Pro své kolegy byl znám pod přezdívkou Lajkó (/ˈlaɪkoʊ/ LY-koh: zkomolenina jeho prostředního jména)[2]. V 20. letech 20. století studoval na známé německé umělecké školeStaatliches Bauhaus, založenou Walterem Gropiusem po první světové válce, která zároveň představovala jednu z nejvýznamnějších architektonických staveb ve směru Bauhaus. Škola prosazovala studijní plán, který tvořily poznatky z umění, řemesel a technologie. Breuer nastoupil jako jeden z nejmladších studentů školy, Walter Gropius ho označil za talentovaného a tak posléze Marcel Breuer získal pozici vedoucího truhlářské dílny. Na škole vyučoval po boku osob, jako třeba Paul Klee, Josef Albers, či Wassily Kandinsky.
Tvořil v Berlíně, navrhoval domy a komerční prostory. Po nástupu nacistů k moci, se v 30. letech odstěhoval z Německa do Švýcarska a v roce 1936 do Londýna. V roce 1937 Gropius přijal pozici předsedy Harvardovy postgraduální školy designu a Breuer následoval svého mentora a společně vybudovali fakultu architektury. Do značné míry ovlivnily americký styl navrhování moderních domů.
Jedním z nejzachovalejších příkladů Breuerova nábytkového a interiérového designu v tomto období je Frankův dům v Pittsburghu, navržený spolu s Gropiusem jako Gesamtkunstwerk. Dále spolupracovali na designu několika domů v okolí Bostonu. Roku 1941 se jeho pracovní vztah s Gropiusem rozpadl, pravděpodobně se Breuer snažil vymanit z vlivu Gropiuse, jenž byl z dvojice architektů stále známější. Založil si vlastní architektonickou kancelář.
V roce 1946 odešel z Harvardu a založil si kancelář v New Yorku. První jeho dokončené dílo po válce byl Geller House na Long Islandu. Pro prostornou dřevěnou konstrukci byl novináři dům označen jako „dům budoucnosti“.[3] V roce 1953 vyhrál se soutěžním návrhem pro budovu UNESCO v Paříži.
Byl průkopníkem trubkového ocelového nábytku, později začal experimentovat i s dřevem, překližkou a hliníkem. Jeho pravděpodobně nejznámějším dílem se stala tzv. Wassilyho židle (1925-26).
Veřejné budovy / Obchodní domy
Potřeby pro bydlení (Obchod s nábytkem), Curych
Australské velvyslanectví v Paříži (1931), (jako poradenský architekt)
Vícerodinné domy Doldertal (1935–36), apartmánové bydlení, Curych
1967: Haus Jacques Koerfer v Moskvě, Ascona Tessin (s Herbertem Beckhardem a Rolandem Weberem)[4]
Bytové zařízení
Afrikanischer Stuhl
Sun Lounge Chair, Model No. 301
Frisierkommode und Kommode (1922, 1925)
Lattenstühle, aus Holz (1922–24)
Wassily-Stuhl Nr. B 3 (1925)
Kantinenhocker B 9
Laccio-Tische klein und groß (1927)
Wassily-Stuhl, Klappstuhlversion (1927)
Cesca-Stuhl und -Armsessel (1928)
Thonet-Stenotypistentisch (typist’s desk) (1928)
Couchtisch (1928)
Röhrenförmige Stahlmöbel (1928–29)
F 41 Klubsessel auf Rollen (1928–30)
Besenschrank (1930)
Bücherregal (1931)
Armsessel, Modell Nr. 301 (1932–34)
Aluminiumstuhl (1933)
Isokon-Stuhl (1935)
Aluminium-Chaiselongue (1935–36)
Sperrholzmöbel, in fünf Teilen (1936–37)
Drehstuhl „B7“
„Wassilyho“ stolička
Saint John's Abbey
Zlatá medaile AIA (anglickyAIA Gold Medal) je ocenění, které uděluje American Institute of Architects a řídí se sborem ředitelů AIA, který tuto cenu uděluje významné práci s trvalým dopadem na teorii a praxi v architektuře. Je to nejvyšší cena, kterou tento institut uděluje. V posledních letech toto ocenění zastiňuje populárnější Pritzkerova cena.
„Form Funktion“ (lekce ze školy Bauhaus in 1923).
„Furnishing and the Contemporary House.“ [ručně psaná práce]
„Horizont“ (the blue horizon), n.d.
„Das innere des Hauses“ [lekce z Delft, Nizozemí, 1931]
Introduction to The Work of Architects Olgyay & Olgyay. New York: Reinhold, Pub. Corp., [1952].
„Modern Architecture.“ [práce napsaná na psacím stroji]
„Must Architecture be Sterile?“ [práce napsaná na psacím stroji]
„On Architecture and Material.“ [článek publikovaný v Circle, 1936].
„On a Design of a Binuclear House.“ [článek publikovaný v California Arts and Architecture (prosinec. 1943)]
„On Paul Klee.“ [práce napsaná na psacím stroji]
„On Reorganization of the Bauhaus in 1923.“ [práce napsaná na psacím stroji]
Preface to Living Architecture: Egyptian, ed. By Kenenth Martin LEake. New York: Grosset & Dunlap, 1964.
„Stuyvesant Six: A Redevelopment Study.“ Pencil Points (červen 1944).
„Tell Me, What is Modern Architecture?“ House and Garden, duben 1940.
„Wo stehen wir?“ [lekce v Curychu, 27, dubna 1934]
SENNOTT, Stephen. Encyclopedia of Twentieth Century Architecture. [s.l.]: Taylor & Francis 544s. Dostupné online. ISBN978-1-57958-433-7. (anglicky) Google-Books-ID: opvy1zGI2EcC.