Martin Seligman

Martin E. P. Seligman (* 12. srpna 1942) je americký psycholog, profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě a 31. nejcitovanější psycholog 20. století.^[1] Proslul svou teorií naučené bezmocnosti, kterou rozvinul při pokusech vysvětlit fenomén deprese. Rozvinul dynamický koncept osobní pohody (well-being), který se nazývá také PERMA model.^[2] Je autorem řady publikací. Knihy „Naučený optimismus: Jak změnit své myšlení a život“, „Opravdové štěstí: Pozitivní psychologie v praxi“ a „Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody“ vyšly v češtině.

Martin Seligman
Martin Seligman (2009)
Narození	12. srpna 1942 (82 let) Albany
Povolání	psycholog, hráč bridge, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma mater	Princetonská univerzita Pensylvánská univerzita
Témata	psychologie, pozitivní psychologie a Naučená bezmocnost
Ocenění	APA Distinguished Scientific Award for an Early Career Contribution to Psychology (1976) William James Fellow Award (1991) James McKeen Cattell Fellow Award (1995) Joseph Zubin Award (1997) Arthur W. Staats Lecture for Unifying Psychology (2000) … více na Wikidatech
Vlivy	Aaron T. Beck
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seligman získal několik cen za mimořádný vědecký přínos udělovaných Americkou psychologickou asociací (APA). V roce 2009 obdržel inaugurační Wileyovu cenu Britské akademie za celoživotní přínosy psychologii.^[3] V roce 1996 byl Dr. Seligman zvolen prezidentem Americké psychologické asociace, a to největším počtem hlasů v její moderní historii.^[4]

Se svou rodinou žije nedaleko Philadelphie.^[5]

„	Od nařčení, která se nezakládají na pravdě, se můžeme více či méně snadno distancovat. Mnohem hůře se však distancujeme od žalob, kterými denně častujeme sami sebe.	“
— Martin Seligman[6]

Teorie naučené bezmocnosti

První experimenty na téma naučené bezmocnosti provedl Martin Seligman v 60. a 70. letech 20. století. Vyšel z pokusů na zvířatech, do nichž pouštěl elektrický proud. Všiml si, že zvířata, která si zvyknou, že nejsou schopna chováním a vůlí ovlivnit příchod bolestivého impulsu, propadnou apatii a demotivaci.^[7] Pokusy vysvětlit naučenou bezmocností depresi však nebyly vědeckou komunitou jednoznačně přijaty.^[8]

S odkazem na závěry výzkumu konstatoval, že živý organismus nebo skupina organismů se mohou naučit, že svým chováním nemohou ovlivnit určitý situační výsledek, a tuto svoji zkušenost zobecňují a přenáší do jiné situace. Naučenou bezmocnost spojuje s lidmi, kteří „uvízli v situacích vyvolávajících masivní úzkost“ a nabyli dojmu, že události nemohou pozitivně ovlivnit. Podle Seligmana se dá bezmocnosti naučit a přenáší se i na jiné situace než na ty, v nichž původně vznikla. Šíří se poplašnými zprávami a nápodobou.^[9][10]

S ohledem na tyto závěry se rozvinula řada metod, například mindfulness, kterou rozpracoval Jon Kabat-Zinn. Mindfulness mimo jiné říká, že bychom měli vnímat jedinečnost aktuální situace bez předsudků a předpojatosti.^[11]

Na teorii naučené bezmocnosti navázal Seligman svou typologií, když rozdělil lidi na externalisty a internalisty. Externalisté připisují výsledky své činnosti vnějším vlivům, internalisté vnitřním vlivům.^[12]

Osobní pohoda (well-being)

Seligman je označován za „pionýra pozitivní psychologie“.^[13] Rozpracoval koncept osobní pohody (well-being). Jedním z pěti pilířů pozitivní psychologie jsou pozitivní emoce, společně se zaujetím, pozitivními vztahy, smysluplností a úspěšným výkonem.^[14][15]

Pro těchto pět prvků se používá akronym PERMA tvořený z anglických termínů:

• Positive Emotions (pozitivní emoce),
• Engagement (zaujetí),
• Relationship (pozitivní vztahy),
• Meaning (smysluplnost),
• Accomplishment (úspěšný výkon).

Tyto prvky podle Seligmana představují stavební kameny trvale spokojeného života.^[16]

Kniha Vzkvétání

Seligman ve své poslední knize „Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody“ (česky vyšla v roce 2014 v nakladatelství Jan Melvil Publishing) přináší nové poznatky o podstatě lidského štěstí a spokojenosti. Opírá se o výzkumy a ukazuje, jak člověk může zvýšit kvalitu svého života tak, aby „vzkvétal“.^[17]

Konstatuje, že západní civilizace vnímá štěstí spíše jako „dobrou náladu“, sám ale v knize pracuje s pojmem „vzkvétání“ – prohlubování duševní pohody. I když je štěstí důležitou součástí našich životů, samo o sobě nedává smysl.^[18] Podstatná je duševní pohoda, která stojí na prožívání pozitivních emocí a na dalších čtyřech pilířích: angažovaném zaujetí, pozitivních vztazích, smysluplnosti a úspěšném výkonu (koncept PERMA).^[19]

V publikaci odpovídá na otázky, jak uplatnit pozitivní psychologii v praxi, jak může duševní pohoda pomoci zlepšit zdraví, odhaluje, jak zlepšit vztahy se svými blízkými, a vysvětluje, proč je vhodné ovládat umění pomalosti či jak prozkoumat své vlastní postoje a cíle.^[20]

Dílo

Česky

• Naučený optimismus: Jak změnit své myšlení a život. BETA Dobrovský, Praha 2013, ISBN 978-80-7306-534-8
• Opravdové štěstí: Pozitivní psychologie v praxi, Ikar, 2003, ISBN 80-249-0293-1
• Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody, Jan Melvil Publishing, ISBN 978-80-87270-95-0

Anglicky

• Helplessness: On Depression, Development, and Death (1975)
• Learned Optimism: How to Change Your Mind and Your Life (1990)
• What You Can Change and What You Can't: The Complete Guide to Successful Self-Improvement (1993)
• The Optimistic Child: Proven Program to Safeguard Children from Depression & Build Lifelong Resilience (1996)
• Authentic Happiness (2002)
• Character Strengths and Virtues (2004)
• Flourish: A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being (2011)