kominíci zjišťují, zda je spalinová cesta bezpečná, neohrožuje majetek a zdraví, popřípadě nařídí odstranění překážek a závad.
Revizi provádí oprávněná osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví a je současně revizním technikem spalinových cest.
Revize spalinové cesty se provádí dle vyhlášky č. 34/2016 Sb.]
Od roku 2016 kominík nebo revizní technik spalinových cest, který zjistí nedostatky, bezprostředně ohrožující zdraví, život nebo majetek osob, je povinen hlásit tyto závady stavebnímu úřadu při technických závadách a orgánu státního požárního dozoru při nedodržení požární bezpečnosti.
Po čištění, kontrole nebo revizi je oprávněná osoba povinna předat objednateli písemnou zprávu o provedeném čištění nejpozději do 10 pracovních dní. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba vyčistí komín svépomocí, je povinna o tom učinit písemný záznam.
Pokud majitel poruší zásady bezpečného provozu komínu nebo ho provozuje v rozporu se zákonem 133/1985 Sb., může dostat pokutu do výše 10 000 Kč, pokud nejde o trestný čin.
Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provozuje spalinovou cestu v rozporu se zákonem 133/1985 Sb., tak může dostat pokutu do výše 100 000 Kč.
Pokud oprávněná osoba provede čištění, kontrolu nebo revizi v rozporu se zákonem 133/1985 Sb. nebo nevydá písemnou zprávu o provedeném čištění, kontrole nebo revizi, může dostat pokutu do výše 50 000 Kč.
Každý komín má svoji životnost. Pokud komínový průduch z jakýchkoli důvodů neodpovídá platným předpisům, přestavba komínu je nevyhnutelná. Rekonstrukce komínů pomocí vložkování je šetrný způsob, jak lze prodloužit životnost každého komínu. Často předchází vložkování i frézování komína v případě spotřebičů na pevná paliva především. U spotřebičů na plyn to tak časté není. Děje se tak proto, že průduch komína je nutné zvětšit a po vyfrézování je nutné komín vyvložkovat z důvodu ztenčení cihelné vyzdívky, která tímto již neplní funkci spalinové cesty sama o sobě. Následné kvalitní vložkování pomocí vyhovujících a bezpečných materiálů zajistí dobrý tah při jakémkoliv druhu paliva, odolnost vůči nasákavosti a vlhkosti, čisté ovzduší bez kouřového zápachu spalin v domě a také bezpečné připojení moderního spotřebiče. Každá úprava nebo zásah do komína – spalinové cesty musí odpovídat "kominické" normě ČSN 73 4200 a ČSN 73 4201 a být schváleny revizním technikem spalinových cest dle vyhlášky č. 34/2016 Sb.
Zvláštní kapitolu tvoří komín parních dopravních prostředků, speciálně parních lokomotiv. Lokomotivní parní kotel je konstruován pro vysoké plošné tepelné zatížení. Relativně malý lokomotivní parní kotel musí dodávat tepelný výkon až v řádech megawattů. Výška komína je přitom omezena průjezdným profilem. Zároveň je nutno zajistit, aby z relativně krátkého komína neodlétaly jiskry, které by mohly způsobit požár. Byla proto vyvinuta řada komínů, které tyto protichůdné požadavky splňovaly. Dostatečný průchod spalin nízkým komínem zajišťuje už od počátku vývoje parních lokomotiv dyšna. První komíny nízkých lokomotiv byly vysoké válce, nebo vzhůru se rozšiřující kužely. Pod komín se často montovalo síto pro zachycení sazí. Na konci 19. století bylo vyvinuto několik typů baňatých komínů.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
