Mario Vargas Llosa (* 28. března 1936 Arequipa, Peru) je peruánský romanopisec a esejista. V roce 1967 obdržel cenu Premio Rómulo Gallegos za svůj román Zelený dům (La casa verde, 1966) a v roce 1994 prestižní cenu Premio Cervantes. V roce 2010 se stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu.[2]
| Mario Vargas Llosa | |
|---|---|
.jpg) Mario Vargas Llosa (7. června 2016) | |
| Rodné jméno | Jorge Mario Pedro Vargas Llosa |
| Narození | 28. března 1936 (88 let) Arequipa |
| Povolání | romanopisec, dramaturg, politik, novinář, esejista, literární kritik, vysokoškolský učitel, prozaik, dramatik a filozof |
| Stát |  Peru |
| Alma mater | Colegio La Salle (1947–1949) Colegio Militar Leoncio Prado (1950–1951) Colegio San Miguel de Piura (1952) Národní univerzita svatého Marka (1953–1958) Univerzita Complutense v Madridu (1958–1971) |
| Témata | literatura |
| Významná díla | The Time of the Hero The Green House Conversation in The Cathedral |
| Ocenění | Cena krátké knihovny (1962) Cena kastilské narativní kritiky (1964) Cena kastilské narativní kritiky (1967) Premio Rómulo Gallegos (1967) Cena Formentor (1967) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Liberty Movement Liberty Movement (1987–1993) People's Liberty (od 2023) |
| Manžel(ka) | Julia Urquidi Illanes (1955–1964) Patricia Llosa Urquidi (1965–2016) |
| Partner(ka) | Isabel Preysler (od 2015) |
| Děti | Álvaro Vargas Llosa Morgana Vargas Llosa |
| Rodiče | Ernesto Vargas Maldonado[1] a Dora Llosa Ureta[1] |
| Příbuzní | Luis Llosa (bratranec) |
| Vlivy | William Faulkner Gustave Flaubert Isaiah Berlin Karl Popper Friedrich August von Hayek … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je bratrancem peruánského režiséra a producenta Luise Llosy.[3]
Život
V peruánském hlavním městě Lima studoval práva. Tuto zkušenost zužitkoval při popisech života mnoha svých částečně autobiografických protagonistů. V Madridu obdržel doktorát filozofie. Pobýval také v Paříži, kde pracoval v nejrůznějších zaměstnáních a přitom psal. Patří mezi nejvýznamnější představitele latinskoamerického románu.
Slávu mu získal hned jeho první román Město a psi z roku 1963, který poprvé česky vyšel v roce 1966 v nakladatelství Odeon. Ještě větší uznání mu přinesl román z roku 1966 Zelený dům (čes. 1981 Odeon), který je z hlediska stylu a kompozice velice originální, pokusil se zde o zachycení mnohotvárnosti a pestrobarevnosti peruánské i všelidské reality. V roce 1990 kandidoval na peruánského prezidenta, ovšem překvapivě prohrál s Albertem Fujimorim.[4]
Roku 1993 obdržel španělské občanství, aniž by pozbyl občanství peruánské.[5] V roce 1994 mu udělili Cervantesovu cenu, což je nejprestižnější ocenění ve španělsky psané literatuře. Ve stejném roce byl zvolen také členem Španělské královské akademie (RAE).[6] Roku 2010 získal Nobelovu cenu za literaturu.[7]
Životní názory a postoje
Za jednotu Španělska
V druhé polovině roku 2017 se aktivně zúčastnil demonstrace proti vyhlášení katalánské nezávislosti na Španělsku, jíž předcházelo nezávislé referendum ze dne 1. října 2017. Ve svém veřejném projevu prohlásil, že „španělská demokracie přetrvá a žádné spiknutí stoupenců nezávislosti Katalánska ji nezničí.“[8]
Dílo
Llosovy romány sice někteří literární kritici považují za realistické, ale jeho experimentální postupy a způsob zachycování skutečnosti přesahuji hranice tradičního vyprávění.
Přehled (nepřeložených) děl v originále
- El héroe discreto (2013)
- Los cuadernos de don Rigoberto (1997)
- Historia de Mayta (1984)
- Los jefes (1959)
České překlady
.jpg)
- Město a psi (orig. 'La ciudad y los perros', 1963). 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 293 S. Překlad: Miloš Veselý (Tato románová prvotina měla velký ohlas ihned po vydání. Autor popisuje prostředí vojenského lycea v Limě, které sám absolvoval před univerzitou. Dílo zaznamenávající hrubost, násilí a nesmyslný dril vyšlo i přes problémy s cenzurou a rozzuřilo některé důstojníky natolik, že veřejně spálili před budovou akademie tisíce svazků.)
- Zelený dům (orig. 'La casa verde', 1966). 1. vyd. Praha: Odeon, 1981; 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2005. Překlad: Vladimír Medek, doslov: Hedvika Vydrová
- Rozhovor u Katedrály (orig. 'Conversación en La Catedral', 1969), 1. vyd Praha: Argo, 2021. 608 s, Překlad: Anežka Charvátová
- Pantaleón a jeho ženská rota (orig. 'Pantaleón y las visitadoras', 1973). 1. vyd. Praha: ERM, 1994. 226 S. Překlad: Vladimír Medek
- Tetička Julie a zneuznaný genius (orig. 'La tía Julia y el escribidor', 1977). 1. vyd. Odeon (1984), 2. vyd. Mladá fronta (2004). Překlad: Libuše Prokopová
- Válka na konci světa (orig. 'La guerra del fin del mundo', 1981). 1. vyd. Praha: Odeon, 1989. 642 S. Překlad: Vladimír Medek, doslov: Jan Hloušek
- Kdo zabil Palomina Molera? (orig. '¿Quién mató a Palomino Molero?', 1986). 1. vyd. Praha: Garamond, 2014. 174 S. Překlad: Jana Novotná a Dora Poláková
- Vypravěč (orig. 'El hablador', 1987). 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 183 S. Překlad: Anežka Charvátová
- Chvála macechy (orig. 'Elogio de la madrastra', 1988). 1. vyd. Argo, 2019. 160 S. Překlad: Jan Hloušek
- Smrt v Andách (orig. 'Lituma en los Andes', 1993). 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1997. 214 S. Překlad: Alena Šimková
- Kozlova slavnost (orig. 'La fiesta del chivo', 2000). 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2006. 415 S. Překlad: Petr Zavadil (Román pojednává o atentátu na dominikánského diktátora Rafaela Trujilla v roce 1961. Je sugestivní obžalobou diktátorských režimů.)
- Ráj je až za rohem (orig. 'El paraíso en la otra esquina', 2003). 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2007. 362 S. Překlad: Jan Hloušek a Jiří Holub
- Zlobivá holka (orig. 'Travesuras de la niña mala', 2006). 1. vyd. Praha: Garamond, 2007. 393 S. Překlad: Vladimír Medek
- Keltův sen (orig. 'El sueño del celta', 2010). 1. vyd. Praha: Garamond, 2011. 414 S. Překlad: Jana Novotná
- Volání kmene (orig. 'La llamada de la tribu', 2018). 1. vyd. Bourdon, 2019. 245 S. Překlad: Iveta Gonzálezová
- Pětinároží (orig. 'Cinco esquinas', 2016). 1. vyd. Praha: Argo, 2019. 256 S. Překlad: Anežka Charvátová
Vyznamenání
rytíř Řádu čestné legie – Francie, 1985
důstojník Řádu umění a literatury – Francie, 1988
komandér Řádu umění a literatury – Francie, 19. února 1993[9]
velkokříž Řádu peruánského slunce – Peru, 2001
plaketa Řádu aztéckého orla – Mexiko, 2011
velkokříž se stříbrnou hvězdou Řádu Kryštofa Kolumba – Dominikánská republika
velkodůstojník Řád za zásluhy o vzdělání a kulturu Gabriely Mistral – Chile
velkokříž se stříbrnou hvězdou Řádu Rubéna Daría – Nikaragua
velkokříž Řádu Vasco Núñeze de Balboa – Panama
Čestného kříže Za vědu a umění I. třídy – Rakousko
.gif){kind=small}
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
