Markéta Pilátová

česká spisovatelka, novinářka a překladatelka From Wikipedia, the free encyclopedia

Markéta Pilátová

Markéta Pilátová (* 1. února 1973 Kroměříž) je česká spisovatelka, hispanistka a novinářka.

Stručná fakta Narození, Povolání ...
Markéta Pilátová
Thumb
Markéta Pilátová, 2010
Narození1. února 1973 (52 let)
Kroměříž
Československo Československo
Povoláníspisovatelka, překladatelka, publicistka, novinářka, redaktorka, učitelka a hispanistka
Alma materUniverzita Palackého v Olomouci
Témataliteratura pro děti, poezie, beletrie, literatura pro děti a mládež, žurnalistika a překlady ze španělštiny
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Život

Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1991[1] studovala romanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.[2] Po ukončení studia zde pracovala šest let jako odborná asistentka.[3] Od roku 2007 do roku 2008 pracovala jako vedoucí zahraniční redakce týdeníku Respekt.[4][5]

Poté odcestovala do Argentiny a do Brazílie: pět let pobývala v brazilském státě Mato Grosso do Sul, v São Paulu a v Buenos Aires,[6][7] kde učila potomky českých krajanů, kteří emigrovali z Československa do Brazílie a Argentiny.[3]

V mnoha českých médiích (např. Respekt, Lidové noviny, kulturní příloha Práva Salon) publikuje eseje, zahraničně-politické články, reportáže, recenze, povídky a autorské sloupky. Píše rovněž povídky pro rozhlasovou stanici Vltava[8] a písňové texty pro zpěvačku Moniku Načevu. V současnosti pracuje v Institutu Cervantes v kulturním oddělení. Je vdaná, bydlí v Praze a ve Velkých Losinách.

Dílo

Bílý had v kořenech spí
Na kaštanovém místě
Nemůže dál
Nabírá sil

Líbej mu jazyk
Buď jeho očima
Nahmátni kořeny, těma to začíná

Markéta Pilátová: Zatýkání větru [9]

Pobyt v Brazílii a Argentině ji inspiroval k prozaickému debutu, románu Žluté oči vedou domů, který byl nominován na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého,[10] v roce 2010 byl přeložen do němčiny a portugalštiny, v roce 2012 se připravují překlady do polštiny, nizozemštiny a španělštiny.[10] V roce 2009 jí vyšel druhý román Má nejmilejší kniha, rovněž nominovaný na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého. Rozdíl mezi dvěma romány zmiňovala autorka v jednom z rozhovorů:[11] Zatímco první román pojednává o hledání kořenů domova a je více autobiografický, v druhém románu už se autorka neptá, co všechno ještě český čtenář snese a zda je příběh uvěřitelný. Je o hledání kořenů Zla.

Specifický vypravěčský styl Markéty Pilátové můžeme srovnávat s narativními tendencemi moderní světové literatury. Autorka ve svých textech poukazuje na současný svět, její výpověď o něm je prostupována prostřihy do vzdálenějších časových údobí.

Tvorba pro děti

Markéta Pilátová se věnuje také tvorbě pro děti. V roce 2009 jí vychází knížka Víla Vivivíla a stíny zvířat.[10] O rok později vydala další dvě knihy pro děti. První z nich je Kiko a tajemství papírového motýla, nominována na cenu Magnesia Litera, druhou je pokračování příběhů víly Vivivily Víla Vivivíla a piráti jižního moře.

V létě 2011 publikovala první sbírku poezie Zatýkání větru. Verše Markéty Pilátové jsou inspirovány životem v Brazílii a ve Španělsku. Některé básně ze sbírky se staly textovou předlohou pro písně Moniky Načevy.

Napsala první původní českou pohádku o klukovi se dvěma mámami, kterou pojmenovala Jura a lama. Kniha s ilustracemi Dory Dutkové vyšla v květnu 2012 za podpory Slovensko-českého ženského fondu v rámci projektu za zviditelnění stejnopohlavních rodin a dětí v nich.[12]

Překlady

Ze španělštiny přeložila v roce 2001 román mexické spisovatelky Normy Lazo Věřící. Mezi její další překladatelské činnosti patří kniha Ricarda Linierse Macanudo z roku 2010.

Přehled děl

Beletrie

Poezie

Překlady

  • Norma LAZO: Věřící. Praha: One Woman Press, 2001.
  • Ricardo LINIERS: Macanudo. Praha: Meander, 2010.

Rozhlasové zpracování díla

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.